Byl bych radši, aby nikdo neznal moje jméno ani tvář, říká k otevřenosti BIS ředitel

Jan Horák Lukáš Valášek Jan Horák, Lukáš Valášek
10. 3. 2020 18:47
Aktuálně.cz přináší druhou část ojedinělého rozhovoru s ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalem Koudelkou, který poskytl při příležitosti třicetiletého výročí její první demokratické předchůdkyně. První muž kontrarozvědky popisuje vývoj služby, její vztah k vládě Andreje Babiše či hrozbu českého extremismu. Také uvedl, že při službě několik jeho kolegů zemřelo.
Michal Koudelka.
Michal Koudelka. | Foto: Jakub Plíhal

Bezpečnostní informační služba stojí na základech, které položila první česká demokratická kontrarozvědka - Úřad pro ochranu ústavy a demokracie, jenž vznikl v únoru 1990. Co mají tyto dvě služby po 30 letech společného a čím se naopak nejvíce liší? 

Když před 30 lety vznikl předchůdce naší služby, situace byla úplně jiná než dnes. Úřad vznikl na zelené louce, v té době jsme dělali chyby a některými postupy jsme si nebyli jistí. Za 30 let se naše služba vyvinula v silnou, sebevědomou a respektovanou instituci, která je velmi efektivní. Co je pořád stejné, se objevilo už v názvu první kontrarozvědky, tedy ochrana ústavy a demokracie. Tahle věc je pro nás dnes, ačkoliv jsme si to tehdy možná ani tolik nemysleli, věcí zásadní, které věnujeme velikou pozornost při všem, co děláme.

Za posledních 30 let se dramaticky proměnil kontext domácí, evropský i světový, jak se v této souvislosti proměnily priority BIS? 

Měnily se priority služby a měnila se rizika, kterým čelila. Když jsem v roce 1992 nastoupil, dva roky jsem strávil v odboru boje proti terorismu. Situace tehdy byla nesrovnatelná s tím, co je dnes. Tehdy neexistoval Islámský stát ani al-Kaidá. Zabývali jsme se klasickými teroristickými skupinami, jako byly Abú Nidal, Ahmad Džibril nebo různé frakce Organizace pro osvobození Palestiny.

Čím se to ještě liší? 

Situace byla jiná i z hlediska kontrašpionáže. Čínské hrozby jsme neregistrovali, Sovětský svaz se rozpadal, takže z těchto stran jsme v prvních letech rizika nevnímali jako dnes. Ale už po dvou letech na svém pracovišti jsem si možné hrozby z ruské strany začal všímat, proto jsem požádal o přechod na pracoviště kontrašpionáže, kde jsem zůstal celý profesní život.

Ředitelem BIS jste tři a půl roku. Služba se v tomto období výrazně otevřela veřejnosti, komunikuje prostřednictvím několika kanálů včetně sociální sítě Twitter a teď s vámi sedíme na rozhovoru, ke kterému váš předchůdce Jiří Lang nikdy nesvolil. Z čeho tato změna pramení? 

Je to světový trend. Na jednu stranu bych byl radši, aby nikdo neznal moji tvář ani moje jméno, ale taková doba už je pryč a asi se nevrátí. Myslím si, že veřejnost má vědět, kam jdou peníze z rozpočtu. Má vědět, že je tu služba, která chrání bezpečnost této země. A je dobré, když to občas řekne ředitel této služby. Proto jsme se rozhodli s mým nástupem do funkce službu více otevřít veřejnosti.

Ale nejenom to, rozhodl jsem začít daleko více komunikovat s Poslaneckou sněmovnou a se Senátem, především s komisí pro kontrolu BIS, sněmovním výborem pro bezpečnost, výborem pro zahraniční věci a senátním výborem pro bezpečnost. Každý rok u nás děláme pro tyto instituce setkání, na nichž jim prezentujeme aktuální rizika a hrozby. Chci, aby chápaly, že máme stejnou odpovědnost, i když já jsem ředitel této služby a ony působí ve sněmovně či Senátu.

Nedávno vyšel průzkum veřejného mínění, podle kterého BIS důvěřuje 47 procent lidí, což je jedno z nejvyšších čísel mezi českými institucemi. Do jaké míry se v práci vašich zpravodajců tato věc odráží? 

Je to velmi důležitá věc, ze které jsem byl opravdu překvapený a udělala mi velkou radost. To je něco nebývalého, 47 procent důvěry veřejnosti ve zpravodajskou službu je asi celosvětová výjimka. Pro naše důstojníky to je zcela jistě důležitý motivační prvek. Když si uvědomují, že jim veřejnost věří, mohou pracovat daleko lépe.

Sám jste zmínil, že se kontrarozvědka otevřela spolupráci s politiky. Jak se vztah BIS s exekutivou, které se zodpovídáte, za posledních 30 let vyvíjel? 

Spíš než o spolupráci jde o lepší komunikaci. Já jsem ředitelem tři a půl roku, předtím jsem měl tohle zprostředkované. Ale má zkušenost je dnes taková, že tato vláda reaguje na naše zprávy velmi dobře. Naslouchá nám, tohle dříve jednoznačně nebylo. Vědomí, že se s našimi zprávami nakládá správně, mají váhu a oprávnění adresáti (příjemci poznatků BIS podle zákona, primárně jde o vládu, prezidenta a bezpečnostní složky, pozn. red.) nám věří, je pro naše sebevědomí velmi důležitý prvek. Tato vláda se snaží bezpečnosti České republiky věnovat maximálně.

Máte představu, proč takový vztah neměla BIS i s předchozími vládami?

Tehdy jsem nebyl ředitelem. Nevím, jaké byly vztahy s oprávněnými adresáty. Ale změna vyplývá nejspíš z toho, že tato vláda věnuje bezpečnosti velkou pozornost, jinak si to neumím vysvětlit.

Podle vás vláda s poznatky od vaší služby nakládá odpovědně. Jak vypadá správná reakce vlády na informace, které jí poskytnete? 

Správná reakce může být jenom podle zákona. Je těžké zmiňovat konkrétní případy, protože zprávy jsou utajované. To limituje okamžité reakce, ale všichni reagují velmi rychle a tak, jak mají.

Za databázi fotek recidivistů nás kritizují hlupáci

Zeptáme se jinak. Je jednou ze správných reakcí skutečnost, že už několik let probíhají v klíčových orgánech státní správy školení za účasti vašich lidí, která špičkové úředníky a vrcholné politiky seznamují se základními bezpečnostními hrozbami? 

Přesně tak. V tomto chceme jít ještě dál, protože je to zásadní věc. Tato školení jsou podstatná v tom, že každé skupině dáváme na vědomí rizika, kterým mohou čelit. Také jim říkáme, jak na ně reagovat. Chceme, aby pochopily, že je velmi těžké rizikům čelit osamoceně. Není to jako v knížce nebo ve filmu. Chceme jim jasně říct i to, že jsme tady a že jim můžeme pomoct, když to budou potřebovat.

Byl tohle případ i dnes už bývalého ministra dopravy Vladimíra Kremlíka, který se na vaši službu v polovině ledna obrátil jako na první instanci při oznámení údajného pokusu o úplatek?

Pan Kremlík byl ministr, jeho případem se zabývají orgány činné v trestním řízení. Pro mě je podstatné, že v jeho případě BIS postupovala zcela podle zákona. Víc se k tomu jako k případu v současnosti prošetřovanému policií nemůžu vyjadřovat.

Co se týká komunikace se zákonodárným sborem, v případě, že se předkládá do sněmovny zákon, který se týká BIS nebo zpravodajské komunity, a pakliže konkrétní výbor má zájem se zeptat na náš názor, jsme zváni a snažíme se jim vše vysvětlit. Když se novelizoval zákon o zpravodajských službách, byli jsme ve sněmovně s kolegy a ukazovali jsme zákonodárcům na jasných příkladech, proč je třeba novelu přijmout, a novela se přijala.

Ředitel BIS Michal Koudelka při rozhovoru s redaktory Aktuálně.cz.
Ředitel BIS Michal Koudelka při rozhovoru s redaktory Aktuálně.cz. | Foto: Aktuálně.cz

Vy jste loni v březnu při návštěvě ústředí nejdůležitější americké zpravodajské služby CIA dostal cenu George Teneta, kterou CIA uděluje jednou ročně za příkladnou zahraniční spolupráci. Co tato cena pro vás a BIS představuje? 

Že naše služba toto prestižní ocenění dostala, je vrcholem, kterého se může ze strany CIA zahraniční službě dostat. Dostali jsme jej díky tomu, jaké má naše služba jméno, výsledky a jak je důvěryhodná. Této ceny si nesmírně vážím, jsem na to opravdu pyšný. I když je na ní moje jméno, je to ocenění celé služby. Bez důstojníků, kteří tu jsou, bychom ji nikdy nezískali.

Jaká spolupráce se CIA této ceně předcházela, co k jejímu udělení vedlo? 

Od vzniku předchůdkyně naší služby před 30 lety jsme dokazovali každým rokem více a více, že jsme službou demokratickou. Že jsme připraveni stát na správné straně a chránit Českou republiku proti rizikům z různých směrů, ať už je to terorismus, kontrašpionáž, nebo aktivity cizích zpravodajských služeb. Toto uznání jsme si vydobyli krůček po krůčku. V této branži platí víc než kdekoliv jinde, že se důvěra velmi těžce získává a velmi lehce ztrácí.

Ne všichni však BIS chválí. Počátkem března obdržela naopak cenu Big Brother, která je vůči službě kritická. Sdružení Iuridicum Remedium ji uděluje institucím, které nejvíce zasahují do soukromí lidí. Jak o této ceně přemýšlíte?  

Tato cena ukazuje naivitu nebo spíše hloupost těch, kteří ji udělili. Jako její odůvodnění se uvádí vytvoření databáze digitálních fotografií, což je jedna ze zákonných možností vyplývajících ze zmíněné novely zákona o zpravodajských službách schválené sněmovnou i Senátem. Je to databáze digitálních fotografií těch nejhorších zločinců - vrahů, teroristů nebo obchodníků se zbraněmi. Chceme takovou databázi vytvářet, abychom tuto zemi mohli efektivně chránit. Kritizovat nás za ni může jenom hlupák.

Špičkový zpravodajec ze stavební fakulty

  • Plukovník Michal Koudelka (* 1965) vstoupil do služeb kontrarozvědky v roce 1992, tehdy se jmenovala Federální bezpečnostní informační služba. První dva roky strávil v odboru boje proti terorismu, poté požádal o přeložení na odbor kontrašpionáže, kde zůstal až do svého jmenování ředitelem v srpnu 2016.
  • Posledních deset let zmíněný odbor kontrašpionáže vedl. Do funkce ředitele BIS ho jmenovala vláda na návrh tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky. Ředitel BIS má prověrku na stupeň přísně tajné, v minulosti absolvoval zpravodajský výcvik u britské rozvědky MI6. Původně vystudoval stavební fakultu Českého vysokého učení technického.
  • V květnu 2018 ho první vláda Andreje Babiše poprvé navrhla povýšit do hodnosti generála, prezident Miloš Zeman však odmítl. Později nevyhověl dalším třem návrhům na Koudelkovo povýšení, naposledy tak učinil v říjnu 2019. 

V souvislosti s BIS se v minulých týdnech mluvilo ještě o jiné databázi. Ohledně dnes už zrušeného tendru na systém elektronických dálničních známek, jenž se bude znovu vypisovat, některá média upozornila na to, že BIS měla požadavek na focení posádky vozidla při průjezdu mýtnými branami. Měla vaše služba tento požadavek? 

Byl jsem velmi překvapený. Byla to docela tvrdá kampaň, která byla usilovně udržována na stránkách jednoho média a byla vesměs lživá. Začala tím, že zpravodajské služby si nemusí kupovat dálniční známky. To je lež jako věž. Pokračovala tím, že BIS měla požadavek, aby na kamerových systémech snímajících dálniční známky byl nainstalovaný face recognition systém (systém na rozpoznávání obličejů, pozn. red.). Údajně jsme chtěli sledovat, co se děje v kabinách vozidel.

A nechtěli?

Nic takového naprosto není pravda. A bylo úplně jedno, že se k tomu jasně vyjádřil premiér, ministr dopravy nebo komise pro kontrolu BIS. Takovou rétoriku bych očekával od dezinformačních webů, ale od média, které je seriózní, mi připadá velmi podivná. Na druhou stranu je velmi důležitá reakce institucí sněmovny, které k tomu mají co říct. Ať už to je komise pro kontrolu BIS, nebo výbor pro bezpečnost, reagovaly okamžitě. Jejich usnesení jsou jasná a jednomyslně přijatá. To je pro mě věc pozitivní. 

Každá informace odněkud vyvěrá. Máte představu, kde se vzalo tvrzení o tomto údajném požadavku vaší služby?

Ne, ale zabýváme se tím. 

Extremisté jsou tu v klidu, ale to se může změnit

BIS v rámci své činnosti monitoruje i extremismus. V dosud zveřejněných výročních zprávách konstatujete, že český extremismus není momentálně příliš velkou hrozbou. V Německu se ovšem vzmáhá. Dorazí tento trend i k nám?

Toto riziko vnímáme velmi ostře a zmiňujeme stále častěji, ale v tuto chvíli situace není vážná. Pravicová i levicová extremistická scéna jsou značně roztříštěné a neznamenají zásadní riziko. Pod vlivem okolních zemí, především Německa, by se ale situace mohla změnit. V Německu nedávno došlo ke dvěma brutálním vraždám, které spáchal osamělý vlk. Nebyl to islámský terorista, ale člen pravoextremistické skupiny. To je velmi vážné varování. 

A co islámský terorismus? 

Riziko islámského terorismu je pro nás stále rizikem číslo jedna, věnujeme se mu s maximální intenzitou. Muslimská komunita na našem území není příliš velká a je klidná a neradikalizovaná. Teď, když byl Islámský stát poražen, neexistuje žádné jeho operační centrum, a kdy nová al-Káida se snaží teprve získat pozice, je v Česku největší riziko teroristického útoku dáno osamělými vlky. Jde o osoby, které se radikalizují přes internet a pak přistoupí k nějakému činu. Vnímáme to jako velkou hrozbu, i když o žádném konkrétním riziku v tuto chvíli nevíme. 

Zásadní je spolupráce na úrovni národní i nadnárodní. V Česku velmi dobře funguje společná zpravodajská skupina napříč službami a policií, kde se sdílejí informace. A stejně dobře spolupracujeme i se zahraničními partnery. Do několika hodin získáváme informace o každém útočníkovi, který někde něco spáchá. Okamžitě informujeme premiéra, ministry zahraničí a vnitra. Ti mohou přijímat potřebná opatření.

Plukovník Michal Koudelka vstoupil do kontrarozvědky roku 1992.
Plukovník Michal Koudelka vstoupil do kontrarozvědky roku 1992. | Foto: Jakub Plíhal

Bývalý pražský imám Sámer Shehadeh, který je ve vazbě a soud ho zatím nepravomocně potrestal 10 lety vězení, pokud víme, za mřížemi zradikalizoval na desítku lidí. Do jaké míry je toto hrozba? 

To je věc, kterou nemůžu komentovat. Faktem je, že případ Sámer Shehadeh je kauza, které jsme se věnovali společně s policií. Její výsledek je jasný, šlo o  velký úspěch a příklad skvělé spolupráce. Radikalizace ve věznicích je jedním ze sledovaných problémů, ale v České republice to v tuto chvíli není problém zásadní. Naši partneři v Německu, Velké Británii či Francii tomu čelí výrazně více. Ale problém si uvědomujeme.

Další kapitolou jsou kybernetické hrozby. Toto téma se výrazně zvedlo s varováním před propojením firmy Huawei s čínskou komunistickou vládou, v této souvislosti se začalo více debatovat o kybernetických rizicích pro Česko. Do jaké míry jsou tématem i pro BIS?

BIS není hlavním garantem, ale pomáháme našim kolegům a myslíme si, že jsme v tom velmi dobří. Věnuje se tomu primárně Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který to dělá velmi kvalitně. Vidíme v této oblasti masivní aktivity zpravodajských služeb Číny a Ruska. Ale spadají sem i aktivity teroristických skupin, i ona radikalizace přes internet je součástí této oblasti.

V minulosti jsme rozbili síť serverů Hizballáhu (libanonská militantní organizace, jejímž hlavním cílem je zničení Izraele, pozn. red.) na našem území, které měly za úkol cílit do různých míst světa. Jejich smyslem bylo tipovat a využívat informace od osob, které ani neměly vědět, že komunikují s někým z Hizballáhu. Také se mohly využít i k provedení teroristického útoku. I to je jeden případ, kdy BIS možná pomohla zachránit životy lidí ve světě.

Jak vlastně česká veřejnost pozná, že její kontrarozvědka pracuje dobře?

Lidé to poznají podle toho, že se v Česku cítí bezpečně. To, myslím, každý vnímá. Nedochází tu k žádným teroristickým útokům nebo projevům, které by pocit bezpečí narušovaly. A samozřejmě pokud se co nejméně hovoří o problémech té služby, tak to také ukazuje, že pracuje dobře a plní to, co plnit má. A myslím, že o našich problémech se moc nemluví, takže jsem rád.

V této souvislosti by nás zajímalo, jaké operace BIS považujete za zásadní, o kterých tedy můžete mluvit?

Pro zpravodajskou službu je dost komplikované o svých úspěších hovořit, protože by to mohlo narušit naši práci nebo poškodit partnery. Ale některé věci jsme se už v minulosti rozhodli zveřejnit, abychom veřejnosti ukázali, jaká rizika jsou, jak v různých oblastech pracujeme, a že dokážeme být přinejmenším stejně úspěšní jako větší služby. Velkým úspěchem přesahujícím hranice České republiky, který ukázal úroveň spolupráce s policií, bylo rozbití ruské špionážní sítě na našem území.

Pak jde už o zmiňované dopadení pražského eximáma Shehadeha. Další případ byl slovenský občan odsouzený za terorismus (Městský soud v Praze loni v listopadu potrestal 6,5 lety vězení Dominika Kobulnického, který se hlásil k islamismu a měl doma čtyři kila výbušnin, pozn. red.). Pokud jde o kyberprostor, dokázali jsme odhalit a zablokovat čínské snahy napadnout antivirovou firmu Avast. Velmi mě těší, že jsme takto dokázali ochránit důležitou českou firmu. 

Dalším případem je kauza Visapoint, kdy jsme spolupracovali s policií a tuto zemi ochránili od několika rizik, protože tímto otevřeným kanálem sem mohli přicházet lidé s různými vazbami a úkoly (policie na základě poznatků BIS zatkla skupinu Rusů a Vietnamců, kteří manipulovali s vízovým systémem českého ministerstva zahraničí určeným pro Vietnamce, pozn. aut.).

A pak je tu případ Rachardžo, ten je nesmírně důležitým zlomem v naší práci (někdejší důstojník ruské rozvědky GRU Robert Rachardžo, který žil v Praze a který do odhalení BIS získával informace od nevědomky vytěžovaných tří českých generálů, kteří byli následně propuštěni z armády, pozn. aut.). Nikdy o něm nebudu moci mluvit otevřeně, ale na různých místech světa ukázal, že BIS je služba velmi silná a efektivní. Pak jsou tu dva případy odhalených severokorejských aktivit na našem území, jejichž cílem bylo nakoupit součástky do vojenských zbraní. Tyto naše operace dokumentují, že BIS zajímají aktivity nejen jedné nebo dvou služeb, ale všech zpravodajských služeb na našem území ohrožujících. Právě proto můžeme říct, že některé služby jsou tu aktivnější a některé představují menší riziko.

Bezpečnostní informační služba

  • Bezpečnostní informační služba je jednou ze tří zpravodajských služeb země, jde o kontrarozvědku s vnitřním polem působnosti. Sbírá, třídí a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, demokratické zřízení a ochranu ekonomických zájmů České republiky.
  • Vedle zbývajících zdejších služeb, civilní rozvědky a Vojenského zpravodajství, spolupracuje i se západními agenturami. BIS se zodpovídá vládě, s jejím vědomím jí může zadávat úkoly i prezident. Kabinet i hlava státu jsou také příjemci jejich informací, v roce 2018 jich od BIS obdrželi na 400. Poznatky kontrarozvědky využívá i policie.
  • Veřejnou výroční zprávu vydává BIS na podzim, popisuje v ní především obecné bezpečnostní trendy. Konkrétní poznatky shrnuje utajená výroční zpráva. Od srpna 2016 řídí BIS plukovník Michal Koudelka.

V souvislosti s těmito operacemi a vůbec činností BIS by nás zajímalo, jestli má vaše služba odpovídající podmínky pro práci. Má, nebo cítíte nějaké rezervy? 

To je pro nás zásadní. Tato vláda a tato sněmovna nám dávají dostatečné finance na vše, co potřebujeme. Ať už na mzdy, nebo technické prostředky, které potřebujeme a jsou nesmírně drahé. Vývoj jde rychle dopředu. To, co je dnes moderní, je za rok zastaralé. Chceme být službou, která drží krok s našimi protivníky, a daří se nám to. Toho si nesmírně vážím. Nebylo to vždycky a znovu to ukazuje, že vláda si cení bezpečnosti této země a věnuje tomu velkou pozornost.

Příští rok vám končí pětileté funkční období, chtěl byste v práci ředitele BIS pokračovat? 

To jsou dvě otázky v jednom. Závisí to na vládě, která rozhoduje o odvolání či jmenování ředitele. A za druhé to záleží na mně, jestli nebudu příliš unavený. Jestli budu mít pocit, že službě mohu něco dát. A pokud budu mít pocit, že mohu svou prací přispět k bezpečnosti této země. Když to všechno bude splněné, budu uvažovat o tom, že bych v této funkci pokračoval. Sil mám dostatek. Jsem na tuto službu a její důstojníky nesmírně pyšný. Jsou to lidé, kteří pro tu službu žijí, kteří ochraně této země věnují všechno. Někteří při plnění svých povinností zemřeli. Za tuhle zemi. Za to, aby byla bezpečnější.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Ministři Arménie a Ázerbájdžánu budou v USA řešit Karabach, setkají se s ministrem Pompeem

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu dnes oznámili, že se kvůli bojům na Náhorním Karabachu v pátek setkají ve Washingtonu se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. O plánované schůzce informovala agentura Reuters. Washington setkání zatím nekomentoval. Z Karabachu jsou navzdory příměří hlášeny další boje.

Z dosavadních informací není jasné, zda se šéfové diplomacií znepřátelených stran setkají s Pompeem zvlášť nebo najednou. Nicméně plánované schůzky naznačují, že Washington se začíná v současném konfliktu na Náhorním Karabachu více angažovat, píše Reuters. Až dosud bylo ve snaze o ukončení nejnovějších bojů v oblasti aktivní zejména Rusko.

Prezident Vladimír Putin si dnes kvůli konfliktu také telefonoval se svým francouzským protějškem, Emmanuelem Macronem. Právě v Rusku se obě země dohodly už dříve tento měsíc na příměří, naposledy klid zbraní začal platit v sobotu, boje však neustaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy