Reportáž: Teplice živí Arabové. Není co řešit, říkají místní

Mikuláš Klang Vojtěch Marek Mikuláš Klang , Vojtěch Marek
30. 1. 2015 5:30
Může fungovat soužití muslimů s Čechy, nebo jde o dva neslučitelné světy? Reportáž z Teplic, kde je velká komunita vyznavačů islámu, ukazuje, že to jde. Stačí chtít.
Foto: Vojtěch Marek

Teplice – Na otevřené bráně je nevelká cedule s českým nápisem "Muslimská Obec v Teplicích" a arabským ekvivalentem. Napravo stojí dům, ve kterém jsou podle všeho kanceláře, o kus dál pracují před rozestavěným rodinným domem dělníci. Kde by tady mohla být mešita? divíme se s fotografem.

Malá papírová cedulka na dveřích domu, který ještě nemá ani hotovou fasádu, nám ale říká, že jsme na správném místě. "Dejte nám prosím deset minut, abychom se pomodlili," usazuje nás v modlitebně zdvořile předseda místní muslimské organizace Marei Abbas. Přišli jsme totiž jen chvíli před tím, než začne jedna z pěti povinných modliteb, takzvaných salátů.

Spolu s Abbasem se modlitby ve velmi skromně vybavené místnosti účastní další dva muži, o něco později přijdou další tři. Jestli jsou v mešitě i ženy, nevíme, jejich místnost je oddělená od té mužské.

Důvod, proč je v Teplicích jedna z celkem dvanácti muslimských modliteben v republice, je jednoduchý. Ve městě totiž žije nejpočetnější komunita v severních Čechách. Arabští klienti si navíc oblíbili místní lázně.

Což v době po pařížských útocích a zprávách o násilnostech v Sýrii a Iráku vyvolává otázku, jestli se ve městě nějakým způsobem nezměnila nálada.

"Naše děti tu normálně chodí do školy, dospělí do práce. Já osobně jsem se nikdy nepotkal s žádnými problémy, lidi jsou tu solidní, tolerantní," krčí rameny Abbas, který v Teplicích žije dvanáct let, v Česku potom téměř dvakrát déle.

Foto: Vojtěch Marek

Muslimové léčí, Češi u nich nakupují

K protiislámským demonstracím podle Abbase není důvod. Tepličtí muslimové totiž splynuli s většinovou společností, hodně z nich pracuje například v nemocnicích jako lékaři nebo v lázních. Jak říká Abbas, problém neznamenají ani modlitby. "Je jasné, že když někdo bude operovat, tak uprostřed operace neřekne, že se musí jít pomodlit," vysvětluje s tím, že na modlitbu není stanovený přesný čas.

Podle zhruba padesátiletého muže, kterého zastihneme u domu sousedícího s mešitou, muslimská komunita nijak nenarušuje zažité pořádky. "Prakticky o nich není slyšet. Snad jen v pátek (kdy je čas hlavní modlitby, pozn. red.) jich tu chodí více než v jiné dny," říká.

Soužití je víceméně bez problémů i podle primátora Teplic Jaroslava Kubery. Místní lidé jsou totiž na Araby zvyklí už z dob komunismu, tehdy jich ale v Teplicích žilo jen pár. "Ti však přišli na myšlenku, že by se sem do lázní mohla přivézt arabská klientela, protože poptávka od té evropské byla nízká," popisuje Kubera.

Někteří z Arabů pak v Teplicích zůstali nastálo. Jedním z nich je i prodavač v obchodě s halal potravinami, tedy takovými, které muslimové mohou jíst.

Do Česka přišel z Alžírska před patnácti lety. "Měl jsem tu kamarády, kteří mi říkali, že v Česku je nádherně, klid, tak jsem sem přišel, potom jsem se tu i oženil," líčí svůj životní příběh. Vyfotit se ani vystupovat "na jméno" ale nechce. Přestože ani on se dosud v Teplicích s žádným projevem islamofobie nesetkal, má strach z rostoucích protiislámských nálad ve společnosti.

Foto: Vojtěch Marek

Do jeho malé prodejny chodí nakupovat jak muslimové nebo Arabové, tak i Češi. Výběr je prakticky totožný jako v jiných obchodech, ceny také. Samozřejmě s tím rozdílem, že vepřové v chladicím boxu byste hledali marně.

Zatímco se bavíme o soužití muslimů s Čechy, do obchodu vchází dvě ženy, Češky. O pár minut později nám na ulici vysvětlují, že důvodem, proč se Češi bojí islámu, je podle nich nevzdělanost a nedostatek informací.

"Nemám ráda, když někdo hází všechny do jednoho pytle. Lidé by si měli radši vzít knížku a něco si o tom přečíst," říká jedna z nich. "Když tady nebudou oni, kdo uživí všechny ty restaurace tady? Vždyť to víme všichni, Teplice živí Arabové," podotýká její známá.

Nepořádek? Nic dramatického, říká primátor

Naráží tím na fakt, že v sezoně do lázeňského města přijede až několik tisíc Arabů, především z Kuvajtu. V poslední době jejich zájem vzrostl natolik, že si kromě hotelů začali pronajímat i domy a byty. Někteří pak nakupují v okolních obcích parcely. Jako třeba v Modlanech, kde jich vlastní již na šest desítek.

S tím, jak se ve městě zvýšila koncentrace turistů z Blízkého východu, se ovšem objevily i problémy. O jednom z nich se rozpovídává i teplický primátor. "Nebyl ani tak o soužití Tepličanů s arabskou klientelou, ale spíše o soužití české klientely s Araby. Tepličáci jsou ti, kdo je ubytovávají, znají jejich mentalitu," vysvětluje Kubera.

Hosté si totiž stěžovali na to, že v Šanovských sadech a sadech Československé armády, které jsou obklopeny lázeňskými domy, je nepořádek. Jinak upravený park prý byl plný odhozených PET lahví, lidem se navíc nelíbilo, že Arabové dělali hluk i po desáté hodině.

Podle primátora Kubery však situace nebyla tak dramatická. "Je to tak trochu záminka, protože počet PET lahví zahozených v celém městě je enormní. Každý týden máme třeba všechny koše naházené do zámeckého rybníka," dává příklad, který nejde černobíle připisovat ani arabským turistům, ani místním muslimům, ale spíše opilcům.

Tehdy se do řešení problému zapojila i sama muslimská komunita, která pomohla park uklidit, její zástupci spolu s náměstkem primátora zároveň hostům v mešitě vysvětlovali, v čem je jádro sporu.

O tom, aby se třecí plochy podařilo ve městě co nejvíce zmenšit, jedná magistrát se státní i městskou policií, muslimskou obcí i kuvajtskou ambasádou. Nyní probíhají jednání i o tom, že by ministerstvo vnitra poskytlo peníze na angažování jakýchsi asistentů strážníků. Kubera si od toho slibuje, že by usnadnili komunikaci s hosty, kteří mluví jen arabsky.

Kubera si stojí jasně za svým, když říká, že o extremisty v Teplicích nestojí. Doposud zde totiž soužití s menšinami fungovalo. "Právo šaría tu nechceme, ale k čemu se kdo modlí, je nám jedno," uzavírá.

 

Právě se děje

Další zprávy