Vláda Andreje Babiše v pondělí povolala na své zasedání ředitele civilní kontrarozvědky BIS Michala Koudelku i šéfa rozvědky Marka Šimandla. Pokračovalo tak přetahování premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) o to, kdo udělal chybu ohledně tendru na dodávku rychlotestů do škol za čtvrt miliardy korun. Testování je dle expertů nezbytná podmínka pro to, aby se děti do škol mohly vrátit. "Vláda nijak nezměnila příslušné usnesení ani zakázku nezrušila," informoval po jednání nakonec místopředseda vlády Hamáček.
Premiér Babiš dříve označil za problém, že komise pod ministerstvem vnitra z tendru vyloučila nejlevnější nabídku - firmu Chironax. Jak už ale v sobotu informovaly redakce Aktuálně.cz a HN, Babišem favorizovaná společnost má blízko k lobbistovi Tomáši Horáčkovi, stíhanému za manipulace veřejných tendrů. Lidi z jeho blízkého okolí seděli v orgánech Chironaxu ještě před měsícem.
Ministr Jan Hamáček se hájí, že před "napojením Chironaxu na stíhané osoby" varovala BIS, a tak ho komise z bezpečnostních důvodů vyloučila. Kontrarozvědka Horáčkovy aktivity v minulosti rozkrývala.
Pozdějšího vítěze tendru - firmu Tardigrad International Consulting - naopak podle Hamáčka tajné služby jako problém neuvedly. Posoudit ji nechal BIS i rozvědkou ÚZSI. "Oni se vyjádřili jenom k těm firmám, které z jejich pohledu představují riziko. Ani BIS, ani rozvědka firmu Tardigrad nezmínily," řekl Hamáček serveru Seznam Zprávy s tím, že se po vyřazení jiných firem jako jediná Tardigrad blížila splnění podmínek.
Dle zjištění Aktuálně.cz, HN a týdeníku Respekt ovšem nejnovější varování zpravodajců ohledně tendru na rychlotesty bylo výrazně obecnější - protože vnitro, respektive Hamáčkův náměstek Vilibald Knob BIS s požadavkem na konzultaci oslovil jen několik hodin před vyhlášením výsledku tendru.
Kontrarozvědka tak zaslala jen bezpečnostní kritéria, která by dle ní měl vítěz splňovat. A mezi nimi také to, že by to měla být firma finančně stabilní a sídlící mimo daňové ráje. Podobně narychlo reagovala dle zdrojů redakcí obeznámených s procesem také rozvědka - Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). I jejím rozhodnutím se Hamáček zaštiťuje.
Pokud by varování BIS a ÚZSI komise složená nejen ze zástupců ministerstva vnitra, ale i ministerstva školství a ministerstva zdravotnictví, ovládaných hnutím ANO, striktně respektovala, musela by zřejmě vyloučit i Tardigrad.
Firma založená v daňovém ráji lidmi spojovanými s praním peněz
Základní kapitál vítězné firmy Tardigrad je tisíc korun. A zatímco společnost Chironax byla podle zápisu výběrové komise (který mají redakce k dispozici) vyhodnocena jako riziková mimo jiné "z hlediska ekonomických veřejně dostupných dat", u firmy Tardigrad finanční stabilitu zhodnotit z veřejných zdrojů vůbec nelze. Společnost totiž neplní zákonnou povinnost vkládat do obchodního rejstříku účetní závěrky. Navzdory tomu, že za to hrozí pokuta ve výši až tří procent z obratu firmy.
Ministr vnitra Hamáček na dotazy, zda si stát ověřil před zvolením firmy Tardigrad za vítěze například její obrat či dostatek financí na zaplacení čínskému dodavateli, do vydání tohoto textu neodpověděl.
Ani druhé varování tajných služeb výběrová komise zcela nenaplnila. Jak už Aktuálně.cz napsalo, ještě před necelými dvěma lety stopy firmy Tardigrad International Consulting končily v daňových rájích. Tehdy ji vlastnila firma ze Spojených arabských emirátů. Původně byla od roku 2016 napsaná na britskou firmu Tardigrad International LP. Jména osob, které britskou "matku" v minulosti ovládaly (Jennette St. Luceová a Deborah Merina Grantová - obě s dominikánským pasem), se objevují ve zprávě investigativní organizace Bellingcat. Ta se věnovala praní špinavých peněz skrze firmy registrované ve Velké Británii. Zmíněné osoby založily stovky společností s neznámými vlastníky.
Hamáček ale zdůrazňuje, že dnes Tardigrad International Consulting dle obchodního rejstříku vlastní Česka. Firmu řídí Monika Jírovcová, která po zpochybnění tendru rozeslala do médií prohlášení. "Za čtyři roky existence společnost odbavila už stovky zakázek a pracuje také pro české zdravotnické subjekty. Tardigrad International Consulting vstoupila řádně do výběrového řízení, které vyhlásilo ministerstvo vnitra, a splnila všechny jeho podmínky. Stejně tak od počátku komunikuje časový plán jednotlivých dodávek a na splnění celé zakázky se vzhledem ke krátkým termínům i nyní pracuje," napsala redakcím Jírovcová.
Účetní závěrky prý chce do obchodního rejstříku nechat založit. O Jennette St. Luceové a Deborah Merina Grantové tvrdí, že je nikdy neviděla. Podle ní jde o právní zástupkyně, které firmu v zahraničí zakládaly.
Civilní kontrarozvědka BIS není k celé záležitosti sdílná. "Konkrétní případy nemůžu komentovat, ale v obecné rovině platí, že v rámci působnosti se věnujeme všem závažným případům a informace předáváme zákonným adresátům," řekl mluvčí BIS Ladislav Šticha. A podobně reagoval i mluvčí ÚZSI Radek Holý. "K této věci se nechceme vůbec vyjadřovat," uvedl.
Babiš chtěl zakázku pro Chironax, teď chce nakupovat přímo od výrobce
Premiér Andrej Babiš v sobotu přišel s tím, že zakázku chce zrušit a její vypsání znovu zadat Správě státních hmotných rezerv. Té Chironax už dříve materiál dodával. Ze slov premiéra nepřímo vyplývalo, že mu problémy firmy, dlouhodobě blízké lobbistovi Horáčkovi, nevadí. "Pokud si člověk dobře ošetří kontrakt a nehrozí riziko, že ten dodavatel dodá špatné zboží, a navíc tím státu ušetří peníze, tak nevím, kde by finanční riziko v tomto případě vůbec nastalo. (…) Chironax navíc dodává do státních hmotných rezerv. Takže ty od ní nakupují a argumentují snad tajnou zprávou?" uvedl premiér pro server Seznam Zprávy.
Nyní už bývalý ministr zdravotnictví Babišovy vlády Adam Vojtěch přitom v roce 2018 právě kvůli vazbám na Horáčka a neprůhlednému rozdělování zakázek jeho firmám odvolal například šéfku pražské Fakultní nemocnice Bulovka Andreu Vrbovskou. Policie ji nyní stíhá společně s Tomášem Horáčkem.
V neděli Babiš prohlásil, že by bylo nejlepší, aby stát nakoupil rychlotesty přímo od výrobce - čínské firmy Lepu Medical. Ta pět milionů těchto testů dodala například Rakousku, u kterého se Česko inspirovalo. Proč se ministerstvo zdravotnictví, školství a vnitra, které se na zakázce podílely, nepokusily testy nakoupit bez prostředníka už od začátku? "Bránila tomu nutnost mimo jiné požádat o výjimku ministerstvo zdravotnictví pro samotestování a také nutnost zajistit příbalový leták v češtině," argumentuje Hamáček.
Zatím navíc není jasné, proč z konkrétních variant zvolil stát právě výrobky čínské Lepu Medical. Několik českých dodavatelů neinvazivních PCR testů nabízelo ministerstvům školství a zdravotnictví své výrobky z EU. Přesto nakonec úředníci dodali ministerstvu vnitra seznam firem, které jsou schopné dodat jen čínské antigenní testy. Experti upozorňují, že mají výrazně nižší spolehlivost a velkou část nemocných, ale bezpříznakových dětí nemusí odhalit.
Hamáček se ale zrušení tendru, v němž jeho ministerstvo už označilo vítěze, bránil. Podle něj by to znamenalo, že se školy v březnu neotevřou, jak stát chtěl. Vláda nakonec jeho argument vyslyšelo a zakázku neanulovala.
Mojí prioritou je rychlý a bezpečný návrat dětí do škol. S tím jdou ministři @CSSD na vládu. Když kabinet zruší zakázku na antigenní testy, uzavřenou 100% podle zákona, tak se školy v březnu prostě neotevřou. Ale možná mají Seznam nebo premiér nějaký geniální plán.
— Jan Hamáček (@jhamacek) February 22, 2021
