Tři kandidáti vypadli, Bobošíkové chybělo jen 4571 lidí

Martina Machová Martina Machová
23. 11. 2012 15:50
Tomio Okamura, Vladimír Dlouhý a Jana Bobošíková nemají 50 000 podpisů
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Ministerstvo vnitra vyloučilo z historicky první přímé volby prezidenta tři kandidáty, kteří nesplnili podmínku získání padesáti tisíc podpisů. Jde o Janu Bobošíkovou, Tomia Okamuru a Vladimíra Dlouhého.

Výsledky kontrol přihlášek do prezidentského klání v pátek odpoledne představil šéf volební komise Václav Henych. Jeho podřízení se v posledních dnech snažili ztotožnit co nejvíce petentů.

Nejblíže postupu do prvního kola volby byla po odečtení neplatných hlasů Jana Bobošíková, které vnitro uznalo 45 429 hlasů z 59 191 odevzdaných. Vysokou chybovost naopak měli Okamura s Dlouhým, u kterých se pohybovala i kolem 20 procent. 

Okamura odevzdal 61 966 podpisů, uznáno mu bylo ovšem jen 35 751 hlasů. Dlouhému z odevzdaných 59 165 podpisů zbylo 38 687.  

Za nejčastější chybu Henych označil to, že petice podepisovali lidé mladší 18 let či petenti bez české státní příslušnosti. Objevovaly se i případy, kdy na petici figurovali lidé, kteří zemřeli ještě před jejím vznikem nebo uvedli neexistující adresu.

"Vyškrtnut byl i ten, kdo podepsal petici vícekrát," uvedl. Podle Henycha pak kontroloři nebrali zřetel na chybějící háčky a čárkami nad jmény nebo neúplné adresy, důležité bylo zejména člověka ztotožnit. To probíhalo s pomocí registru obyvatel.

Ministerští úředníci petiční archy naskenovali a díky převedení do elektronických vět porovnávali se zmíněným registrem. "Tak se podařilo ztotožnit přibližně padesát procent lidí," uvedl Henych. Zbytek úřad zpracovával ručně, třikrát a různými lidmi, aby bylo docíleno co největší objektivity.

Odmítnutí kandidáti se mohou proti rozhodnutí ministerstva do dvou dnů odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu, který má dalších 15 dní na to, aby petice prozkoumal a s konečnou platností řekl, kdo se může prvního kola prezidentských voleb účastnit a kdo nikoli.

Poslední instancí je Ústavní soud, který může zpochybnit prezidentskou volbu jako takovou. Pokud by se na něj vyškrtnutí kandidáti obrátili, byl by zřejmě ohrožen lednový termín voleb.

Již před vyhlášením konečného verdiktu ministerstva pohrozil soudy Tomio Okamura.

Deníku Aktuálně.cz řekl, že se rozhodne až podle toho, zda v jeho petici jsou skutečně smyšlená jména a adresy. Pokud by kontroly prokázaly, že za jeho vyloučením jsou "jen" formální chyby jako čárky a háčky nad písmeny, nebo neúplné číslo popisné u adres, je rozhodnut se o svou kandidaturu soudit. 

Vadí mu také, že vnitro nekontroluje pravost podpisů. Podle podnikatele a senátora je zákon špatně napsaný.

Poměrně vysokou chybovost odhalilo ministerstvo u favoritů první přímé volby Jana Fischera a Miloše Zemana - 12,5 a 11 procent. Oba kandidáty však podpořilo více než dvakrát tolik lidí, než požaduje zákon. I po odečtení neplatných hlasů tak oba politici mohli zůstat v klidu.

Nejméně chybovali petenti podporující Zuzanu Roithovou. Její tým při sběru aplikoval dvoustupňovou kontrolu. Dobrovolníci měli za úkol sesbírat deset podpisů ve svém okolí. Deset těchto dobrovolníků kontrolovali takzvaní stovkaři. Za deset takových byli zase zodpovědní tisíckáři. Propracovaný systém europoslankyni zajistil chybovost pouze 3,3 procenta u druhého vzorku.

Herečka Táňa Fischerová a pedagog Vladimír Franz své podporovatele zmobilizovali také poměrně rychle. Petenti však chybovali jen v pěti procentech u Fischerové a téměř sedmi u Franze.

Ministerstvo vyškrtlo řadu podpisů, které patřily nezletilým nebo cizincům. V mnoha případech arch „podepsali" lidé, kteří zemřeli už před vznikem petice. Některé podpisy se také objevovaly na arších stejného kandidáta víckrát. Za vyřazení podpisů často mohly i chyby petentů, například když uvedli špatnou nebo minulou adresu.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy