Miniúřady pomohou vesnickým starostům s dotacemi i tendry. Chtějí na to 400 milionů

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
3. 11. 2015 10:04
Na devadesáti místech v Česku už na jaře vzniknou "miniúřady", o které se budou dělit malé obce sdružené do svazků. Společná centra budou poskytovat služby občanům, ale také pomáhat starostům z malých radnic s administrativou, na kterou nestačí - například s veřejnými zakázkami, dotacemi nebo integrovanou dopravou. První fáze projektu má trvat tři roky a Svaz měst a obcí na ni má přislíbeno 400 milionů korun z evropských fondů.
Úřednice. Ilustrační foto
Úřednice. Ilustrační foto | Foto: GE Money Bank

Praha - Když na český venkov začaly před deseti lety plynout první evropské peníze, nevěděli si s nimi především v malých obcích rady. Dvacítka vesnic na Pelhřimovsku se proto tehdy složila na společného poradce, který jim s čerpáním dotací začal pomáhat.

Dnes má tamní svazek obcí společnou kancelář, která zaměstnává pět lidí a "svým" starostům radí i s přípravou veřejných zakázek, sepisováním složitějších smluv nebo tvorbou vyhlášek. "Malá obec si nemůže dovolit několik zaměstnanců, kteří se vyznají ve specifických problémech. A najímat si poradenské firmy je drahé, u nás to vyjde násobně levněji," popisuje starosta Těchobuzi na Pelhřimovsku Pavel Hájek.

Podle plánu Svazu měst a obcí mají podobné "miniúřady" už na jaře vzniknout na zhruba devadesátce míst po celé republice. Dělit se o ně budou menší obce sdružené do takzvaných mikroregionů.

"Jako povinná pozice by tam byl jakýsi svazkový tajemník, který má zkušenost z veřejné správy a z poskytování veřejných služeb. Jinak si obce samy určí, co přesně potřebují, a podle toho najmou lidi, například experta na veřejné zakázky," popisuje Jaromír Jech ze Svazu měst a obcí, který má projekt na starosti.

Rozjezd projektu Centra sdílených služeb má z velké části zaplatit Evropská unie – svaz žádá o dotaci 400 milionů korun na příští tři roky. Částku už má přislíbenou, teď se čeká na schválení projektové žádosti.

Obce po společných expertech volají i v souvislosti s novým zákonem o veřejných zakázkách, který má začít platit na jaře, ale ještě neprošel Sněmovnou, a starostové tak nemají téměř žádný čas se na novinky připravit. "V souvislosti s tím novým zákonem hrozí, že se na to nabalí různí vykukové. A tomu chceme zabránit," uvedl šéf svazu František Lukl.

Do projektu už se přihlásil například Mikroregion Čáslavsko, který sdružuje dvacítku obcí. "Ve Starkoči, kde jsem starostou, jsme loni měli zakázku za 4,5 milionu a za poradenskou službu a výběrové řízení jsme dali externí firmě 145 tisíc korun. Okolní obce jsou na tom podobně, takže díky centru sdílených služeb bychom ušetřili," myslí si šéf mikroregionu Jan Jiskra.

Jak navíc ukazuje příklad z Pelhřimovska - na společné kanceláři se dá dokonce vydělat. Levné poradenské služby si tam nakupují i neziskové organizace nebo obce odjinud, získané peníze pak může mikroregion investovat do vlastních projektů.

Společný autobus nebo pečovatelka

Kromě toho, že centrum bude za starosty řešit složitější administrativní problémy, má také poskytovat služby občanům a pomáhat obcím se společnými projekty. "Mohli by takto organizovat například společnou dopravní obslužnost nebo sociální pomoc, jako je terénní pečovatelská služba," dodává Jech.

To už se v některých obcích daří i bez společného úřadu – na Hořicku například zařídili společný školní autobus pro předškoláky, region obcí na Orlickoústecku zase postavil sdílené byty pro seniory a desítka obcí na Holicku vybudovala společný systém varování před záplavami. Jenže podobná spolupráce se zatím zdaleka nedaří všude a k jejímu rozvoji mají přispět právě evropské peníze.

Pokud se projekt osvědčí, chce svaz obcí na jeho pokračování získat peníze ze státního rozpočtu, konkrétně z rozpočtového určení daní. S tím ale nesouhlasí europoslanec a šéf Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák. "Celý ten projekt je podle mého trochu sporný. Dotaci z Unie dostane jen někdo. Ty svazky obcí, které se do projektu nedostanou, budou diskriminovány," uvedl Polčák s tím, že o věci by se měla nejdříve vést veřejná debata.

Podle Jecha se ale nyní jedná o jakýsi pilotní projekt, do kterého se cíleně zapojí jen zhruba třetina ze všech mikroregionů. "S jeho blížícím se koncem uvidíme, jak se to osvědčilo. A budeme se bavit o tom, jestli v tom pokračovat a jestli to zavádět plošně," dodal Jech.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy