V referendu by občané měli rozhodnout o tom, jestli má vedení města využít všech prostředků proti rozšíření těžby za ekologické limity, které v roce 1991 stanovila vláda Petra Pitharta. Po překročení této hranice by se totiž časem těžební stroje přiblížily až k Litvínovu.
"Přiblížením lomu by se zvýšila prašnost, hluk, utrpěl by cestovní ruch," říká Hana Nováková ze sdružení Kořeny, které referendum vyvolalo a shromáždilo bezmála tři tisíce podpisů. Podle organizace hrozí i to, že by se z města začali stěhovat mladí lidé a ubylo by pracovních míst.
Starosta: Uhlí nám pomůže
Mostecká uhelná společnost sice potvrdila, že hrana dolu ČSA - pokud úřady a vláda budou s prolomením patnáct let starých limitů souhlasit - by se přiblížila na pět set metrů k litvínovské čtvrti Janov, ovšem důlní stroje by byly ještě o další kilometr dál.
"Prašnost a hluk průběžně měříme, překročení norem si nemůžeme v žádném případě dovolit," řekla podle ČTK mluvčí těžební firmy Liběna Novotná.
Dodala, že by těžaři důl případně posunuli dále od Litvínova, pokud by hluk či prach překročil povolené limity.
S názorem sdružení Kořeny nesouhlasí ani starosta Karel Zdražil (nezávislý), který v pokračování povrchové těžby vidí pro Litvínov přínos.
"Myslím, že je to nezbytné," řekl Aktuálně.cz Zdražil, podle něhož jen příspěvky z těžby pomohou městu k dalšímu rozvoji.
"Musíme se ale postarat o to, aby těžba neobtěžovala obyvatele," tvrdí Zdražil, podle něhož by lidi v západní části Litvínova měl ochránit vysoký val osázený stromy.
S uspořádáním referenda ovšem starosta souhlasí. "Budu podporovat, aby se lidé mohli svobodně vyjádřit," řekl chvilku před jednáním zastupitelstva starosta Zdražil.
Termín? Až v prosinci
Sdružení Kořeny požadovalo, aby se referendum o uhlí konalo zároveň s komunálními volbami. Zastupitelé ho však přesunuli až na začátek prosince.
Vyhověli tak námitkám radnice, že spojit volby s plebiscitem není reálné. Městský úřad se totiž obával, že by nestihnul vše připravit.
"Kromě dalších peněz jde také o to, že bychom museli zajistit dalších dvacet osm volebních místností a komisařům" vysvětlil Zdražil.
Sdružení se to nelíbí, protože si myslí, že by se referenda zúčastnilo mnohem více lidí, kdyby se konalo současně s komunálními volbami, a bylo by tedy více vypovídající.
"I tak uděláme všechno pro to, aby přišlo co nejvíce lidí," slibuje Hana Nováková ze sdružení Kořeny.
Kvůli plánovanému prolomění ekologických limitů se vloni v únoru konalo referendum v severočeském Horním Jiřetíně, který by byl kvůli pokračující těžbě srovnán se zemí. K urnám tehdy přišlo osmdesát procent z 1430 voličů, přičemž výrazná většina byla proti překročení těžebních limitů.
