Praha - Když na český venkov začaly před deseti lety plynout první evropské peníze, nevěděli si s nimi především v malých obcích rady. Dvacítka vesnic na Pelhřimovsku se proto tehdy složila na společného poradce, který jim s čerpáním dotací začal pomáhat.
Dnes má tamní svazek obcí společnou kancelář, která zaměstnává pět lidí a "svým" starostům radí i s přípravou veřejných zakázek, sepisováním složitějších smluv nebo tvorbou vyhlášek. "Malá obec si nemůže dovolit několik zaměstnanců, kteří se vyznají ve specifických problémech. A najímat si poradenské firmy je drahé, u nás to vyjde násobně levněji," popisuje starosta Těchobuzi na Pelhřimovsku Pavel Hájek.
Podle plánu Svazu měst a obcí mají podobné "miniúřady" už na jaře vzniknout na zhruba devadesátce míst po celé republice. Dělit se o ně budou menší obce sdružené do takzvaných mikroregionů.
"Jako povinná pozice by tam byl jakýsi svazkový tajemník, který má zkušenost z veřejné správy a z poskytování veřejných služeb. Jinak si obce samy určí, co přesně potřebují, a podle toho najmou lidi, například experta na veřejné zakázky," popisuje Jaromír Jech ze Svazu měst a obcí, který má projekt na starosti.
Rozjezd projektu Centra sdílených služeb má z velké části zaplatit Evropská unie – svaz žádá o dotaci 400 milionů korun na příští tři roky. Částku už má přislíbenou, teď se čeká na schválení projektové žádosti.
Obce po společných expertech volají i v souvislosti s novým zákonem o veřejných zakázkách, který má začít platit na jaře, ale ještě neprošel Sněmovnou, a starostové tak nemají téměř žádný čas se na novinky připravit. "V souvislosti s tím novým zákonem hrozí, že se na to nabalí různí vykukové. A tomu chceme zabránit," uvedl šéf svazu František Lukl.
Do projektu už se přihlásil například Mikroregion Čáslavsko, který sdružuje dvacítku obcí. "Ve Starkoči, kde jsem starostou, jsme loni měli zakázku za 4,5 milionu a za poradenskou službu a výběrové řízení jsme dali externí firmě 145 tisíc korun. Okolní obce jsou na tom podobně, takže díky centru sdílených služeb bychom ušetřili," myslí si šéf mikroregionu Jan Jiskra.
Jak navíc ukazuje příklad z Pelhřimovska - na společné kanceláři se dá dokonce vydělat. Levné poradenské služby si tam nakupují i neziskové organizace nebo obce odjinud, získané peníze pak může mikroregion investovat do vlastních projektů.
Společný autobus nebo pečovatelka
Kromě toho, že centrum bude za starosty řešit složitější administrativní problémy, má také poskytovat služby občanům a pomáhat obcím se společnými projekty. "Mohli by takto organizovat například společnou dopravní obslužnost nebo sociální pomoc, jako je terénní pečovatelská služba," dodává Jech.
To už se v některých obcích daří i bez společného úřadu – na Hořicku například zařídili společný školní autobus pro předškoláky, region obcí na Orlickoústecku zase postavil sdílené byty pro seniory a desítka obcí na Holicku vybudovala společný systém varování před záplavami. Jenže podobná spolupráce se zatím zdaleka nedaří všude a k jejímu rozvoji mají přispět právě evropské peníze.
Pokud se projekt osvědčí, chce svaz obcí na jeho pokračování získat peníze ze státního rozpočtu, konkrétně z rozpočtového určení daní. S tím ale nesouhlasí europoslanec a šéf Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák. "Celý ten projekt je podle mého trochu sporný. Dotaci z Unie dostane jen někdo. Ty svazky obcí, které se do projektu nedostanou, budou diskriminovány," uvedl Polčák s tím, že o věci by se měla nejdříve vést veřejná debata.
Podle Jecha se ale nyní jedná o jakýsi pilotní projekt, do kterého se cíleně zapojí jen zhruba třetina ze všech mikroregionů. "S jeho blížícím se koncem uvidíme, jak se to osvědčilo. A budeme se bavit o tom, jestli v tom pokračovat a jestli to zavádět plošně," dodal Jech.
