Inkluzi nejvíce odmítají příznivci Tomia Okamury a voliči ČSSD, ukázal průzkum

Markéta Hronová Markéta Hronová
23. 3. 2017 15:37
Nejvíce proti inkluzi vystupují lidé, kteří v posledních parlamentních volbách dali hlas Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury a sociálním demokratům. Naopak nejvíc příznivců pochází z řad voličů TOP 09 a lidovců. Zjistil to výzkum vzdělávací organizace Eduin, na kterém se podílel Josef Šlerka ze společnosti SocialBakers a Daniel Prokop z výzkumné agentury Median. Také se ukázalo, že nesouhlas lidí se začleňováním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je často postaven na lžích, které se objevily v médiích.
Lidé věří lživým argumentům, které se objevují ve veřejném prostoru
Lidé věří lživým argumentům, které se objevují ve veřejném prostoru | Foto: Thinkstock

Praha - Více než polovina lidí nemá na začleňování dětí s různými hendikepy, poruchami chování či speciálními vzdělávacími potřebami vyhraněný názor. Třetina je zásadně proti, 15 procent určitě pro.

Změny v inkluzi

Od 1. září začal platit takzvaný proinkluzivní zákon, který garantuje podporu všem dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Aby ji mohly získat, musí je Speciálně pedagogická centra nebo pedagogicko-psychologické poradny znovu vyšetřit a jejich diagnózu zapsat podle nových pravidel.
 Na přechod od starého do nového systému mají školy i odborná pracoviště dva roky. Během této doby budou žáci dostávat podporu i podle starých pravidel, do dvou let by se všichni měli zapojit do nového systému.

Ukázala to analýza sociálních médií pod vedením Josefa Šlerky ze společnosti SocialBakers a následné kvantitativní prověřování pod vedením Daniela Prokopa z výzkumné agentury Median. Nejvíc příznivců inkluze pochází z řad voličů TOP 09 a lidovců.

Naopak nejvyhraněnější proti inkluzi jsou lidé, kteří v posledních volbách dali hlas Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury a sociálních demokratů, voliči komunistů jsou až na třetím místě. Právě sociálně demokratický ministr Marcel Chládek prosadil zákon, který nová pravidla pro začleňování dětí zaváděl, a nová ministryně Kateřina Valachová jej pomáhala uvést v život.

"Nepřekvapuje mě to," komentoval to náměstek ministryně Stanislav Štech. Podle něj to může být dané tím, že voliči sociální demokracie jsou hodně různorodí a část z nich zastává dost konzervativní postoje. 

Lidé věří lživým argumentům

Skupina 54 procent respondentů, kteří nejsou vyhranění, by podpořila inkluzi za určitých podmínek. Požadují snížení počtu dětí ve třídách, přítomnost asistenta pedagoga a mezi odpověďmi se objevovala podmínka, že bude souhlasit rodič dítěte i psycholog. To jsou přitom věci, které v současné době platí. "Ukazuje se, že vliv médií a lživých argumentů je velký," komentoval to Bob Kartous, vedoucí komunikace Eduinu.

Největší shoda mezi respondenty panuje v tom, že inkluze není dobře připravená a zajištěná. Zákon podporující zařazování dětí s postižením do běžných základních škol platí už půl roku, některé počáteční problémy ale přetrvávají. Školy si stěžují na velký nárůst papírování, někde se jim nedaří sehnat kvalitního asistenta. Poradenská pracoviště, která děti vyšetřují a přidělují jim speciální pomůcky, asistenty a další podpůrná opatření, nestíhají.

"Ano, některé věci drhnou. To jsou reálné problémy, které se ale řeší. Požadavek, že je to nejdříve potřeba několik let zkoušet, nemohu přijmout. Je mnohokrát ověřené i v zahraničí, že i kdybychom si teď řekli, že to spustíme za 15 let a do té doby to budeme ověřovat, tak se budou stále objevovat ty samé argumenty. Nejdříve musíme snížit počet dětí ve třídách, zvýšit platy učitelů a tak dále. Nikdy by se to nestalo," dodává Štech.

 

Právě se děje

Další zprávy