Lékař: Chřipka je horší než ebola, v prevenci Česko zaostává

ČTK ČTK
29. 10. 2014 13:42
Opatření proti šíření viru krvácivé horečky má Česká republika na úrovni nejvyspělejších zemí světa, proti chřipce se dává očkovat jen pět procent Čechů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Větším nebezpečím než ebola je pro Česko podle prezidenta Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny Rastislava Maďara chřipka. Česko má opatření proti šíření viru krvácivé horečky na úrovni nejvyspělejších zemí světa, zatímco v prevenci chřipky zaostává.

Očkovat se proti chřipce dává jen pět procent Čechů, epidemií onemocní milion lidí, zhruba 2000 jich každý rok na komplikace chřipky zemřou. Případ eboly v Česku zatím nebyl.

Panika je zbytečná

Panika u laické veřejnosti i zdravotníků je podle něj zbytečná, globální význam eboly je přeceňován. "Je to, jako bychom bojovali proti africké mouše tse-tse a opomíjeli riziko klíšťat, které je u nás reálné," uvedl.

Šíření viru eboly, jímž pohrozili Česku v těchto dnech vyděrači, je podle Maďara nereálné. Virus se přenáší kontaktem s tělními tekutinami nemocného či zemřelého, nikoli vzdušnou cestou jako třeba chřipka. Epidemie je v západoafrických zemích, jinde jsou jen ojedinělé případy.

Chybí varianta pro šíření vzduchem

Pokud by ekoteroristé chtěli šířit virus efektivně, musela by v laboratořích být vyvinuta varianta šířená vzduchem. V dřívějších dobách se vědci pokusili v laboratořích zkombinovat těžko přenosné vysoce nebezpečné viry s těmi, které se přenášejí snadno a nejsou tak nebezpečné.

"Ukázalo se, že tudy cesta nevede, i v profesionálních podmínkách došlo k nákaze a skončilo to úmrtím," uvedl k možnosti vývoje biologické zbraně Maďar.

Kdyby bezpečnostní složky zjistily, kdo za výhrůžkami stojí, nevidím důvod, proč s vyděrači nejednat. Je dobře, že stát se celé věci věnuje odpovědně, tvrdí bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor.
13:19
Kdyby bezpečnostní složky zjistily, kdo za výhrůžkami stojí, nevidím důvod, proč s vyděrači nejednat. Je dobře, že stát se celé věci věnuje odpovědně, tvrdí bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor. | Video: DVTV

Z virů eboly se přenáší vzdušnou cestou jen jeden typ vyskytující se v Asii, zjištěn byl u opic, případ nákazy člověka dosud nebyl popsán. "Teoreticky by manipulace byla možná, ale oba viry kvůli rozšíření v jiných oblastech světa nemají šanci se potkat," řekl lékař.

Přežívá jen v živém organismu

Virus eboly je schopen přežívat jen uvnitř organismu, člověka či zvířete žijícího, případně i krátkou dobu mrtvého. Řádově ve vteřinách přestává být aktivní v nevhodných podmínkách, tedy mimo teplotu kolem 37 stupňů Celsia, která je v živém těle.

"Zanechán v prostředí, vlivem vyschnutí, slunečního záření nebo běžných dezinfekčních prostředků velmi rychle přestává být rizikem," uvedl Maďar.

Při dodržení standardních hygienických opatření je podle něj riziko šíření nízké. Pacient nakažený ebolou, který přicestoval z Libérie do USA, měl průjem a horečku a pečovala o něj několik dní jeho snoubenka, přesto se nenakazila.

Případy několika nakažených zdravotníků svědčí podle Maďara o chybách jednotlivců, ne o chybě v systému ochrany. Pokud by systém byl nedostatečný, nákaz už by bylo řádově víc.

Ebola prověří opatření

Ebolu lze podle Maďara proto chápat i tak, že umožňuje vyspělému světu prověřit dosavadní opatření proti šíření vážných infekcí. Rozvojovým zemím zase umožňuje tato opatření konečně nastavit.

Peníze, které státy chtějí dát na urychlený vývoj vakcíny proti ebole, by podle Maďara měly být spíše vydány na boj proti jiným nebezpečným epidemiím. V Africe umírá každý den 1700 až 2500 lidí včetně malých dětí na malárii, průjmy, infekce dýchacích cest či HIV.

"Investice do jejich prevence by zachránila daleko víc lidí než vakcína proti ebole," shrnul lékař.

chřipka ebola
globální význam podceňovaný přeceňovaný
přenos vzdušnou cestou i na několik metrů, kontaminovanými předměty, rukama přímým kontaktem s tělesnými tekutinami (bezkontaktně - například zvracením - málo pravděpodobné)
pravděpodobnost pandemie vysoká (nelze předem předpokládat, kdy nastane) nízká až nulová
pravděpodobnost vzniku trvalých ohnisek ve vyspělých zemích každoroční výskyt, vyšší v rizikové chladné sezoně nulová
pravděpodobný letošní počet nakažených v ČR deset až 15 procent populace, tedy nad jeden milion lidí 0
počet obětí v ČR ročně přes 2000 lidí (včetně komplikací) 0
počet obětí v EU/ ve světě ročně 35 000/ ročně až 500 000 dva až pět/ řádově tisíce
dlouhodobé následky zhoršení základní nemoci, astmatu, cukrovky, výpotek na srdci atd. nejsou běžné
mutace vysoce pravděpodobná nepravděpodobná
pravděpodobný scénář v budoucnu každoroční epidemie s občasným výskytem pandemie zastavení stávající epidemie nejpozději do několika měsíců, každoroční výskyt není pravděpodobný
 

Právě se děje

Další zprávy