Lékař: Chřipka je horší než ebola, v prevenci Česko zaostává

ČTK ČTK
29. 10. 2014 13:42
Opatření proti šíření viru krvácivé horečky má Česká republika na úrovni nejvyspělejších zemí světa, proti chřipce se dává očkovat jen pět procent Čechů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Větším nebezpečím než ebola je pro Česko podle prezidenta Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny Rastislava Maďara chřipka. Česko má opatření proti šíření viru krvácivé horečky na úrovni nejvyspělejších zemí světa, zatímco v prevenci chřipky zaostává.

Očkovat se proti chřipce dává jen pět procent Čechů, epidemií onemocní milion lidí, zhruba 2000 jich každý rok na komplikace chřipky zemřou. Případ eboly v Česku zatím nebyl.

Panika je zbytečná

Panika u laické veřejnosti i zdravotníků je podle něj zbytečná, globální význam eboly je přeceňován. "Je to, jako bychom bojovali proti africké mouše tse-tse a opomíjeli riziko klíšťat, které je u nás reálné," uvedl.

Šíření viru eboly, jímž pohrozili Česku v těchto dnech vyděrači, je podle Maďara nereálné. Virus se přenáší kontaktem s tělními tekutinami nemocného či zemřelého, nikoli vzdušnou cestou jako třeba chřipka. Epidemie je v západoafrických zemích, jinde jsou jen ojedinělé případy.

Chybí varianta pro šíření vzduchem

Pokud by ekoteroristé chtěli šířit virus efektivně, musela by v laboratořích být vyvinuta varianta šířená vzduchem. V dřívějších dobách se vědci pokusili v laboratořích zkombinovat těžko přenosné vysoce nebezpečné viry s těmi, které se přenášejí snadno a nejsou tak nebezpečné.

"Ukázalo se, že tudy cesta nevede, i v profesionálních podmínkách došlo k nákaze a skončilo to úmrtím," uvedl k možnosti vývoje biologické zbraně Maďar.

Kdyby bezpečnostní složky zjistily, kdo za výhrůžkami stojí, nevidím důvod, proč s vyděrači nejednat. Je dobře, že stát se celé věci věnuje odpovědně, tvrdí bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor.
13:19
Kdyby bezpečnostní složky zjistily, kdo za výhrůžkami stojí, nevidím důvod, proč s vyděrači nejednat. Je dobře, že stát se celé věci věnuje odpovědně, tvrdí bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor. | Video: DVTV

Z virů eboly se přenáší vzdušnou cestou jen jeden typ vyskytující se v Asii, zjištěn byl u opic, případ nákazy člověka dosud nebyl popsán. "Teoreticky by manipulace byla možná, ale oba viry kvůli rozšíření v jiných oblastech světa nemají šanci se potkat," řekl lékař.

Přežívá jen v živém organismu

Virus eboly je schopen přežívat jen uvnitř organismu, člověka či zvířete žijícího, případně i krátkou dobu mrtvého. Řádově ve vteřinách přestává být aktivní v nevhodných podmínkách, tedy mimo teplotu kolem 37 stupňů Celsia, která je v živém těle.

"Zanechán v prostředí, vlivem vyschnutí, slunečního záření nebo běžných dezinfekčních prostředků velmi rychle přestává být rizikem," uvedl Maďar.

Při dodržení standardních hygienických opatření je podle něj riziko šíření nízké. Pacient nakažený ebolou, který přicestoval z Libérie do USA, měl průjem a horečku a pečovala o něj několik dní jeho snoubenka, přesto se nenakazila.

Případy několika nakažených zdravotníků svědčí podle Maďara o chybách jednotlivců, ne o chybě v systému ochrany. Pokud by systém byl nedostatečný, nákaz už by bylo řádově víc.

Ebola prověří opatření

Ebolu lze podle Maďara proto chápat i tak, že umožňuje vyspělému světu prověřit dosavadní opatření proti šíření vážných infekcí. Rozvojovým zemím zase umožňuje tato opatření konečně nastavit.

Peníze, které státy chtějí dát na urychlený vývoj vakcíny proti ebole, by podle Maďara měly být spíše vydány na boj proti jiným nebezpečným epidemiím. V Africe umírá každý den 1700 až 2500 lidí včetně malých dětí na malárii, průjmy, infekce dýchacích cest či HIV.

"Investice do jejich prevence by zachránila daleko víc lidí než vakcína proti ebole," shrnul lékař.

chřipka ebola
globální význam podceňovaný přeceňovaný
přenos vzdušnou cestou i na několik metrů, kontaminovanými předměty, rukama přímým kontaktem s tělesnými tekutinami (bezkontaktně - například zvracením - málo pravděpodobné)
pravděpodobnost pandemie vysoká (nelze předem předpokládat, kdy nastane) nízká až nulová
pravděpodobnost vzniku trvalých ohnisek ve vyspělých zemích každoroční výskyt, vyšší v rizikové chladné sezoně nulová
pravděpodobný letošní počet nakažených v ČR deset až 15 procent populace, tedy nad jeden milion lidí 0
počet obětí v ČR ročně přes 2000 lidí (včetně komplikací) 0
počet obětí v EU/ ve světě ročně 35 000/ ročně až 500 000 dva až pět/ řádově tisíce
dlouhodobé následky zhoršení základní nemoci, astmatu, cukrovky, výpotek na srdci atd. nejsou běžné
mutace vysoce pravděpodobná nepravděpodobná
pravděpodobný scénář v budoucnu každoroční epidemie s občasným výskytem pandemie zastavení stávající epidemie nejpozději do několika měsíců, každoroční výskyt není pravděpodobný
 

Právě se děje

před 15 minutami

Ministryně financí Schillerová zvažuje zrušení několika daňových výjimek

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zvažuje zrušení několika daňových výjimek. Jedna z nich se týká takzvaného časového testu při prodeji investičních bytů. Další v dnešní Partii televize Prima Schillerová upřesnit nechtěla, protože nebyly projednány s koaliční sociální demokracií. Totéž se týká daňového osvobození příjmů z prodeje bytů.

Příjmy z prodeje investičních bytů se nedaní v případě, že je majitelé vlastní nejméně pět let, uvedla ministryně. Lhůtu by chtěla prodloužit na 15 let. Opatření by podle ministryně mohlo podpořit vlastnické bydlení lidí, kteří by byt také skutečně užívali, stát by mohl získat kolem 600 milionů korun ročně.

"Mám tam ještě tři, čtyři věci," uvedla Schillerová. Pokud by na nich byla v koalici shoda, ukončení těchto daňových výjimek by přineslo podle ní dvě až tři miliardy korun.

Koalice se nedávno dohodla na zavedení nedaněného stravenkového paušálu pro zaměstnance, který by měl fungovat vedle klasických stravenek. Daňové zvýhodnění paušálu by mělo zůstat stejné jako u stravenek, v případě stokorunové stravenky by tak zaměstnanci měli mít 55 korun za každý odpracovaný den. Změna kritizovaná zejména odbory má být součástí daňového balíčku, který by měl platit od roku 2021.

před 25 minutami

Na cenách Goya uspěl Almodóvarův film Bolest a sláva

Sedm španělských cen Goya včetně těch za režii a nejlepší film získalo Bolest a sláva režiséra Pedra Almodóvara. Sošku za herecký výkon na galavečeru ve své rodné Malaze převzal Antonio Banderas. V Bolesti a slávě hraje stárnoucího režiséra, jehož předobrazem byl sám Almodóvar. Pět cen dostalo drama ze španělské občanské války Mientras dure la guerra (Dokud je válka) režiséra Alejandra Amenábara. Nejlepší herečkou je Belén Cuestaová z dramatu La Trinchera Infinita (Nekonečný zákop), jež vypráví o muži skrývajícím se za frankistické diktatury ve svém domě. Cenu pro nejlepší evropský film si odnášejí Bídníci francouzského režiséra malijského původu Ladje Lye.

Zdroj: ČTK
Další zprávy