Proti Válkové se ozývají členové dalších rad vlády. Konat musí premiér, říká Zaorálek

Jan Horák Jan Horák
15. 1. 2020 5:30
Ve čtvrtek Helena Válková poprvé předstoupí před své kolegy z rady pro lidská práva od chvíle, co vyšla najevo její odborná spolupráce s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. V radě se očekává na toto téma živá debata. Válková je přitom členkou i dalších poradních orgánů vlády. Z ohlasů získaných Aktuálně.cz plyne, že rozladění ze současné kauzy panuje i tam.
Helena Válková.
Helena Válková. | Foto: ČTK

"Myslím si, že bude lepší, když to bude dělat někdo jiný. Není to zpochybnění odborných kvalit, které paní zmocněnkyně má. Ale rada si potřebuje udržet vážnost a morální kredit, z tohoto důvodu by byl vhodnější její odchod," řekl Aktuálně.cz místopředseda rady vlády pro neziskové organizace Aleš Mrázek, který v tomto orgánu po boku Válkové působí.

V souvislosti s funkcí zmocněnkyně pro lidská práva sedí Válková na vysoké pozici v dalších pěti poradních orgánech kabinetu Andreje Babiše. Vedle zmíněné rady pro neziskové organizace místopředsedá radě pro rovnost mužů a žen, pro záležitosti romské menšiny, pro národnostní menšiny a ve výboru pro zdravotně postižené. Prakticky v každé kauza rezonuje, v některých se k jejímu spojení s prokurátorem Urválkem chystá podrobná diskuse.

"U tohoto postu je morální kredit velmi důležitý. Mám velký vnitřní problém, jak s tím naložit," sdělila Aktuálně.cz zakladatelka sítě mateřských center Rut Kolínská, která s Válkovou spolupracuje v radě pro rovnost mužů a žen. "Ve světle toho, co se kolem paní profesorky odehrává v posledních dnech, by měla z těchto funkcí úplně odejít. Tento přístup není přijatelný," dodala.

V případě shody proti Válkové vystoupíme

Místopředseda rady pro záležitosti romské menšiny Jan Husák Aktuálně.cz řekl, že na základě aktuálního dění kolem Válkové chce znát stanovisko dalších kolegů z rady. Oslovit se je chystal ještě uplynulé úterý. "Mám záměr oficiálně oslovit všechny členy. Pokud se většina shodne na tom, že bychom ji dále neměli podporovat, tak s tím vystoupíme," podotkl.

Současně ale upozornil na rozměr, jenž kauzu provází. Pracovně k působení Válkové v těchto orgánech prakticky nejsou výtky. "Panuje spokojenost s tím, jak přistupuje k pracovní agendě. Nevadilo by mi, pokud by byla zmocněnkyní i nadále," řekl Husák. "Například posunula jednání o odškodnění sterilizace romských žen," dodal.

Helena Válková odborně spolupracovala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem.
Helena Válková odborně spolupracovala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. | Foto: ČTK

"Spolupráce se zmocněnkyní je výborná, dlouho jsme takovou konstruktivní osobu neměli," přiblížil Aktuálně.cz svůj osobní pohled místopředseda rady pro národnostní menšiny Martin Dzingel. "Neradi bychom o ni přišli," dodal. Jak velkou zátěží pro její funkci je spojení s Urválkem, nechtěl rozebírat. "Druhá rovina je morální, ale to nemohu posoudit. Ještě jsem s ní o tom nemluvil," zmínil.

Na střetu mezi její pracovní výkonností a morálním profilem kauza zamrzla. Právě profesní úroveň je zatím to, co Válkovou ve funkci drží. Místopředseda rady pro romské záležitosti Husák má za to, že morální stránku věci si musí v sobě ujasnit sama. "Já ji hodnotím profesně. Do role morálního soudce se pasovat nechci, to mi nepřísluší," uvedl.

Emotivní vystoupení na vládě

Server Info.cz minulý týden upozornil, že Helena Válková na konci 70. let coby vědecká pracovnice při Generální prokuratuře ČSSR publikovala odborný článek na téma ochranného dohledu nad recidivisty. Spoluautorem textu byl komunistický prokurátor Josef Urválek, který se v 50. letech podílel na justičních vraždách. Prosadil trest smrti pro Miladu Horákovou či bývalého prvního muže KSČ Rudolfa Slánského.

Někteří historici či bývalí disidenti poukázali na to, že ochranný dohled byl v rozporu s lidskými právy. V první půli 80. let ho kvůli tomu odsoudila Charta 77. Režim institut zneužíval k šikaně jemu nepohodlných lidí včetně disidentů. Válková v textu tento nástroj obhajovala jako potřebný. "Mezi opatření, jejichž cílem je zvýšit ochranu společnosti a dovršit nápravu takových osob (odsouzených), patří nesporně i ochranný dohled," psala.

O její pozici zmocněnkyně vlády pro lidská práva se debatovalo i na pondělním zasedání vlády. Válková přítomným rozdala písemné materiály, v nichž okolnosti kauzy a své stanovisko k ní shrnuje. Na jednání také promluvila, její vystoupení bylo podle informací Aktuálně.cz velmi emotivní. Přítomným zdůraznila, že nikomu neublížila, nic zlého neudělala a že reflexe kauzy v médiích ji mimořádně vyčerpává.

Je to nehajitelné, říká Zaorálek

Ačkoliv se z některých pondělních mediálních výstupů zdálo, že vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček navrhne vládě odvolání Válkové, nic takového se nestalo. Téma se po podnětu od Hamáčka jen zařadilo na konec jednání do bodu "různé", v němž se nehlasuje. Pozici Válkové v debatě podle informací Aktuálně.cz podpořilo, když vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha tlumočila spokojenost s úrovní její práce ze zmíněných poradních orgánů.

"Já i předseda Hamáček jsme řekli svůj názor, že to je nehajitelné. Urválek je symbolem pošlapání všeho, co souvisí s lidskými právy. Konat musí premiér," řekl však Aktuálně.cz ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Připustil, že o budoucnosti Válkové coby zmocněnkyně se bude ještě diskutovat. "Pokud bude ve funkci pokračovat, tak se bude věnovat více obhajobě svého působení než fungování úřadu," řekl pak v pondělí vicepremiér Hamáček.

Debatovat o Válkové se bude i ve čtvrtek na zasedání její "mateřské" rady vlády pro lidská práva, kde je místopředsedkyní (šéfem rady stejně jako dalších je premiér Babiš). Člen rady, advokát a někdejší novinář Tomáš Němeček už avizoval, že pokud coby zmocněnkyně neskončí, odejde on. "Opravdu nemám, co bych jí vytýkal k její činnosti v radě, ale připadalo mi neúnosné takhle dál pracovat a tvářit se, že se nic neděje," řekl Aktuálně.cz.

Deník N upozornil, že kriticky o dalším působení Válkové coby zmocněnkyně smýšlejí i někteří další členové rady jako Czeslaw Walek či Hubert Smekal. Aktuálně.cz Válkovou v úterý přes opakované pokusy nezastihlo. Kvůli kauze se stáhla z volby veřejného ochránce práv, kam ji nominoval prezident Miloš Zeman. V pondělí Hrad oficiálně zpravila, že se kandidatury vzdává. Zeman její nominaci v úterý stáhl, místo ní navrhl exposlance ČSSD Stanislava Křečka.  

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Boeing kvůli počasí opět odložil zkušební let letounu 777X

Americká strojírenská společnost Boeing v pátek stejně jako ve čtvrtek odložila zkušební let svého širokotrupého letounu 777X kvůli špatnému počasí. Oznámila to firma. Dodala, že se o let znovu pokusí v sobotu v 19:00 SEČ.

Zkušební let stroje 777X se měl původně uskutečnit již loni v létě, Boeing ho ale odložil a zdůvodnil to problémy s křídly, softwarem a dodávkami motorů firmy General Electric.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 5 hodinami

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy