Podpora výzkumu umělé inteligence se zdvojnásobila. Nejvíce peněz čerpají školy

ČTK ČTK
26. 1. 2019 9:35
Veřejná podpora výzkumu a vývoje v oblasti umělé inteligence (AI) se mezi lety 2007 a 2017 v České republice zdvojnásobila na 260 milionů korun. Plánované výdaje pro rok 2018 pak měly přesáhnout 400 milionů. Účelovou podporu využívají zejména vysoké školy. Ty získaly v uplynulých letech téměř 80 procent financí poskytnutých na řešení projektů zaměřených na AI.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

V celkových nákladech a státní podpoře dominují tři vysoké školy: Vysoké učení technické Brno, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava a České vysoké učení technické v Praze.

Veřejnou podporu získaly i některé start-upy, ostatní výzkumné organizace se do výzkumu a vývoje v oblasti AI zapojují méně, píše se v dokumentu. Necelou pětinu účelové podpory využily podniky. 

Výsledky vyplývají ze zprávy o potenciálu rozvoje umělé inteligence v ČR, kterou v pondělí projedná vláda.

Podporované projekty byly zaměřeny zejména na kognitivní schopnosti, například získávání informací a logické rozhodování, zabývaly se také zpracováním řeči.

Robotizace i autonomní doprava

Další iniciativy byly zaměřeny také na robotizaci, kybernetickou bezpečnost nebo autonomní dopravní technologie, což je podle autorů analýzy příznivé, neboť jde o hodně diskutovaná témata.

Relativně vysoký počet projektů byl ale zaměřen obecně, případně se zabýval jen využitím metod AI jako podpůrného nástroje pro vyřešení úlohy v některém z technických oborů, uvádí materiál. Podle analýzy tak není aplikační zaměření projektů v ČR optimální.

Dokument se věnuje také socioekonomickým dopadům vývoje v AI. Změny v charakteru práce v důsledku zavádění umělé inteligence lze v budoucnu očekávat zejména v profesích založených na obsluze strojů, balení či dávkování, ale také na počítání, účtování, korektuře nebo sběru a zpracování dat.

Za silné stránky analýza považuje například to, že Svaz průmyslu a dopravy ČR loni zřídil Platformu pro umělou inteligenci, jež má za cíl navrhovat konkrétní možnosti využití AI, vyjadřovat se k legislativnímu ukotvení a etické stránce jejího využívání a zakotvení v každodenním životě, a tím zabránění snížení konkurenceschopnosti českého průmyslu.

Členy jsou například firmy Google, IBM či ČEZ, dále Západočeská univerzita v Plzni, České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické Brno nebo úřad vlády.

Mezi negativy materiál zmiňuje absenci národní strategie rozvoje AI, nízké zapojení do mezinárodního výzkumu a vývoje, nebo skutečnost, že účelová podpora aplikovaného výzkumu a vývoje zaostává za podporou základního výzkumu.

Video: Robotická vinárna Davida Černého

V Praze se otevírá futuristická vinárna, kde víno rozlévá robot. Technologicko-informační centrum Cyberdog stojí u stanice metra Nové Butovice. | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 58 minutami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy