Letos sedmačtyřicetiletý ekonom Vladimír Tomšík působil dvanáct let v České národní bance, z toho osm let zastával post viceguvernéra. Z centrální banky odešel po skončení druhého mandátu v listopadu 2018. Premiérem byl tehdy necelý rok Andrej Babiš (ANO) a Miloš Zeman měl za sebou osm měsíců svého druhého období.
Špičkovou kariéru v bankovním sektoru vyměnil Tomšík za diplomatickou misi. Už v květnu 2019 se stal českým velvyslancem v Číně. Ta byla vedle Ruska klíčovou zemí, na kterou se snažil prezident Zeman orientovat zahraniční a ekonomickou politiku státu.
Jak ale ministerstvo zahraničí nyní potvrdilo Aktuálně.cz, Tomšíkova kariéra v diplomacii se příští měsíc uzavře. A minimálně po dobu dalšího působení stávajícího šéfa Černínského paláce Jana Lipavského (Piráti) se nebude obnovovat. Resort další Tomšíkovy služby nevyužije.
Pracovní poměr ukončen dohodou
"Pracovní poměr pana velvyslance Tomšíka bude ukončen dohodou 30. září. Další podrobnosti ohledně velvyslaneckého postu nebudeme sdělovat s ohledem na to, že jde o informace v utajovaném režimu," sdělila redakci mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová.
S nekariérními diplomaty Černínský palác uzavírá obvykle smlouvu na dobu určitou. Platilo to i v případě Tomšíka, jehož kontrakt měl vypršet až na konci prosince. "Důvodem dohody o rozvázání pracovního poměru je uplynutí standardní doby vyslání k výkonu služby v zahraničí," dodala Wernerová.
Tomšík sloužil coby velvyslanec v Číně čtyři a čtvrt roku. Čtyři roky je podle zvyklostí lhůta, během níž se diplomat s hostující zemí ještě nesblížil natolik, aby přestal důsledně hájit zájmy mateřského státu. Mandát výrazně přesahující takovou dobu je v diplomacii vzácností.
Podpořil olympijské hry v Číně
Tomšík na sebe v průběhu funkce nejvíce upozornil postojem k zimním olympijským hrám v Pekingu, jež se konaly loni. Na jejich zahájení kvůli potlačování lidských práv režimem čínského vládce Si-Ťin Pchinga nevyjel žádný představitel české vlády ani parlamentu. Tomšík se zahájení účastnil.
Kabinet Petra Fialy (ODS) ani ministr zahraničí Lipavský žádné doporučení či zákaz nedali, Tomšík se mohl rozhodnout na základě vlastního uvážení. Krátce před startem olympiády dal ale rozhovor čínskému listu Beijing Daily, v němž konání her v Číně jménem prezidenta Zemana podpořil.
"Panu velvyslanci jsem sdělil, že takovéto rozhovory je potřeba konzultovat s centrálou. Jeho mediální výstup byl následně náležitě využit čínskými médii, která samozřejmě slouží ve prospěch čínské státní propagandy," kritizoval tehdy Tomšíkův výstup pro Seznam Zprávy ministr Lipavský.
Konec "Zemanových" velvyslanců
Lidové noviny v květnu upozornily, že novým velvyslancem v Číně se má stát stávající ambasador Česka v Japonsku Martin Tomčo. Podle informací Aktuálně.cz však není jisté, že k této funkci získá souhlas Pekingu, takzvaný agrément. Jeho manželkou je zpravodajka České televize v Číně Barbora Šámalová, která referuje i o problematických rysech čínského režimu.
Rozchod české diplomacie s Tomšíkem zapadá do trendu, kdy se ministerstvo zahraničí vypořádává s čistě politickými nominanty na velvyslaneckých postech z éry Miloše Zemana a Andreje Babiše. Aktuálně.cz už v červenci informovalo, že pracovní poměr letos skončí bývalému velvyslanci na Slovensku Tomáši Tuhému a velvyslanci v Jižní Koreji Gustavu Slamečkovi.
Oba už přitom získali souhlas hostitelských zemích, kam měli vyrazit na novou diplomatickou misi. S Tuhým se počítalo na místo ambasadora ve Slovinsku, takto už se byl dokonce představit sněmovnímu výboru pro zahraničí. Slamečka se měl stát velvyslancem v Dánsku. Nic z toho se nestane.
"Řekněme si to na rovinu, je to velmi nezvyklé. Pro přijímací stát to značí, že vysílací stát neví, co chce, nebo že jsou kolem toho spory," řekl k tomu tehdy bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (SOCDEM). Stáhnout nominaci už podepsaných velvyslanců je v diplomacii velmi razantním zásahem, jenž se děje výjimečně.
