reklama
 
 

Vzduch pod horami je jako u koksovny

24. 3. 2006
Havlovice - Ve vsi v čistém kraji podhůří Krkonoš je stejně špinavý vzduch jako v průmyslové Ostravě nebo automobilové Praze. Uvnitř: FOTOGALERIE.

Oldřiška Kosinková má ještě ruce od mouru. Právě zatopila v kotli a hustý dým z komína se v pošmourném ránu pomalu točí nad střechou domu a snáší se na okolní zahrady.

Paní Kosinková není zdaleka jediná, která po chladné noci zatopila. Kouř se postupně objevuje nad několika domy. Problémem je, že většina lidí v Havlovicích topí hnědým uhlím a někteří do kotle přihodí i PET lahve a další odpad.

Státní zdravotní ústav zde dlouhodobě měřil kvalitu ovzduší. Ačkoli v nevelké podkrkonošské vsi není žádná velká fabrika nebo frekventovaná silnice se stovkami aut, jsou výsledky šokující: přístroje například změřily, že během jednoho roku se z domácích komínů dostalo do ovzduší asi šestkrát více karcinogenních látek, než vypustí průměrná tepelná elektrárna po odsíření.

Průměrné roční koncentrace prachu jsou v Havlovicích srovnatelné s velkými městy, včetně některých míst v Praze, kde je nejhustší doprava v republice. Roční průměr karcinogenního benzo(a)pyrenu se zase blíží hodnotám naměřeným v Ostravě, kde jou hlavním zdrojem koksovny.

Zatím se nic nezměnilo

Přestože lidé ze zdravotního ústavu výsledky svého výzkumu obyvatelům Havlovic vloni ukázali, od té doby se nic nezměnilo. "Je to pořád stejné, nic se tady nezměnilo," soudí mladá žena s kočárkem, která právě vede starší dítě do školky. "Pořád se tu topí uhlím, dřevem, ale také odpadky."

Infobox

HAVLOVICKÉ OVZDUŠÍ

Státní zdravotní ústav zjistil, že během jednoho roku se do ovzduší v Havlovicích dostalo:

  • 13 tun oxidu siřičitého, kterým by se naplnil plavecký bazén dlouhý 60 metrů, široký 30 metrů a hluboký 2,5 metru
  • 13 tun prachu, což jsou tři až čtyři plně naložená nákladní auta
  • 60 kilogramů karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků, přičemž průměrná tepelná elektrárna po odsíření vypustí těchto látek asi 6x méně.

Žena dodala, že v havlovickém zpravodaji vyšla výzva, aby lidé netopili odpadem. "Ale hlavně starší lidé topí pořád stejně," dodává žena, která si dům vytápí elektřinou.

Důchodkyně Oldřiška Kosinková tvrdí, že ona topí pouze uhlím. "Odpad třídíme, nepálíme ho," říká. I ona ale uznává, že ovzduší v obci je mnohem horší než před lety.

"Nikdy to tady takové nebylo, až teď," říká Kosinková. Vysvětluje si to také tím, že některé domácnosti před lety topily elektřinou, ale jak se její cena zvedla, vrátily se k uhlí, které je výrazně levnější.

"My tady bydlíme na vršku, tak to tolik necítíme, ale když jdu s vnukem dolů na autobus, je to opravdu hrozné," dodává Kosinková. Stejně jako jiní obyvatelé Havlovic si stěžuje na místní zahradnictví, které podle nich znečišťuje ovzduší nejvíce.

Nevelké zahradnictví s několika vytápěnými skleníky leží kousek od řeky Úpy, která protéká obcí. Domy jsou postaveny v údolí podél říčky, takže když je "vhodné" počasí, kouř z domácích komínů leží na obci jako deka.

"Nejvíce si stěžují ti, co sami nejvíc kouří," odbývá kritiku majitel zahradnictví Miloň Vlček. "Přijeďte se podívat tak v pět odpoledne a uvidíte, jak je tady černo."

Pozor na rakovinu

"A čím máme tady na vesnici topit, když ne uhlím?" říká starší muž v montérkách v havlovické truhlářské dílně. "Soused topí elektřinou. Začínal na osmnácti tisících a teď je na čtyřiceti. My tady budeme topit uhlím ještě roky, když nebudou přispívat důchodcům na topení."

Spalováním uhlí a odpadků ovšem lidé v Havlovicích ohrožují své zdraví. Například lidem, kteří trpí dýchacími potížemi nebo srdečně-cévními chorobami, se může jejich zdravotní stav zhoršit.

"Při dlouhodobém působení karcinogenních látek se navíc zvyšuje pravděpodobnost vzniku nádorových onemocnění," uvedla pro Hospodářské noviny loni v srpnu Helena Kazmarová ze Státního zdravotního ústavu, když představovala výsledky měření.

 

 

Starosta Havlovic Pavel Dvořáček se na téma ovzduší v obci odmítá s novináři bavit. Když jej deník Aktuálně.cz požádal o schůzku, odmítl. "Novináři všechno akorát překroutí. Nemám čas," řekl a položil telefon.

Už dříve ale uvedl, že plošná plynofikace, která by přinesla zlepšení, nemá smysl, protože by se kvůli drahému plynu stejně nikdo nepřipojil. Proto se radnice alespoň snaží přesvědčit obyvatele, aby přestali pálit v kotlích odpadky.

 

 

"Někteří lidé si myslí, že spálením odpadu se zadarmo ohřejí. Teď už každý ví, co to udělá v ovzduší. Byl bych rád, kdyby se to zlepšilo," řekl loni v létě starosta Dvořáček.

Desítky dalších obcí

Havlovice mají jasný důkaz, jak je topení hnědým uhlím a odpadky nebezpečné pro zdraví; lidé ze zdravotního a hydrometeorologického ústavu ovšem tvrdí, že podobně jsou na tom desítky dalších vsí po celé republice.

"Znečištění ovzduší bylo letošní zimu v malých obcích výrazně horší než před pěti, deseti lety," říká náměstek Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Šantroch. Důvodem je právě to, že kvůli zdražování plynu a elektřiny se lidé vrací k topení uhlím.

"Pokud se lidé hromadně vrátí k vytápění svých domů uhlím, navíc levnějším, tedy méně kvalitním, a budou ho spalovat v zastaralých kotlích, bude to mít výrazný vliv na kvalitu ovzduší v jejich obci," řekla Helena Kazmarová ze Státního zdravotního ústavu.

Lidé už plyn nechtějí

Žádné rychlé řešení, jak z této situace ven, není. Státní fond životního prostředí také proto, že o plyn kvůli jeho vzrůstající ceně nemají už lidé zájem, zrušil dotace obcím na tento ekologický zdroj vytápění.

Starostové sice podle zákona mohou zakázat lidem pálit v kamnech a kotlích nekvalitní palivo, ale toto právo takřka nevyužívají. "Copak to mohu zakázat, když vím, že na plyn nemají peníze?" řekl před časem starosta severočeské Telnice Jaroslav Doubrava.

Podle Bendřicha Moldana, stínového ministra životního prostředí za ODS, by vláda měla lidem v menších obcích pomoci. Podle něho by bylo krajním řešením přidělovat státní dotace na nákup kvalitních kamen na dřevo. Případně snížit daně na ekologické druhy vytápění.

Dan Vondrouš, tajemník ministra životního prostředí Libora Amrozka (KDU-ČSL), uznal, že dotace ze Státního fondu životního prostředí na topení dřevem by mohla být reálná alternativa. Zároveň ovšem dodal, že k masivní podpoře by byly potřeba stovky milionů korun, které fond nemá.

autor: Pavel Baroch | 24. 3. 2006

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama