Rodiče posílali do školek děti s příznaky, v říjnu byl covid v polovině mateřinek

ČTK ČTK
22. 2. 2021 14:37
Nákaza covidem se po vypuknutí druhé vlny v říjnu potvrdila ve více než polovině mateřských škol. Přenášela se zejména mezi zaměstnanci. Rodiče se přestali bát a někteří posílali děti do školky i s příznaky onemocnění. Vyplývá to ze studie Institutu pro sociální a ekonomické analýzy, kterého se zúčastnilo asi 2010 ředitelů mateřských škol.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock.com

Provoz mateřských škol se v tomto školním roce navzdory epidemii covidu-19 nepřerušil. V září v nich byl podle průzkumů výskyt nákazy spíš výjimečný. Uzavřela se kvůli tomu tři procenta školek. V říjnu už se nákaza potvrdila v 52 procentech školek, přičemž 24 procent z nich se dočasně úplně zavřelo, a to většinou po dohodě hygieniků se zřizovatelem.

Nákaza se vyskytovala hlavně ve větších školkách. "Velké mateřské školy, které mají 21 a více zaměstnanců, měly v říjnu v 87 procentech zachycenou nákazu covid-19," uvedla autorka výzkumu Simona Weidnerová.

Nejčastěji se podle ní nakazili zaměstnanci mezi sebou, případně se zaměstnanci nakazili od dětí. "Nicméně potvrzené případy, kdo se kdy od koho nakazil, se vyskytují v jednotkách procent. Může to být také dáno možnostmi, které měli pracovníci hygienických stanic při trasování především v říjnu, kdy epidemie sílila," řekla Weidnerová.

Na jaře se rodiče báli

Průzkum také podle senátorky Jaromíry Vítkové (KDU-ČSL), která o průzkumu informovala, potvrdil, že se rodiče při první vlně epidemie loni na jaře chovali jinak než při druhé vlně na podzim. Zatímco na jaře se lidé převážně báli děti do školek vodit, na podzim někteří posílali do mateřinek i děti s příznaky onemocnění a jejich zdravotní problémy popírali. Podle Vítkové se vyskytly i případy, kdy rodiče v nařízené karanténě vodili děti do kolektivu ve školce a o karanténě vedení školy neinformovali.

Epidemie má na školky i ekonomické dopady. Například na školném chybí podle průzkumu nejmenším školkám v průměru 15 000 korun, velkým v průměru 111 000. Na zástupy za nemocné zaměstnance by mateřinky potřebovaly 17 000 až 26 000 korun a na nemocenské dávky zaměstnanců škol průměrně 18 000 až 79 000 korun.

Vítková poukázala na to, že vláda školkám neposkytla finanční ani materiální pomoc a odpovědnost přenesla na ředitele a zřizovatele. Finanční dopady pandemie jsou podle senátorky citelné zejména pro menší obce. Vláda by podle ní měla mateřinkám pomoct aspoň s dodávkami dezinfekce, respirátorů a roušek. Podle Vítkové jim na tuto výbavu chybí 15 000 až 40 000 korun. Nošení roušek a respirátorů podle vládních nařízení není ve školkách povinné.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek minulý týden uvedl, že od začátku ledna se covid-19 čím dál víc šíří i mezi dětmi ve věku šesti až deseti let. Ve školkách podle něj jde sice o malá ohniska v průměru kolem šesti lidí, přesto to podle něj ukazuje, že se epidemie nyní zhoršuje.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

TOP 09 povede do voleb Pekarová Adamová, schválil výbor

TOP 09 v rámci koalice Spolu s ODS a KDU-ČSL povede do sněmovních voleb předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová, která bude zároveň v čele společné kandidátky v Praze. Výkonný výbor dnes večer schválil kandidáty pro všechny kraje, informovala strana po skončení jednání. Debata se podle informací ČTK vedla zejména o pražské kandidátce, kde členové výboru prohodili kandidáty na třetím a čtvrtém místě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy