Vzhledem k tomu, že volby do Evropského parlamentu zpravidla v Česku přilákají jen minimální počet voličů - před pěti lety to bylo 18,2 procenta -, šanci na úspěch mají i hnutí a strany, které by byly například v parlamentních volbách bez šance. Stačí, aby dokázaly zmobilizovat dostatečný počet příznivců.
V tom jim letos v některých případech pomáhají i vysloužilí političtí matadoři.
Chcete czexit? Volte nás
Například spolu se Stranou nezávislosti České republiky (SNČR) se znovu objevil na scéně bývalý ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý. Do politických dějin se naposledy výrazněji zapsal v březnu 2009, kdy sněmovna i díky jeho hlasu vyslovila nedůvěru druhé vládě Mirka Topolánka (tehdy ODS). O rok později mu vypršel mandát a z vysoké politiky se stáhl.
Tlustý nefiguruje přímo na kandidátce SNČR, ale vystupuje jako poradce strany, která chce "jako jediná skutečně z Evropské unie vystoupit". S předsedou Františkem Matějkou ho pojí právě odpor k EU, který se Tlustý pokusil vyjádřit kontroverzním srovnáním unie s nacistickým Německem.
"Dnes je evidentní, že Lisabonská smlouva se rovná diktátu," řekl Tlustý. Češi jsou podle něj v situaci, kdy musí unii poslouchat a nemají žádnou jinou alternativu. "Někteří naši předkové také radostně přijímali diktát," začal bývalý ministr s historickým srovnáním.
"Kdysi dávno byli ve společnosti hojně zastoupeni příznivci Vídně, proti nim vystupovali její odpůrci. V roce 1939 také v české společnosti byla spousta těch, kdo vítali třetí říši a zdůrazňovali, jaké by to pro Československo bylo strašné, kdyby bylo mimo třetí říši. Teď jsme v situaci úplně obdobné. Nám, co tady stojíme, se nelíbí diktát Bruselu a jiným se líbí," řekl Tlustý.
Ve spojení se Stranou nezávislosti zaznělo i jméno Václava Klause ml., kterého vyloučila ODS. Matějka s ním jednal o společném angažmá, ale zřejmě ne úspěšně. "V tuto chvíli neumím posoudit, zdali nabídka padla na úrodnou půdu. Dokonce bych řekl, že uvažuje nad tím, že by založil svůj vlastní politický subjekt," řekl. Klaus pro ČTK pouze uvedl, že dostal nabídku od šesti menších a středních stran. Víc neupřesnil.
O hlasy zabojuje i bývalé hnutí ministra obrany Metnara
Také hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita (BOS) sází na osobnosti, které už se představily ve vedení státu nebo české armády. V čele kandidátky stojí Jaroslav Bašta, bývalý poslanec a ministr bez portfeje za ČSSD ve vládě Miloše Zemana, který byl později také velvyslancem v Rusku a nakonec i na Ukrajině.
Tam na svém postu skončil údajně ze zdravotních důvodů, ale jeho rezignace přišla jen několik měsíců poté, co za jeho vedení ukrajinské velvyslanectví zachvátila kauza podvodů s vydáváním českých víz Ukrajincům.
Ti se museli na český konzulát ve Lvově objednávat telefonicky přes call centrum a poplatky za telefon ve výši přes 300 korun platili soukromé firmě, jejíž majitel byl Baštův známý. Celkem tak mělo být poškozeno asi 30 tisíc žadatelů o vízum. Bašta spojení s kauzou od počátku odmítá. Po své rezignaci se nicméně stáhl z politické scény a dlouhou dobu působil jako publicista. Teď jde do boje proti dnešní podobě Evropské unie.
"Posledních deset let, kdy funguje Lisabonská smlouva, se začíná Evropská unie nápadně podobat zdegenerovanému Sovětskému svazu. Musíme vrátit situaci před ten bod, kdy se všechno pokazilo. To znamená před přijetí Lisabonské smlouvy. Musíme obnovit starou Evropskou unii národních států a národní státy budovat," řekl Bašta.
Ve vedení hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita byl v minulosti i současný ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), který už ale hnutí opustil.
Trojkou a pětkou na kandidátce BOS jsou bývalí vysocí členové armády - Josef Prokeš, brigádní generál ve výslužbě, a Miroslav Chocholáček, plukovník ve výslužbě. Hnutí chce v Evropském parlamentu najít spřízněné politiky z jiných států a pustit se do rekonstrukce unie.
Křeslo chce v europarlamentu Volný, Rath i Hannig
Hnutí Alternativa pro Českou republiku (APČ), které do eurovoleb povede advokátka Klára Samková, přilákalo na poslední chvíli poslance Lubomíra Volného a Mariana Bojka, kteří minulý týden vystoupili z SPD. Na kandidátce Samkové zaujmou šesté a dvanácté místo. Také tato strana chce vybojovat návrat Evropské unie do stavu před přijetím Lisabonské smlouvy, posílení národních států, ale také unii bez "migrantů a islámu".
Na známou tvář sází i Česká suverenita, která do čela kandidátky postavila nepravomocně odsouzeného bývalého ministra zdravotnictví a hejtmana Davida Ratha. Jak název strany napovídá, i její kandidáti se chtějí zasadit o navrácení Evropské unie před přijetí Lisabonské smlouvy, která rozšířila kompetence unie a upravila pravidla fungování tak, aby se všestranně posílila její akceschopnost.
"Musíme vrátit moc z rukou nikým nevolených byrokratů do rukou národních a demokraticky volených politiků. Bruselské úředníky by bylo nejlépe rovnou defenestrovat, stejně jako při druhé pražské defenestraci do hnoje, aby jen vypadli, ale bez zranění," uvedl Rath.
Známou tváří je i Petr Hannig, neúspěšný kandidát na prezidenta v posledních prezidentských volbách. Ten kandiduje z druhého místa za hnutí Rozumní a Národní demokracie. První místo na kandidátce však přenechal aktivistovi Adamu Benjaminu Bartošovi, kterému za šíření protižidovských textů a popírání a schvalování genocidy soud vyměřil dvouletou podmínku. Další podmíněný trest si Bartoš vysloužil za umístění antisemitského textu na hrob zavražděné dívky v Polné na Jihlavsku.
"Jelikož jsme přesvědčeni, že v rámci EU naše země nebude nikdy prosperovat a že tam naší státnosti a českému národu hrozí dokonce zánik, jsme jednoznačně pro vystoupení z EU, případně její rozpuštění. Naším cílem je návrat ke svobodě a svrchovanosti České republiky," píše hnutí ve svém programu.
Svobodní, kteří získali v europarlamentu v minulých volbách jediné křeslo, letos spojili síly s uskupením Radostné Česko a Vítem Jedličkou, zakladatelem nikým neuznaného mikrostátu Liberland na hranicích Chorvatska a Srbska. Společně kandidují za koalici Svobodní, Liberland a Radostné Česko - odejdeme bez placení.
Zajímavostí jsou pak Patrioti pro neutralitu, kteří si přejí nezávislost na EU, ale zároveň chtějí prosadit, aby Česko společně se Švýcarskem a Rakouskem vytvořilo v Evropě "stabilní mírovou a bezpečnou hráz ve formě neutrality".
Telička a Štětina budou obhajovat v nových barvách
Ač většina menších stran ucházejících se o evropská křesla pochází spíše z protievropsky smýšlejících kruhů, najdou se i výjimky.
Třeba Moravské zemské hnutí (MZH), které chce, aby v Evropském parlamentu zazněl i hlas Moravy. "V době tlaků na Evropskou unii, kterou oslabuje brexitový chaos, xenofobní nacionalismus i hybridní útoky zvenčí, je nutné přihlásit se k hodnotám evropské civilizace i moravského zemského regionalismu, který v ní má rozhodně své místo", říká Jiří Pelka, člen Rady MZH.
Další proevropskou stranou je pak hnutí Evropa společně, v jehož barvách chce mandát obhájit stávající europoslanec za TOP 09 Jaromír Štětina. "Letos už nechci kvůli novému vedení TOP 09 kandidovat za tuto politickou stranu, byť s ní nadále sympatizuji. Rozhodl jsem se založit nové hnutí Evropa společně, které bude výrazně prosazovat myšlenku evropanství," napsal Štětina, který kritizoval nového předsedu TOP 09 Jiřího Pospíšila.
Na podobnou dráhu se vydal i Pavel Telička, který v roce 2014 získal mandát v Evropském parlamentu jako lídr kandidátky za hnutí ANO. Mezitím se však s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem rozešel ve zlém a do letošních voleb už jde s vlastním politickým subjektem.
"Rozhodl jsem se založit politické hnutí Hlas, které není cíleno jen na evropské volby, ale i pro další budoucnost. Chtěli bychom přispět k tomu, aby naše země měla nejen v Evropě hlas, který bude více slyšet a bude hlasem rozumu, ambice a odpovědnosti," prohlásil Telička. Spolu s ním se do projektu pustil také další europoslanec Petr Ježek.
Perličkou na konec je hnutí s názvem ANO, vytrollíme europarlament, které také podalo ministerstvu vnitra přihlášku. Další podrobnosti ani vysvětlení jeho jména ale nejsou známy.
Podle průzkumů je favoritem ANO
Evropské volby se budou v Česku konat 24. a 25. května. Své kandidáty na ministerstvu vnitra přihlásilo 40 uskupení. Je jich o jedno více než při eurovolbách před pěti lety.
Podle projekce odhadovaných výsledků voleb, kterou zveřejnil 1. března Evropský parlament, zřejmě volby vyhraje ANO se ziskem osmi mandátů. Druzí piráti získají podle projekce čtyři křesla a třetí ODS tři.
Evropské volby v Česku dlouhodobě vyvolávají ve voličích nejmenší zájem. V roce 2014 k urnám dorazilo jen zhruba 18 procent českých voličů.
