V celkových nákladech a státní podpoře dominují tři vysoké školy: Vysoké učení technické Brno, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava a České vysoké učení technické v Praze.
Veřejnou podporu získaly i některé start-upy, ostatní výzkumné organizace se do výzkumu a vývoje v oblasti AI zapojují méně, píše se v dokumentu. Necelou pětinu účelové podpory využily podniky.
Výsledky vyplývají ze zprávy o potenciálu rozvoje umělé inteligence v ČR, kterou v pondělí projedná vláda.
Podporované projekty byly zaměřeny zejména na kognitivní schopnosti, například získávání informací a logické rozhodování, zabývaly se také zpracováním řeči.
Robotizace i autonomní doprava
Další iniciativy byly zaměřeny také na robotizaci, kybernetickou bezpečnost nebo autonomní dopravní technologie, což je podle autorů analýzy příznivé, neboť jde o hodně diskutovaná témata.
Relativně vysoký počet projektů byl ale zaměřen obecně, případně se zabýval jen využitím metod AI jako podpůrného nástroje pro vyřešení úlohy v některém z technických oborů, uvádí materiál. Podle analýzy tak není aplikační zaměření projektů v ČR optimální.
Dokument se věnuje také socioekonomickým dopadům vývoje v AI. Změny v charakteru práce v důsledku zavádění umělé inteligence lze v budoucnu očekávat zejména v profesích založených na obsluze strojů, balení či dávkování, ale také na počítání, účtování, korektuře nebo sběru a zpracování dat.
Za silné stránky analýza považuje například to, že Svaz průmyslu a dopravy ČR loni zřídil Platformu pro umělou inteligenci, jež má za cíl navrhovat konkrétní možnosti využití AI, vyjadřovat se k legislativnímu ukotvení a etické stránce jejího využívání a zakotvení v každodenním životě, a tím zabránění snížení konkurenceschopnosti českého průmyslu.
Členy jsou například firmy Google, IBM či ČEZ, dále Západočeská univerzita v Plzni, České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické Brno nebo úřad vlády.
Mezi negativy materiál zmiňuje absenci národní strategie rozvoje AI, nízké zapojení do mezinárodního výzkumu a vývoje, nebo skutečnost, že účelová podpora aplikovaného výzkumu a vývoje zaostává za podporou základního výzkumu.
