Informaci o jejím zvýšení předloží v pondělí vládě ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Informoval o tom Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. Na základě smlouvy bude moct ministerstvo pořizovat do roku 2025 zbraně podle aktuální potřeby do 2,35 miliardy korun bez DPH.
Vláda už informace o zakázce dostala v prosinci 2018. Tendr byl ale zpomalen stížností podanou k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Ten povolil zakázku dokončit až na začátku tohoto roku. Během více než ročního zdržení se podle ministerstva obrany navýšily potřeby armády a úřad se proto rozhodl zvýšit i objem uzavírané smlouvy.
"Vojáci ruční zbraně nutně potřebují. Rámcová smlouva měla být podepsána již téměř před rokem, ke zdržení došlo vinou konkurenčního boje," poznamenal Metnar.
"Vládu informuji o této zakázce znovu, protože se zvýšil maximální počet poptávaných kusů. Tudíž došlo k navýšení ceny, hodnota jednotlivých zbraní však zůstala stejná," dodal ministr.
Armáda potřebuje více pušek a pistolí
Podle Fajnora se během dlouhého odkladu zakázky ukázalo, že se potřeby armády zvýšily. "Rámcová dohoda tak bude počítat nově s hranicí až přes 39 000 pušek a pistolí, téměř o 5000 více, respektive o 13 procent více," uvedl. Předpokládaná cena zakázky se tak navýší o deset procent na 2,35 miliardy korun bez DPH. Cenu ministerstvu odsouhlasil znalec.
Pokud se ministerstvo rozhodne využít rámcovou smlouvu naplno, pořídí vojákům více než 16 000 útočných pušek Bren 2, přes 21.000 pistolí a téměř 2000 granátometů. Podpis smlouvy je naplánován na duben. Zakázka podle Fajnora navazuje na smlouvy z let 2010 až 2016, kdy bylo pořízeno skoro 40 000 ručních zbraní stejného výrobce.
K letošnímu 1. lednu mělo ministerstvo obrany 25 899 vojáků z povolání. Každoročně se jejich počet o několik set zvyšuje. Armáda tak doplňuje své stavy, které se snížily v době úspor.
Zároveň by se kvůli zhoršené mezinárodní bezpečnostní situaci měl celkový počet vojáků v příštích letech o několik tisíc navyšovat. V samotné armáda na začátku roku sloužilo přes 22 000 vojáků, v roce 2030 by jich mělo být 30 000. Dalších několik tisíc profesionálních vojáků je zařazeno pod Vojenskou policií, Vojenským zpravodajstvím či Hradní stráží.
Ministerstvo obrany v uplynulých měsících čelilo kritice, že na vládu předložilo několik zakázek s nižším odhadem ceny, než za jakou nakonec byla technika nakoupena. Úřad to zdůvodnil například starými odhady, vývojem cen či změnami požadavků. Znovu vládě zakázku předkládat s novou cenou mu podle něj pravidla neukládala.
