Zaútočí Rusko i na nás? ptají se žáci. O Ukrajině chtějí mluvit, říkají učitelé

Magdalena Synková Magdalena Synková
9. 3. 2022 14:56
Válku na Ukrajině vnímají i děti a mají spoustu otázek. V neznámé situaci jim pomáhají zorientovat se i učitelé ve školách, kteří jim problém vysvětlují, zasazují informace do kontextu nebo je učí, jak pracovat se zdroji informací. Ministerstvo školství školám radí vytvořit stabilní a důvěryhodné prostředí, držet se faktů a nezahlcovat děti podrobnostmi.
Foto: Lukáš Bíba

Mluvit s dětmi o ruské invazi na Ukrajinu je podle Ondřeje Lněničky, ředitele pražské Základní školy profesora Švejcara, nevyhnutelné. "Mají spoustu otázek a je to velmi důležité téma, které lze navíc využít napříč předměty," říká. Od učitelů je podle něj potřeba hlavně to, aby dětem na jejich dotazy odpovídali a dávali věci do kontextu. 

"Začínal jsem otázkou, co žáci vědí o aktuální situaci. Pak jsem představil časovou osu vývoje Ukrajiny a v krátkosti vysvětlil tamní politické orientace," popisuje učitel Michal Pajer začátek svých hodin, ve kterých s žáky mluvil o současném dění na Ukrajině. "Díky ose děti pochopily, že začátkem této invaze jsou již události z roku 2014," dodává. Tehdy Rusko obsadilo a anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a Ruskem podporovaní separatisté vyhlásili dvě samozvané republiky na východě Ukrajiny.

Mluvit ve školách o dění na Ukrajině je důležité také podle ministerstva školství, které ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví vydalo pro učitele příručku. V ní radí, jak s dětmi o válce mluvit. Ministerstvo učitelům například doporučuje držet se jednoduchých faktů a nezahlcovat děti podrobnostmi. Zároveň uvádí, že je třeba do tématu žáky nenutit a pro jeho otevření hledat přirozené příležitosti.

"Děti o válce chtějí mluvit. Nemusím je vyzývat, ať něco řeknou," popisuje učitel Miroslav Janovský. Říká, že se snaží žákům hlavně naslouchat. Děti podle něj nejčastěji zajímá, co by se stalo, kdyby Rusové napadli i Česko. "Z toho pak plyne diskuse o Severoatlantické alianci a dalších organizacích," uvádí. O mezinárodních organizacích se s žáky baví i Daniel Pražák. "Konflikt na Ukrajině beru jako příležitost dětem vysvětlit význam Evropské unie nebo NATO a co znamená pro Česko být jejich členem," vysvětluje.

O dění na Ukrajině se podle učitelky Jitky Fialové zajímá většina žáků, někteří i velmi podrobně. "Zajímá je všechno - co mohou dělat, jaké bude mít válka důsledky a hlavně to, co by se stalo, kdyby došlo k použití jaderných zbraní," vyjmenovává dotazy svých žáků a dodává, že ne na všechny otázky zná odpověď. "Žáci se často ptají, jak válka dopadne, tak jim upřímně říkám, že nevím." 

Daniel Pražák upozorňuje, že dětí mají otázky ohledně války pořád, ale mění se podle toho, co se zrovna děje. "Nejdříve je zajímalo obecné dění, ale třeba po ostřelování jaderné elektrárny v Záporoží je zajímalo hlavně toto téma," vysvětluje. A dodává, že i když teď ve většině svých hodin probírá s žáky dění na Ukrajině, neznamená to pro něj odložení naplánované výuky, ale naplňování toho, co by se mělo ve školách v současné situaci dělat.

Infografiky radí, jak mluvit s dětmi o válce

Ministerstvo školství doporučuje školám komunikaci směrem k dětem koordinovat, aby bylo zajištěno stabilní a důvěryhodné prostředí na úrovni celé školy. Oproti tomu ředitel Ondřej Lněnička nechává na jednotlivých vyučujících, jak s dětmi o válce mluví. "Každý z učitelů současnou situaci prožívá jinak. Někdo je víc ve stresu, někdo má obavy a někdo má zase potřebu více pomáhat a sdílet to s žáky," vysvětluje, proč se rozhodl situaci nijak nekoordinovat.

"Všem učitelům u nás ve škole dodáváme materiály od nejrůznějších organizací, které radí, jak s dětmi mluvit o válce. Například centrum Locika vytvořilo naprosto fantastické infografiky," dodává Lněnička a upozorňuje, že i řada pedagogů sdílí na internetu své přípravy na hodiny, které mohou být pro ostatní učitele inspirací. 

Podle učitelů sledují děti dění na Ukrajině především na sociálních sítích, proto se jim snaží vysvětlit, jak s informacemi z online prostoru pracovat. "Na příspěvcích z TikToku a Instagramu jsme si ukázali různé způsoby interpretace informací a dezinformační příspěvky. V hodině jsme je pak analyzovali a představili si na nich výhody a nevýhody sociálních sítí," říká učitel Jan Chmelař, který s dětmi hledal i jiné, pro ně známé zdroje informací.

Mediálnímu pokrytí dění na Ukrajině se věnují i další učitelé. "Koupil jsem troje noviny a na těch jsem žákům ukázal, jak různé typy novin informují o konfliktu, jaké používají vizuální prvky nebo kolik mu věnují textu," říká učitel Pražák. Médiím se ve svých hodinách věnuje také Hana Kuzníková. "Vysvětlili jsme si rozdíly mezi veřejnoprávními, soukromými a státními médii a bavili se o tom, jaké zájmy hájí a jaké mají cíle," popisuje.

Ministerstvo školství ve své příručce upozorňuje, že se aktuálně ve školách objevuje více přímé agresivity vůči ruským, běloruským, ale i ukrajinským žákům, plynoucí z naštvání či strachu. V každé třídě je tak na učitelích zajistit mír a vzájemný respekt. 

To, že za válku nemohou všichni Rusové, zdůrazňuje ve svých hodinách i Daniel Pražák. "V každé třídě, kde učím, jsem vyprávěl o Tomanu Brodovi, pamětníkovi Terezína a Osvětimi, který ve svých vyprávěních vždy důrazně odděloval Němce a hitlerovce," říká. Princip kolektivní viny je podle něj naprosto nepřijatelný. "Řada občanů Ruska je v Česku i proto, že nesouhlasí se současným režimem a vybíjet si na nich frustraci není správné," dodává. 

Školy se zapojují i do řady aktivit, které dětem pomáhají vyrovnat se s pocity bezmoci. Daniel Pražák například vyráběl s žáky na jejich přání ukrajinskou vlajku, jinde se školy zapojují do sbírek pro neziskové organizace. "Pro oblastní charitu sbíráme trvanlivé potraviny a pro Český červený kříž zase zdravotnický materiál," říká Pavel Koc, ředitel Základní školy Josefa Kajetána Tyla.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 30 minutami

Kandidát ODS na senátora v Ústí nad Orlicí Kopecký odstoupil, pil před jízdou

Kandidát ODS na senátora v obvodu Ústí nad Orlicí Josef Kopecký se vzdal kandidatury. Řídil auto pod vlivem alkoholu, uvedl na facebooku. Dodal že kdyby se nevzdal kandidatury, mohl by ohrozit ODS.

"Po několika měsících kampaně jsem se rozhodl vzdát se kandidatury z osobních důvodů. Tím důvodem je prostý fakt, že na konci minulého týdne jsem udělal naprostou hloupost a sedl si za volant po požití několika piv. Bylo to na kratinkou vzdálenost, v noci na prázdné ulici, neboural jsem, nikoho jsem neohrozil. I tak je to ale neomluvitelné," uvedl na svém facebookovém profilu.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Německo podle kancléře Scholze zvažuje, jestli zatím nezachová jaderné elektrárny

Německo zvažuje, zda má smysl ponechat své tři poslední jaderné elektrárny ještě v provozu. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci prohlásil kancléř Olaf Scholz. Německo původně plánovalo odstavit reaktory na konci letošního roku, čímž by země definitivně zastavila výrobu energie z jádra. Kvůli energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu ale řada politiků včetně těch vládních požaduje pozdější odchod od nukleární energetiky.

Scholz na úvod konference řekl, že největší výzvou nejen pro Německo zůstává ruský vpád na Ukrajinu a jeho dopady. "Hlavním cílem vlády je nezávislost Německa na fosilních zdrojích energie," řekl s tím, že důvody jsou ekologické i bezpečnostní. Kvůli válce jsou nyní nejisté dodávky ruského plynu do Evropy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy