Vodila syna na provázku, přesto ho ztratila. Navždy?

Jiří Máslo, spolupracovník Aktuálně.cz
17. 12. 2007 23:30
Vznikl projekt Sanace rodiny. Má vrátit děti matkám
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Jan Langer

Pardubice - Jsou mu tři roky a žije v dětském domově. Stejně jako máma, když byla dítě. Ještě před nedávnem však byli spolu a matka vodila svého chlapce uvázaného na provázku, aby se neztratil.

Rozhodnutí úřadů bylo nekompromisní: "Takové jednání je nepřípustné a hraničí s týráním. Matka se nedokáže o dítě postarat, syn proto musí do ústavu."

Tento případ je skutečný a redakce může mít k dispozici místo i jména těch, kteří se ho účastní. Zná je občanské sdružení Amalthea z Pardubic, které usiluje o to, aby se dítě k matce vrátilo a nemuselo vyrůstat bez ní.

Chlapec patří mezi šest z tisíce dětí mladších tří let, které končí v ústavech, a to Českou republiku řadí k nejhorším v Evropě.

"Česká republika ví, že je nejhorší zemí Evropy v počtu dětí do tří let umístěných v ústavech. Zdá se ale, že s tím nic nedělá," prohlásil začátkem listopadu britský expert Kevin Browne pracující pro Světovou zdravotnickou organizaci.

Brown se podílel na hodnocení dětské ústavní péče v Evropě a nabídl Česku pomoc, ale úřady nabídku odmítly.

Česko odmítlo pomoc, jak dostat děti z ústavů - více ZDE

Lidé ze sdružení Amalthea však chtějí přispět k tomu, aby se situace zlepšila, a přišli proto s novým projektem nazvaným "Sanace rodiny." A právě tento projekt by mohl "chlapce na provázku" vrátit matce.

Projekt "Sanace rodiny"
Autor fotografie: Ludvík Hradilek

Projekt "Sanace rodiny"

  • Šest z tisíce českých dětí mladších tří let končí v kojeneckém ústavu
  • Je to více než například v Rumunsku, kde jsou v ústavu jen tři z tisíce
  • Od roku 1999 do roku 2004 prošlo českými ústavy téměř 17,5 tisíce dětí
  • Před nástupem ústavů se trestné činnosti dopustilo 3209 a po odchodu z ústavů to už bylo 8866 dětí.
  • Uvádí to analýza ministerstva školství vypracovaná ve spolupráci s ministerstvem vnitra.
  • Podle odborníků je to známka toho, že ústavy nefungují tak, jak by měly, a mluví se o "továrnách na zločince"
  • Na tom, jak počty dětí v ústavech radikálně snížit, pracuje projekt občanského sdružení Amalthea
  • Projekt nazvaný Sanace rodiny je zaměřen na pomoc rodinám, kterým bylo dítě vzato do ústavní péče nebo jim to hrozí

Matka myslela, že tak to má být

Ta se ovšem musí nejdřív naučit, jak se o něj starat. "Sama totiž vyrůstala v ústavním zařízení a nikdy proto na vlastní kůži nepoznala, co je to mateřská péče," říká sociální terapeutka Martina Švadlenková. "A nikdo ji to nikdy nenaučil."

Terapeutka pracuje pro sdružení Amalthea a když se o případ začala zajímat, zjistila, že matka přivazovala chlapce na provázek v dobré víře, aby dítě neztratila z dohledu a ochránila ho před zraněním. Inspirovat se máma nechala na výletě v lázních, kde viděla jiné dítě v dětských kšírách.

"A toto byl její způsob, jak syna ochránit a běžně používanou dětskou pomůcku nahradit provázkem," vysvětluje Martina Švadlenková.

Podle terapeutky nejde o týrání v pravém slova smyslu. Jde však o zcela nepřípustný způsob, jak s dítětem zacházet.
"Tady se potvrzuje, že matka, která sama prošla dětským ústavem, neměla kde nasbírat zkušenosti a osvojit si důležité zásady. Naším úkolem teď je ve spolupráci s úřady pomoci. Aby se dítě mohlo vrátit zpět do péče matky."

Projekt "Sanace rodiny" je zaměřen na pomoc rodinám, kterým  úřady dítě odebraly a vzaly je do ústavní péče nebo jim odebrání potomka hrozí.

Projekt je zatím v plenkách

Amalthea se snaží pomáhat s vařením, s péčí o kojence i o větší děti. Radí také v jednání s úřady, jak dosáhnout vrácení dítěte do rodiny.

Jsme zatím v počátcích, ale obecně se zdá, že projekt najde uplatnění. "Máme první reakce od rodin a mohu říct, že naši pomoc vítají," říká Martina Pojmonová z Amalthey. "Program se dokonce setkal i se vstřícnou reakcí ze strany sociálních pracovníků na úřadech. To je dobrý začátek našeho úmyslu začít snižovat počty dětí v ústavech."

Neblahý vliv ústavní výchovy na vývoj jedince potvrzuje i David Svoboda, který pomáhal v rámci projektu "Domy na půli cesty". "Přechod odchovanců dětských ústavů do normální společnosti se často nezdařil. Tito lidé obtížně hledají své místo. Těžko navazují vztahy."

ČTĚTE VÍCE:

Podle Svobody hrozí nebezpečí, že se takoví lidé dostanou do party, která je strhne k páchání trestné činnosti. Jako důkaz uvádí analýzu ministerstev školství a vnitra.

Z jejich statistik vyplývá, že od roku 1999 do roku 2004 prošlo ústavy téměř 17,5 tisíce dětí. Před nástupem do nich se trestné činnosti dopustilo 3209 a po odchodu z ústavů to už bylo 8866 dětí. "Tady je jasně vidět, že tito lidé mají skutečně sklony ke kriminální budoucnosti," dokládá Svoboda

 

Právě se děje

Další zprávy