Praha - Ministerstvo vnitra dál hájí svůj nelogický postup, kvůli kterému prozatímně vyškrtlo ze seznamu kandidátů na prezidenta Janu Bobošíkovou, Tomio Okamuru a Vladimíra Dlouhého.
Ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych, který v pátek překvapil tím, jak jeho úřad zjišťoval chybné podpisy na peticích zmíněných tří kandidátů, v České televizi ani náznakem nepřiznal jakékoliv pochybení. Připustil pouze, že zákon umožňuje dva výklady a on i jeho tým si vybral jeden z nich.
Připomeňme, co se stalo. Vnitro snížilo počet hlasů na peticích za kandidaturu Bobošíkové, Okamury a Dlouhého pod potřebných padesát tisíc. Nesprávné podpisy našlo tak, že ze dvou zkoumaných vzorků u každého kandidáta sečetlo procentuální chybu a od toho odvodilo údajný skutečný počet chybných podpisů. Druhý způsob, označovaný experty na ústavní právo i mnoha politiky za logický, tedy to, že by se ze dvou vzorků udělal průměr a od něj odvinul odhad chyb v celé petici, Henych a jeho lidé nepoužili.
Je to proti logice, říká ústavní expert
"Odporuje to pravidlům logiky. A nemá šanci obstát před jakýmkoli soudem," řekl Aktuálně.cz ústavní právník Vladimír Balaš, který přednáší na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a v minulosti vedl i Ústav státu a práva Akademie věd.
Už v pátek řekl Vladimír Dlouhý, že se obrátí na Nejvyšší správní soud. Tomio Okamura i Jana Bobošíková, která i po odečtení sporných podpisů zůstala jen velmi těsně pod hranicí 50 tisíc, svůj postup ještě zváží. Podle jejích výroků je ale patrné, že se kloní k tomu také požádat soud o opravu verdiktu Henychova odboru. „Stále se považuji za kandidátku na prezidenta, a to bude platit do rozhodnutí soudu, nebo mého rozhodnutí, že kandidaturu vzdávám," uvedla Jana Bobošíková.
Nejvyšší správní soud má čas do 13. prosince, aby se vyjádřil k podáním protestujících kandidátů. Den na to má zasednou volební komise k přímé volbě prezidenta a vyhlásit, kdo je oficiálním kandidátem. Henych v České televizi prohlásil, že nebude problém zareagovat na obě varianty rozhodnutí NSS a že pro volby současná debata o uznání podpisů žádné nebezpečí neznamená.
"Metodu přepočtu ministerstvo avizovalo dlouho dopředu. Nevím, proč se z toho dělá takový problém. Jestliže my máme jeden výklad, a existuje tady jiný, já ho nezpochybňuji. Tak zákon přece přímo předpokládá s tím, že v případě nějakého sporu bude situaci řešit Nejvyšší správní soud," uchovává si svůj názor na věc ředitel Henych.
Ústavní soud nemusí spěchat
Pokud by některý z vyřazených kandidátů neuspěl ani u NSS, může se obrátit na Ústavní soud. Tam by už termín prezidentské volby v ohrožení byl, protože Ústavní soud žádné závazné termíny k rozhodnutí nemá.
"Samozřejmě tu hrozí, že Česká republika - nechci malovat čerta na zeď, ale počítat by se s tím mělo - bude určitou dobu bez prezidenta, ostatně nebyli bychom prvním státem," uvedla bývalá ústavní soudkyně a dnes senátorka Eliška Wagnerová v ČT.
Přímé volby prezidenta se konají v Česku poprvé a všichni upozorňují, že neexistují žádné judikáty, podle nichž by se dalo postupovat v nejasných situacích.
Zákon o volbě prezidenta se navzdory letitým debatám v parlamentu přijímal pod časovým tlakem, uznala i místopředsedkyně vlády Karolína Peake (LIDEM). „Výsledkem je šlendrián," popsala stav známá politoložka Dvořáková.
Co lidé čekají od kandidátů
Přes těžké hledání odpovědi na otázku, kdo smí a kdo nikoliv kandidovat, zveřejňují agentury průzkumy, koho by si lidé za prezidenta přáli a co od něj očekávají.
Podle agentury PPM factum (ptala se na 11 kandidátů v listopadu) by Jan Fischer, favorit voleb, jako prezident mohl provést Česko hospodářskou krizí. Od Miloše Zemana se víc čeká, že se zastane lidí v nouzi.
PPM factum se dotazovala na šest kompetencí kandidátů - zda budí respekt, provedli by zemi krizí, zvládli by ochránit občany při ohrožení státu, uhájili by zájmy ČR vůči EU, chránili by zájmy státu vůči světovým velmocím, ochránili Česko ve válce nebo se zastali lidí v nouzi.
Průzkumu se zúčastnilo 511 lidí starších 18 let.
