Všechny tři dcery Dany Křivkové z Prahy chodí na tenis. Letos poprvé ale rodiče řeší, zda děti budou na kurtech pokračovat. Kvůli prudkému růstu spotřebitelských cen zdražují i sportovní aktivity a kroužky, tenis je jedním z nich. "V klubu, kam dcery chodily, stála ještě před pár lety individuální lekce s trenérem v hale 900 korun, teď je to 1250. Přehlásili jsme je do jiného klubu, ani ten ale není o moc levnější," líčí Křivková.
Individuální lekce už má jen jedna z dcer, druhé dvě trénují s dalšími děvčaty. I tak ale půl roku tenisu stojí jedno dítě zhruba čtrnáct tisíc korun. "Zatím si to ještě můžeme dovolit, tak jim chceme tréninky dopřát," dodává.
Podobný problém řeší řada dalších rodičů. Zdražují především halové sporty, jako je volejbal či florbal, nebo tradičně finančně náročný hokej. Růst cen plynu a elektřiny se promítá do dražšího provozu hal. "Museli jsme zdražit průměrně o 12,5 procenta," říká Pavel Palata, ředitel ostravského florbalového klubu 1. SC Tempish Vítkovice. V novém školním roce proto očekává méně zájemců o sportování v dětských oddílech klubu.
Za volejbal o dva tisíce víc
Ceny zvedají i další, například klub plážového volejbalu Prague beach team v Praze 6. Tento sport se v zimě provozuje v hale. "Po několika letech jsme nuceni zdražit. Nesklidili jsme za to zrovna velké ovace, ale je to pro chod klubu nutné. Zdražili jsme dospělým i dětem, zaplatí za rok zhruba o dva tisíce korun víc," říká trenér Ondřej Vlček.
Důvodem pro zdražení jsou rostoucí ceny energií. "Nafukovací či přetlakové haly se nejčastěji vytápí plynem a těžko to jde něčím rychle a bez velkých investic nahradit. Dříve stála megawatthodina 480 korun, teď prodejci hrozí částkou až 7,5 tisíce korun," dodává Vlček.
Jedinou alternativou je trénovat déle venku a do haly se přesunout až v pozdějším ročním období, což klub dělal během dvou let vládních opatření proti epidemii covidu. Rodiče ale podle Vlčka nechtějí posílat děti do sychravého podzimního počasí, navíc hrát volejbal v zimě se zmrzlými prsty není možné.
Kvůli vyšším cenám energií chce za dětské sportování více peněz i pražský Beachclub Strahov, o 25 procent. Předseda klubu Vít Mařík proto očekává, že 10 až 15 procent dětí přestane chodit. Florbalový Tatran Střešovice zase musel podle generálního manažera Jakuba Menharta zdražit členské příspěvky o 20 procent. Zároveň zavedl jednorázový poplatek pro každého člena na pokrytí nákladů na energie.
Zdaleka ale nejde jen o sportovní oddíly. S novým školním rokem zdražují i domy dětí a mládeže nebo základní umělecké školy. Třeba Dům dětí a mládeže Blovice na Plzeňsku vybírá o sto korun více za kroužek. Podle jeho ředitelky Boženy Šroubkové se daří ceny držet nízko díky podpoře zřizovatele, tedy města. "Je lepší dotovat zařízení než platit škody ve městě způsobené neorganizovanou mládeží," říká.
Obce a městské části přispívají na kroužky i jinde. Další kroužky spadají pod základní školy, často bývají zdarma nebo stojí výrazně méně než sportovní kluby. Některé teď ale rovněž zdražují, i když výrazně méně. Například v Základní škole Mírová v Ústí nad Labem stojí od září kroužky o 20 až 30 korun za měsíc víc. "Právě teď se žáci zapisují, zatím nevidíme žádný úbytek," říká ekonomka školy Gabriela Kawuloková.
Kromě obcí podporují sportování i nadace nebo sportovní organizace. "Dětem ze sociálně slabých rodin platíme oddílové příspěvky, kupujeme sportovní vybavení nebo jim zaplatíme soustředění. Chceme teď získat víc peněz do naší nadace, abychom mohli podpořit více dětí," popisuje mluvčí Českého olympijského výboru Veronika Linková.
Na provoz oddílům přispívá i Národní sportovní agentura, přes dotační projekt Můj klub podporuje ročně zhruba sedm tisíc klubů. "Žádat může každý, který má alespoň 10 dětí a dostává dotaci takzvaně 'na hlavu'," říká mluvčí Jakub Večerka. Letos program rozdělí 1,5 miliardy korun. Na jeden klub vychází průměrně 214 tisíc, což může být polovina jeho ročního rozpočtu.
Do konce srpna mohly kluby žádat také o dotace na energie pro sportoviště, která vlastní, nebo si je pronajímají. Mezi 2 400 z nich teď agentura rozdělí 385 milionů korun. Další peníze dostávají kluby od sportovních svazů, mezi které agentura rozděluje tři miliardy korun.
Podraží i školní obědy a pomůcky
Růst cen potravin a energií se odráží i na školních obědech. Na jižní Moravě například zdraží v průměru o 15 procent. V jídelně při Základní škole a Mateřské škole Vyškov, Letní pole budou stát obědy o čtyři koruny víc. Podle vedoucí jídelny Dagmar Sommerové ovlivní ceny potravin i složení jídelníčku. Hovězí maso u špenátu plánuje například nahradit vařenými vejci, více obědů bude také z mletého masa.
Oproti tomu ředitel Školní jídelny Hradecká v Hradci Králové Martin Svátek si nemyslí, že rozmanitost jídel klesne. "Při dobrém hospodaření a výběru dodavatelů se nárůst cen surovin projeví minimálně. Určitě proto nebudu snižovat kvalitu stravy," říká. Obědy musel zdražit o tři koruny, jeden tak vyjde na 37 korun. O tři koruny zdražila i základní škola v Mostě, kde má více než sto žáků díky nadaci Women for Women polední jídlo zdarma.
Tato nadace před začátkem školního roku evidovala žádosti o placení školních obědů pro 7747 dětí. Oproti loňskému roku je to o více než tisíc žádostí víc a podle koordinátorky projektu Barbory Nejedlé bude žádostí dále přibývat.
Rodiče se také budou muset vyrovnat s rostoucími cenami školních pomůcek. Analýza společnosti Česká distribuční ukázala, že nejvíce podražil nevybavený penál. Průměrně teď stojí 178 korun, o 54 víc než loni.
Více dají rodiče i za aktovku - letos vyjde v průměru na 1244 korun, o 158 víc než loni. O 18 korun podražily bačkory, v průměru teď stojí 144 korun. Podle analýzy Expobank vyjde letošní průměrná výbava žáka nastupujícího do první třídy až na 6500 korun.
Většina českých domácností však stále zvládne výbavu pro prvňáky zaplatit. Průzkum společnosti KRUK Česká a Slovenská republika uvádí, že na výbavu do školy potřebují půjčit jen čtyři procenta českých rodin. "Půjčují si především rodiče, kteří uvádějí, že jim rodinný rozpočet nevystačí ani na nejlevnější potraviny a oblečení. Často jsou bez úspor a mají i další závazky po splatnosti," říká šéfka společnosti Jaroslava Palendalová.
