Ještě dopoledne 9. ledna 2020 byla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková kandidátkou na veřejnou ochránkyni práv. Do úřadu ombudsmana ji nominoval prezident Miloš Zeman. V poledne stejného dne server Info.cz článkem upozornil, že Válková roku 1979 vydala odborný text s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem.
Urválek byl žalobcem zinscenovaných politických procesů z 50. let. Vedl i proces se skupinou v čele s Miladou Horákovou, již soud poslal na smrt. V roce 1979 byl zástupcem ředitele Výzkumného ústavu kriminologického při Generální prokuratuře, kde pracovala i tehdy osmadvacetiletá Helena Válková. Společně v časopise tohoto ústavu vydali text o ochranném dohledu.
"Válková se v KSČ podílela na šikaně disidentů. S mužem, který poslal na smrt Horákovou," zněl titulek článku, jenž jejich spolupráci popisoval. Ochranný dohled byl od roku 1973 nástroj státu, jak přispět k zařazení trestanců do života. Ze všeho nejvíce spočíval v pravidelném kontaktu propuštěných s představiteli Veřejné bezpečnosti, kteří je kontrolovali a hodnotili jejich pokrok.
Válková vzdala nominaci na ombudsmanku
Nejpozději od roku 1981 se však institut zneužíval k šikaně disidentů. Poprvé ochranný dohled soud za politický delikt, byť tehdejší trestní právo takové sousloví neznalo, uložil Jiřímu Gruntorádovi. Bezpečnost účelově nutila disidenty, aby se opakovaně hlásili na služebně, informovali ji o pohybu mimo domov či je i v noci bez ohlášení kontrolovala přímo doma.
Na spojení Válkové s Urválkem se znepokojením reagoval premiér Andrej Babiš i prezident Miloš Zeman. Oba vyjádřili silné pochybnosti, zda by se měla o místo ombudsmana ucházet. Válková se nominace vzdala. Odmítla však, že by se účastnila šikany disidentů. Podle svých slov v té době ani netušila o Urválkově zločinecké minulosti. Pod společný článek se někdejší prokurátor prý navíc jen podepsal.
"Zaskočilo mě, že by mě někdo mohl podezřívat z toho, že bych se jakýmkoliv způsobem podílela na šikaně disidentů s kýmkoliv, čili ani s Urválkem. Je to naprosto neprokazatelné, nikdy se to nestalo," uvedla později. Zmocněnkyní pro lidská práva zůstala, stejně jako jí podporu vyjádřila většina vládní rady pro lidská práva.
Trestní oznámení kvůli vyjádření historika
Trestní oznámení kvůli článku podala Válková vloni 24. ledna. Policie kvůli tomu prověřovala autora textu Michala Půra a historika Petra Blažka, který jako expert na období totality v článku vystupoval coby respondent, pro podezření z pomluvy. Zmocněnkyně pro lidská práva ve svém podání jako výslovně nepravdivou označila jednu Blažkovu citaci.
"Prof. JUDr. Válková o využívání ochranného dohledu proti politickým oponentům nepsala a tvářila se, že tento problém neexistuje. Musela přitom o používání tohoto nástroje proti oponentům režimu vědět, neboť o těchto případech vznikla řada interních dokumentů v rámci komunistického bezpečnostního aparátu," znělo jeho napadnuté vyjádření.
Helena Válková vstoupila do KŠC v roce 1975. V prosinci téhož roku nastoupila do Výzkumného ústavu kriminologie při Generální prokuratuře. Pracovala tam na výzkumu recidivy mladistvých kriminálníků. Urválek byl zástupcem ředitele, po odborné stránce se věnoval výzkumu metod prokurátorského dozoru.
O Urválkově minulosti věděla dva roky předtím
Když policie začala případ prověřovat, podrobně se zabývala okolnostmi vydání článku, spoluprací Válkové s Urválkem a historickým kontextem. Navzdory svým původním veřejným vyjádřením Válková při podání vysvětlení policii přiznala, že s Urválkovou minulostí se seznámila nejpozději roku 1977. Bylo to dva roky před vydáním společného textu.
V ústavu se podle jejích slov osobně potkali nejvýš pětkrát. Trvala na tom, že k přímé spolupráci nedošlo a pod článek se jen podepsal. Podle svého vysvětlení měla v té době k ochrannému dohledu kritické připomínky. Prý vyzývala, aby ho nevykonávali příslušníci Veřejné bezpečnosti. Z jejího pohledu byl namístě dozor sociálních kurátorů, protože na rozdíl od Bezpečnosti mohli odsouzeným prospět.
"Poškozená (Válková) věděla v době, kdy byl psán a publikován článek o ochranném dohledu, který vyšel v časopise Prokuratura 1/1979, kdo je Dr. Josef Urválek a jaká je jeho profesní a lidská minulost," zní jeden ze závěrů policie, která její oznámení odložila. Vyšetřovatel nepřistoupil ani na její verzi, že Urválek k odbornému textu pouze připojil podpis.
Jak zaprvé zdůraznil, článek byl napsán v první osobě čísla množného. Za druhé jedna z pasáží textu pojednávala o vztahu ochranného dohledu s prokurátorským dozorem. V tomto ohledu vyšetřovatel poznamenal, že vzhledem k Urválkově odbornosti byl jeho podíl na textu evidentní. "Problematice prokurátorského dozoru se věnoval právě v rámci své vědecko-výzkumné činnosti Dr. Urválek," píše policie.
Ochranný dohled vnímala jako vhodný nástroj
Ochranným dohledem se Válková vědecky zabývala také ve své kandidátské práci z roku 1982 i v souhrnné publikaci z roku 1984. Tehdy už Veřejná bezpečnost šikanovala disidenty prostřednictvím ochranného dohledu běžně. Vedle Jiřího Gruntoráda se mu musel podrobit třeba někdejší mluvčí Charty 77 Ladislav Lis či disident a signatář charty Jan Litomiský.
"V zásadě lze její (Válkové) postoj charakterizovat tak, že vnímá ochranný dohled jako velmi vhodný nástroj k boji proti kriminalitě a v zájmu ještě vyšší efektivity navrhuje úpravy, jak v oblasti realizační, tak v oblasti legislativní, směřované k pojmutí veškerého života odsouzeného," shrnula hlavní myšlenku odborných textů Válkové k ochrannému dohledu.
Odmítla také její tvrzení, pronesené bezprostředně po vydání článku o spolupráci s Urválkem, že o zneužívání ochrannému dohledu proti disidentům netušila. "Již v době, kdy byl ochranný dohled uložen prvnímu politickému odpůrci, nemohla poškozená nevědět o zjevném excesu při výkladu tohoto pojmu, nota bene za situace, když bylo jeho uložení vnímáno širokou veřejností značně negativně."
Podle vyšetřovatele k pomluvě nedošlo, jelikož se v článku neobjevily zjevně nepravdivé informace. Pozastavil se sice nad titulkem, že se podílela na šikaně disidentů, ten je však prý potřeba vnímat v kontextu celého článku. A jako takový obstojí, ačkoliv "komisař policejního orgánu nezjistil v rámci prověřování, že by se poškozená aktivně podílela na šikaně disidentů".
Za spoluautorství článku musí nést odpovědnost
Válková proti odložení trestního oznámení podala stížnost k dozorové státní zástupkyni. Trvala na tom, že vyšetřovatel případ vyhodnotil špatně a článek o ní byl pomluvou. Dozorová žalobkyně z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 Petra Hanzálková ovšem její stížnost letošního 3. února zamítla jako nedůvodnou.
Upozornila, že pomluvu coby trestný čin musí její autor pronést úmyslně s vědomím vyřčené lži. Současně je nutné prokázat, že uváděná fakta nemají oporu v životě poškozené, tedy Heleny Válkové. Pomluvená osoba navíc musí kvůli lživému nařčení utrpět skutečnou újmu, jako je zhoršení rodinných vztahů, poškození pověsti či pracovní postih.
"Musí za něj (spoluautorství článku) nést odpovědnost minimálně v tom směru, že na základě tohoto objektivního faktu může být formulována opodstatněná domněnka, že se účinností ochranného ohledu zabývali (s Urválkem) spolu. Pokud proto kdokoliv s touto informací dále takto pracuje, nemůže to vést bez dalšího k jeho trestnímu postihu," uvedla žalobkyně v usnesení, jejž Aktuálně.cz získalo.
Názor nelze označit za nepravdivé tvrzení
Jako na pomluvu nelze nahlížet ani na vyjádření historika Blažka, že Válková musela o zneužívání ochranného dohledu vědět. Jak zdůraznila žalobkyně, historik neuváděl fakt, v takovém případě by použil výraz "věděla", ale svůj názor. Vycházel při něm z poznatků o tehdejším profesním působišti Válkové a o zneužívání ochranného dohledu proti politickým oponentům režimu.
"Na základě určitých shromážděných informací vyslovil svůj hodnotící názor, který nelze označit za ověřitelně nepravdivé tvrzení tak, jako je rozebíranou skutkovou podstatou trestného činu pomluva předpokládáno," uvádí žalobkyně. Ztrátu nominace na místo ombudsmanky je sice možné vnímat jako újmu. Jelikož ji ale nezpůsobily lživé informace, coby důsledek pomluvy neobstojí.
Problematickým shledala žalobkyně titulek článku. Ale ani ten nezapadá do vzorce, jak chápe pomluvu trestní právo. "Jedná se o titulek do jisté míry zavádějící, spojující nesouvisející výroky, a na poli práva civilního, nikoli trestního, by nejspíše bylo možné polemizovat o novinářské etice. Předmětné řízení je však řízením trestním, (…), a jako takové je ovládáno zcela jinými pravidly," uzavírá žalobkyně.
Válková se může bránit proti vydavatelství serveru Info.cz žalobou na ochranu osobnosti. Jestli tak učiní, není jasné. Zmocněnkyně pro lidská práva na dotaz Aktuálně.cz neodpověděla. Nebrala ani telefon. "Rozhodně a také samozřejmě, že považuju za největší justiční vraždy nebo nejhorší ty, které se v padesátých letech staly," vyjádřila se už dříve období, kdy páchal své zločiny její pozdější odborný kolega Josef Urválek.
