Uhlí se v kladenském revíru netěží už sedmnáct let. Havíři tehdy po dvou set letech těžby uzavřeli poslední šachty a současně zastavili čerpání důlních vod, díky kterému se dokázali dostat k "černému zlatu" v hlubinách. Časem si však příroda našla cestu a pomalu vrací kladenské podzemí do doby, kdy zde dotek lidské ruky ještě nebyl znát.
"Všechna důlní díla - chodby, překopy a vyrubané prostory - jsou zatápěna důlní vodou. Celkový objem zatopení nelze jednoznačně stanovit, ale jedná se přibližně o 120 až 170 milionů metrů krychlových vody," říká Hana Volfová ze státní společnosti Palivový kombinát Ústí (PKÚ), který má za úkol zahlazování následků hornické činnosti. Jen pro představu, takový objem představuje přibližně čtvrtinu až třetinu roční spotřeby vody z vodovodní sítě v celé České republice.
Pro Kladensko by mohla být podzemní "nádrž" strategicky významným přírodním bohatstvím. Stejně jako zbytek republiky se totiž v posledních letech potýká s narůstajícím suchem, což umocňuje i fakt, že region nemá na svém území vlastní zdroj vody a přivádí ji z šedesát kilometrů vzdálené Mělnické Vrutice. "Pokud se fenomén sucha potáhne třeba další desetiletí, bude voda jedním z nejvážnějších problémů, který budeme mít," říká kladenský radní Petr Drnec.
Přesto však Kladno čerpání podzemní vody a její úpravu na pitnou nijak nepřipravuje. "Jen se o tom uvažuje. Vždy to tak bohužel bývá, že lidé řeší problémy, až když nastanou, než aby jim předcházeli. A protože město má v tuto chvíli opravdu spoustu jiných velkých problémů, do toho, aby se tahle voda využila, nijak neinvestuje ani nic neprojektuje," vysvětluje Drnec.
Nedostatek vody podle něj jednoduše není právě teď pro Kladensko největší prioritou. Využití milionů kubíků důlní vody tak pro město zatím zůstává jen jakousi záložní variantou.
Příroda však nečeká. Ročně se hladina důlních vod pod Kladenskem zvyšuje o deset až dvanáct metrů. Poprvé by se na povrch mohla tato voda dostat v roce 2025, kdy začne vytékat do Dřevotického potoka.
Hrozí kontaminace milionů kubíků vody
Stoupání hladiny však současně představuje značný problém. Obrovská zásobárna vody se totiž rozléhá mimo jiné pod silně kontaminovaným územím bývalých hutí a oceláren Poldi Kladno. Pokud se důlní voda dostane do kontaktu se zamořenou zeminou, dojde k jejímu znehodnocení.
Zatím by však měla být voda v pořádku. PKÚ v červenci 2017 vytvořil sedm monitorovacích vrtů v blízkém okolí Poldovky, které kvalitu vody sledují. "Průzkumnými pracemi, laboratorními rozbory vody a následnými výpočty bylo zjištěno, že důlní vody ve vyrubaných prostorech nejsou prozatím znečištěny průsaky z kontaminovaného území," říká Volfová.
Měření kvality vody pokračuje dodnes. Nikdo však zatím neodpověděl na otázku, zda ke znečištění vody dojde, či nikoliv. Zatím je jasné jen jedno. "Možnost kontaminace důlních vod nelze vyloučit," říká Volfová.
Kdo vyčistí Poldi?
Je několik možností, jak takovému scénáři s větší jistotou předejít, každá má však své úskalí. Jako první se nabízí dekontaminace Poldovky - když totiž zmizí ekologická zátěž, může se region přestat obávat znečistění vody. Bývalá Poldi Kladno se však rozkládá na poměrně velkém území a velká je také úroveň zdejšího znečištění z hutní výroby.
Část území už mezi lety 2010 a 2014 vyčistilo město, když některé pozemky bývalé Poldi koupilo a do jejich sanace se pustilo samo. "Další místa, která jsou ekologicky zatížená, už ale nejsou v majetku města. Jsou to pozemky firem a soukromníků. Aktuálně největší znečištění je v severovýchodní části Poldovky, která patří společnosti Fer Consult. Ta už si sehnala dotaci a začala odstraňovat tamní dehtová jezírka," říká Drnec.
Na dokončení prací ale podle něj bude potřebovat další finanční prostředky. A to stejné platí i pro dekontaminaci území dalších majitelů. Téměř deset let stará analýza rizik na území Poldovky vyčíslila částku potřebnou pro očištění celé lokality na přibližně dvě miliardy korun.
V Kladně proto vznikla pracovní skupina, která má získání prostředků zajistit. "Město vytvoří maximální politickou podporu pro to, aby firmy měly co největší šanci dotace získat," dodává Drnec. Netroufá si však odhadnout, kdy bude sanace celého území hotová.
Problém je i v tom, že Fer Consult dekontaminuje území dobrovolně, kvůli vlastním podnikatelským zájmům - má v plánu území v průmyslové zóně nabídnout k prodeji, a aby to mohl udělat, musí jej nejdříve vyčistit. "Naproti tomu majitele, kteří takový zájem nemají, k tomu budeme jen těžko přesvědčovat. Pokud vím, neexistuje žádný legislativní nástroj, jak ty lidi nutit. Obzvláště, když není zcela jisté, zda k znečištění vody dojde," uzavírá radní.
Odčerpávat se nebude
Druhou možností, jak zabránit kontaminaci vody, je pustit se znovu do jejího odčerpávání po vzoru havířů, než vystoupá do nebezpečné hladiny. Do toho se však nikomu nechce.
"Na základě výsledků průzkumných prací v letech 2016 a 2017 bylo odborníky v oblasti hydrogeologie doporučeno preventivní čerpání důlních vod nerealizovat," říká Volfová. Dodává však, že PKÚ připravuje jiná opatření, která by měla v budoucnosti zajistit bezpečné vypouštění důlních vod na povrch. O jaká opatření má jít, však neupřesnila.
Pravděpodobně bude potřeba zřídit jakousi čističku, která důlní vodu před vypuštěním do potoka upraví. Ve vodě po průchodu uhelnými doly totiž obvykle zůstává nízké procento sloučenin síry, železa či manganu.
Podobně se k možnosti odčerpávání vody staví i Kladno. "Protože není jisté, zda ke kontaktu vody s ekologickou zátěží dojde, investovat se do toho asi nebude. Pokud by měl někdo nějaké peníze nazbyt, užitečné by to bylo, ale žádná veřejná správa peníze nazbyt nemá. Takže v podstatě se to jen monitoruje, sleduje a snažíme se udělat si na to nějaký názor," říká Drnec.
Potřebná soustava vrtů, čerpadel, případně čističek, která by byla k odčerpávání vody potřebná, by podle něj mohla vyjít na stovky milionů korun. "Když se pak ukáže, že by ke kontaminaci nikdy nedošlo, vyhodil jste ty peníze vlastně z okna," říká Drnec. Prostředky je proto podle něj lepší investovat do dekontaminace Poldi a problém vyřešit jednou provždy.
Palivový kombinát Ústí pak podle Volfové aktuálně připravuje materiál, který by měl dát odpověď na to, jak by mohla být důlní voda využívána a jak moc by bylo třeba ji upravovat. Dokument se má zabývat všemi lokalitami ve správě PKÚ, tedy nejen Kladenskem.
VIDEO: Kladenská huť Poldi na druhý pokus našla majitele. Zaplatil 251 milionů korun
