Velký přehled: Rozsudek za 197 dnů, ale i velké rozdíly v krajích. Tak pracují české soudy

Marek Pokorný Marek Pokorný
17. 7. 2017 9:01
Velkou statistiku práce soudů za poslední roky vypracovalo ministerstvo spravedlnosti. Vyplývá z ní, že například civilní soudy zrychlily svoji práci o třetinu a prvoinstančního rozsudku se dočkáte v průměru za 197 dnů. "To je vůbec nejkratší doba za posledních deset let," uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Ze statistiky ale vyplývá také to, že stále přetrvávají chronické problémy především na severu Čech, kdy například v Chomutově průměrná délka civilního řízení přesahuje 800 dnů, a je tak čtyřikrát delší, než je průměr celé republiky. Podívejte se v naší velké grafice, jak české soudy pracují.
Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Délka civilního řízení u obvodních soudů

Průměrná délka civilního řízení na okresních soudech po eliminování extrémních případů (tedy tzv. mediální, kdy polovina je pod tímto číslem a polovina nad; v grafu červeně) v posledních třech letech klesla o třetinu a soud vynese prvoinstanční rozsudek v průměru za 197 dnů. Velké rozdíly jsou ovšem u jednotlivých krajů. Nejrychlejší jsou civilní soudy ve středních Čechách, spadajících pod Krajský soud v Praze (138 dní), a v Jihočeském kraji (140 dní), nejpomalejší na Ústecku (365 dní) a v Jihomoravském kraji (327 dní). Ovšem deset procent případů trvá v Severočeském kraji více než 1089 dní, v Jihomoravském pak přes 1085 dní.

Nutno ještě připomenout, že v zemi je osm krajských soudů podle starého členění před vznikem samosprávných krajů.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy