Postavit mešitu v Česku je problém, lidé to odmítají

Lenka Smyčková
1. 8. 2009 14:15
Získat povolení by mělo být hračka. Ale není
Takové mešity jako v Německu zatím v Česku nestojí. A asi ještě dlouho nebudou.
Takové mešity jako v Německu zatím v Česku nestojí. A asi ještě dlouho nebudou. | Foto: Reuters

Brno - Postavit mešitu v souladu s českými zákony není vůbec problém. Teoreticky.

V praxi každý muslimský svatostánek naráží v Česku na odpor veřejnosti, politiků a nakonec i těch, kteří by měli být při rozhodování o stavbách stran všech vlivů - úředníků.

Pro náboženské stavby oficiálně neexistují v zákonech žádná zvláštní pravidla. Přesto je obvykle mnohem těžší získat povolení pro mešitu než pro supermarket nebo skladovou halu.

Brněnští muslimové se rozhodli, že jim jedna mešita nestačí. Deklarovali, že uvažují o další. Proti tomu se ostře postavili místní lidovci.

"Uděláme všechno, co bude v našich silách, abychom stavbě další mešity zabránili," řekl novinářům bývalý hejtman a lídr kandidátky do předčasných voleb Stanislav Juránek.

"Brno již jednou vyjádřilo svoji tolerantnost tím, že nechalo postavit mešitu ve Vídeňské ulici, a to stačí," deklaroval také první náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL).

Úředníci mají být nestranní

Ve skutečnosti by neměli mít lidovečtí ani žádní jiní politici na stavbu mešity podstatný vliv.

Kdo chce v Česku stavět (a je jedno, jestli dům, garáž nebo mešitu), musí projít dvoustupňovým řízením. Nejprve se snaží získat územní rozhodnutí. V této fázi je podstatné, zda je stavba v souladu s územním plánem.

Pražská mešita je trnem v oku odpůrcům islámu. V březnu na ni vyvěsili prasečí hlavu.
Pražská mešita je trnem v oku odpůrcům islámu. V březnu na ni vyvěsili prasečí hlavu. | Foto: Národní strana

Kostely, mešity, synagogy a jiné náboženské stavby se běžně staví na pozemcích pro bydlení nebo na pozemcích občanské vybavenosti. Takže pokud bude v budoucnu Islámská nadace v Brně takový pozemek vlastnit, neměla by jí radnice příslušné městské části ve stavbě nijak bránit.

"V podstatě jediný nástroj samosprávy, kterým by mohla do celého procesu vstoupit, je změna územního plánu," řekl Aktuálně.cz náměstek brněnského primátora Martin Ander.

Potom už o dalším osudu mešity budou rozhodovat jen úředníci státní správy. A ti by při takzvaném stavebním řízení neměli být politiky ovlivnitelní. Tady ale právě teorie naráží na praxi.

"Striktně ze zákona úředníci nepodléhají vedení městské části, ale fakticky tam jistý neformální vliv být může. A to poměrně velký," upozornil Ander.

A máte posudek na kotel?

Praxe to dokazuje. Například stavba první synagogy v Brně, která byla zároveň první v Česku, narazila u úředníků hned několikrát. V textu o historii mešity to popsal předseda nadace Muníb Hasan:

Brněnská mešita ve Vídeňské ulici. Lidé protestovali, ale už si zvykli.
Brněnská mešita ve Vídeňské ulici. Lidé protestovali, ale už si zvykli. | Foto: Jiří Hloušek

"Stavební úřady po nadaci začaly vyžadovat spoustu dodatečné dokumentace. Například jsme museli předložit znalecký posudek o dopadu plynového kotle, který se normálně používá v domácnostech. Dalším důvodem, proč stavbu nepovolit, bylo, že by mohla narušit architekturu okolí. Zvláštní, protože v okolí pozemku se v té době nacházely pouze paneláky a starý dům v dezolátním stavu."

Brněnští muslimové se nedali zastavit. Všechna potřebná povolení si sehnali. Aby stavba nenarušovala panorama Brna, vzdali se typického minaretu. Mešita stojí už jedenáct let. I ti, kteří dříve podepisovali petici, jsou s ní dnes smířeni.

"Já osobně nemám se stavbou nové mešity žádný problém. Nevadil by mi dokonce ani minaret," říká radní Ander. "Na druhou stranu těžko říct, jestli je šťastné stavět něco, proti čemu budou téměř všichni," dodává.

V Česku žije asi 14 tisíc muslimů. Zatím tu stojí dvě mešity - v Praze a Brně. V Teplicích a Orlové je vyznavači islámu "neprotlačili".

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy