Více než třetina území republiky, kde žije 66 procent obyvatel, patří podle dosud nezveřejněné zprávy o stavu životního prostředí mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. V roce 2004 přitom bylo takto postižen jen zlomek území, pouhé dvě procenta (žilo na něm ovšem asi třetina obyvatel, protože šlo o hustě osídlená místa).
"Z mého pohledu to je přímo strašné," komentoval nárůst Jan Kužel, ředitel ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí, které každoročně ekologickou zprávu připravuje. Skok je do určité míry způsoben i přísnějšími limity v předpisech.
Zatímco na počátku 90. let znečišťovala ovzduší síra a dusík z neodsířených elektráren a dalších podniků, dnes je dominantním problémem prach, který je pouhým okem neviditelný. Znečištěné ovzduší přitom není už jen ve velkých městech, ale také na venkově.
Do ovzduší se totiž "neviditelný" prach dostává z komínů z domácností, které se v posledních letech kvůli zdražování plynu a elektřiny vracejí k topení levnějším uhlím nebo dokonce odpadky. Druhým významným zdrojem jsou automobily.
"Radikální zhoršení je způsobeno zejména překročením limitů pro částice prachu menší než deset mikrometrů, a to i na venkovských lokalitách," uvádí se v ekologické zprávě, kterou má deník Aktuálně.cz k dispozici.
Nejhorší je Ostravsko
Náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Šantroch uvedl, že za loňskými nepřiznivými údaji jsou především dvě rozsáhlé inverze na počátku a konci roku, kdy se v nižších polohách hromadily v ovzduší škodliviny.
Loňský rok navíc začaly pro malé prachové částice prachu platit přísné ekologické limity, které stanovila Evropská unie. Česko je nesplnilo vloni a nesplní je ani letos.
Náměstek Šantroch uvedl, že znečištění ovzduší se letos vyvíjí podobně jako vloni. "Letos bude situace velmi podobná," řekl Aktuálně.cz Šantroch.
Jeden z limitů stanovuje, že denní koncentrace "neviditelného" prachu nesmí být za rok překročena více než pětatřicetkrát za rok. V polovině září tuto hranici překročilo 67 stanic hydrometeorologického ústavu, tedy zhruba polovina.
Nejhorším místem je zatím Český Těšín, kde byla povolená mez překonána už 126krát. Také další rekordmani jsou z Ostravska: v Bohumíně byl limit překročen 109krát, v Karviné 104 krát. Až pak následuje jiné místo, a to Plzeň, kde stanice naměřily překročení imisní hranice zatím stokrát.
Ostravsko má oproti jiným regionům nevýhodu, že je tu kromě dopravy a topení v domácnostech velká koncentrace těžkého průmyslu, který je dalším významným zdrojem exhalací.
V Podkrkonoší jako u koksovny
Co všechno způsobuje, když si lidé topí doma uhlím nebo dokonce odpadky, ukazuje příklad s nevelké podkrkonošské obce Havlovice, kde Státní zdravotní ústav dlouhodobě měřil kvalitu ovzduší.
Ačkoli ve vsi není žádná velká fabrika nebo frekventovaná silnice se stovkami aut, jsou výsledky šokující: přístroje například změřily, že během jednoho roku se z domácích komínů dostalo do ovzduší asi šestkrát více karcinogenních látek, než vypustí průměrná tepelná elektrárna po odsíření.
Průměrné roční koncentrace prachu jsou v Havlovicích srovnatelné s velkými městy, včetně některých míst v Praze, kde je nejhustší doprava v republice. Roční průměr karcinogenního benzo(a)pyrenu se zase blíží hodnotám naměřeným v Ostravě, kde jou hlavním zdrojem koksovny.
To, že ovzduší v Havlovicích je horší než před lety, uznává důchodkyně Oldřiška Kosinková, která ve svém domě také topí uhlím.
"Nikdy to tady takové nebylo, až teď," soudí Kosinková. Vysvětluje si to také tím, že některé domácnosti před lety topily elektřinou, ale jak se její cena zvedla, vrátily se k uhlí, které je výrazně levnější.
Muži mohou být neplodní
Vědci přinášejí stále nové důkazy o tom, jak znečištěný vzduch škodí lidskému zdraví. Kromě "tradičních" chorob spojených s dýcháním mají totiž škodliviny ze spalování benzinu, nafty, uhlí nebo dokonce odpadků další, ještě závažnější dopady.
Na "neviditelné" prachové částice se navazují další škodliviny včetně rakovinotvorných. Miniaturní prach přitom proniká až hluboko do plic. Lidé, kteří se dlouhodobě pohybují ve znečištěném prostředí, se vystavují vyššímu riziku rakoviny, která se může projevit až za několik desítek let.
Podle nejnovějších výzkumů mohou být někteří muži při zhoršených rozptylových podmínkách přechodně neplodní.
Pokud těhotná žena žije především v prvním měsíci těhotenství v prostředí s vyššími koncentracemi polycyklických aromatických uhlovodíků, je velmi pravděpodobné, že se jí narodí dítě s nižší váhou.
Děti bývají častěji nemocné a mohou mít vážné zdravotní potíže v dospělosti, jsou náchylnější k vysokému krevnímu tlaku, respiračním a kardiovaskulárním nemocem.
Miliardy na ochranu ovzduší
Nový ministr životního prostředí Petr Kalaš právě po prostudování výroční ekologické zprávy stanovil svou hlavní prioritu jednoznačně: ochrana ovzduší.
"Chci se soustředit na řešení problémů, které nejvíce poškozují zdraví a kvalitu života lidí," řekl Kalaš.
Kromě rostoucího automobilismu a masivního návratu lidí k topení uhlím pokládá ministr za další příčiny špatného ovzduší plýtvání energiemi a nedostatečné využívání obnovitelných zdrojů energie, jako jsou spalovny na biomasu nebo tepelná čerpadla.
Ministerstvo by chtělo z evropských fondů využít v následujících letech na zlepšování ovzduší bezmála 24 miliard korun, které by se mohly použít například i jako dotace pro občany na výměnu starých, neekologických topení za moderní, šetrnější.
Kalaš by také chtěl prosadit daňové zvýhodnění pro občany, kteří budou využívat dřevo, pelety a další ekologičtější druhy topení.
Už minulý týden ministr životního prostředí obnovil příjem žádostí do Státního fondu životního prostředí na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie.
Ministerstvo chce podporovat diferencovanou sazbu mýtného podle toho, jak které auto znečišťuje ovzduší. Chce rovněž znovu omezit jízdu kamionů o víkendech.
