Už nepomáháme jen samoživitelkám. Covid semlel i fungující rodiny, říkají filantropky

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
17. 1. 2021 17:47
Moderátorky Petra Květová Pšeničná a Žaneta Slámová založily v roce 2016 spolek Fandi mámám a organizovaly adresnou materiální pomoc matkám samoživitelkám. Jenže když přišla pandemie koronaviru a dostala do kolen i úplné a dosud fungující rodiny, svou pomoc rozšířily na kohokoliv v hmotné nouzi.
Petra Květová Pšeničná a Žaneta Slámová. Kromě moderování zpráv pomáhají lidem v hmotné nouzi.
Petra Květová Pšeničná a Žaneta Slámová. Kromě moderování zpráv pomáhají lidem v hmotné nouzi. | Foto: Fandi mámám

Před pěti lety si televizní moderátorka Petra Květová Pšeničná říkala, že by kromě práce a péče o tehdy dvouleté dítě ráda někomu systematicky a dlouhodoběji pomáhala. Částečně kvůli tomu, že právě byla na mateřské dovolené, si jako cílovou skupinu vybrala matky samoživitelky. "Jako čerstvá maminka jsem si uvědomovala, jak náročné po finanční i psychické stránce je péče o dítě. Navíc se tehdy moc nemluvilo o tom, že to je skutečně skupina ohrožená chudobou," vysvětluje.

Oslovila svou tehdejší kolegyni z práce, z newsroomu Televize Barrandov, Žanetu Slámovou, zda by s ní do toho šla. Ta byla v tu dobu těhotná, takže téma samoživitelek ji rovněž zaujalo. "Neuměla jsem si vůbec představit, že bych na všechny ty starosti, ale i radosti byla sama," vypráví Žaneta. Psal se rok 2016 a projekt Fandi mámám byl na světě.

Pomoc cizím maminkám kloubí Petra se Žanetou se svými mateřskými povinnostmi.
Pomoc cizím maminkám kloubí Petra se Žanetou se svými mateřskými povinnostmi. | Foto: Fandi mámám

Volí adresnou materiální pomoc, propojují dárce s konkrétními příjemci. Tenhle model je podle nich organizačně velmi náročný, nicméně transparentní a také účinný. Lidi totiž zajímá, komu dar jde a jak mu pomůže. Rádi vidí v adresátovi konkrétní tvář. "Je to lepší než poslat někam stokorunu a už nevědět, co se s ní dál děje. Naši dárci navíc musí vyvinout více aktivity, je na nich se s maminkou zkontaktovat a domluvit," líčí Petra. Mezi oběma stranami podle ní vznikají i pevnější vazby, které někdy přerostou přátelství a z jednorázové pomoci se může stát dlouhodobá. 

Jak lze pomoci (nejen) samoživitelkám?

Fandi mámám
  1. Kdo chce pomoci jednorázovou materiální pomocí, může se podívat na web Fandi mámám do sekce Aktuální příběhy maminek a zjistit, co která samoživitelka aktuálně potřebuje.
  2. Chce-li někdo pomáhat matce samoživitelce dlouhodobě, vybere si ji v rubrice Komu jsme pomohli a domluvte se na dalším postupu s organizátory na emailu [email protected]
  3. Máte-li doma věci, které již nevyužijete a nejsou zrovna na stránkách v seznamech přání, můžete je nabídnout na aplikaci FandiMAT. Zde se také můžete podívat, kdo z vašeho okolí potřebuje pomoci, popřípadě co naopak nabízí.

Pandemie uvrhla do problému i dříve soběstačné maminky

Nejčastěji si samoživitelky říkají o ty nejzákladnější věci, jako jsou potraviny či drogerie. Často také shánějí školní pomůcky pro děti, v době on-line výuky to jsou nejčastěji notebooky. Pandemie a s ní spjatý lockdown značně rozšířil počet žadatelek.

"Dnes si říkají o pomoc i maminky, které to dříve zvládaly, chybějící alimenty například dorovnávaly brigádami, ty jim ale teď padly. Máme tu třeba maminku, která si přivydělávala úklidem v restauraci, ale také ženu, která na dohodu doučovala v jazykové škole. Oboje teď je dlouhodobě zavřené a ony už vyčerpaly i své finanční rezervy," popisuje Petra.

Koronavirus zkrátka podle Petry ještě více jejich osudy zamotal a zvýšil náklady na domácnost i tím, že maminky školáků dají více peněz za vaření obědů nebo za pořízení techniky pro vyučování na dálku.

Spolek nepodporuje jenom ženy ve hmotné nouzi, ale i ty, které sice zvládají základní provoz, ale nemohou si dovolit "luxus" jako vzít dítě na výlet, dopřát mu zájmový kroužek nebo udělat radost samy sobě. A tak už samoživitelkám dárci zasponzorovali například lístek do divadla pro samotnou maminku, příspěvek nadanému synovi na harfu nebo značkové oblečení pro dceru.

"Občas se setkáváme s pochybnostmi, zda je něco takového potřeba, ale my jsme přesvědčené o tom, že ano. Potraviny a drogerie jsou základ, ale tyhle věci navíc jsou pro radost, a ta je taky potřeba," shodují se. "Děti nemohou stále chodit v obnošených věcech po třetí sestřenici, může je to sociálně vyčlenit z kolektivu," dodávají.

Teď už pomáháme všem v hmotné nouzi

V reakci na jarní vlnu pandemie pak obě zakladatelky vytvořily Fandimat, mobilní aplikaci pro všechny lidi v materiální nouzi, protože pandemie citelně zasáhla i úplné, fungující a dříve zcela finančně zabezpečené rodiny. Na přelomu května a června 2020 tak vzniklo virtuální místo, kam si uživatelé přicházejí říkat o pomoc či ji tam jdou nabídnout.

"Když má někdo třeba oblečení na miminko nebo staré jízdní kolo a neví, co s tím, může dané věci na Fandimatu nabídnout. Nebo se může podívat, kdo v jeho okolí co potřebuje a spojit se s ním," líčí Žaneta Slámová.  

Do aplikace nyní chtějí přidat i neziskové a charitativní organizace, které by zde mohly poptávat své potřeby v oblasti materiální pomoci. Dnes nepřekvapivě "frčí" hlavně dezinfekce. Součástí nástroje se mají stát i tipy na místa, která fungují jako potravinová banka.

Dosud si Fandimat stáhlo kolem dvou tisíc uživatelů a proběhly zde již stovky "transakcí" pomoci. Na požádání lidí v nouzi, kteří žádají v aplikaci o materiální pomoc, je v rámci Fandimatu možné i jejich ověření. Pakliže jim dodají potvrzení svědčící například o jejich hmotné nouzi, nebo jestliže již spolupracují s jinou zavedenou organizací, dostanou značku ověřený uživatel. Nicméně může se sem přihlásit i člověk bez ověření a je už na dárci, jestli mu bude důvěřovat, nebo ho nejprve kontaktuje a vyptá se ho na jeho situaci.

Platforma má za cíl i "síťování" občanské společnosti a vytváření komunit. Díky Fandimatu může uživatelka například zjistit, že v sousední obci bydlí maminka s o dva roky mladším dítětem a že by jí mohla poskytovat oblečení, které je jejímu potomkovi už malé. Propojí se a můžou se stát dobrými známými.

Aplikace zajišťuje cílenou pomoc, čímž předchází nedorozuměním, která se občas stávají lidem, kteří chtějí spontánně pomoci a například dovezou pytel plný hraček nebo oblečení do dětského domova, ten jim ale řekne, že je obojím zavalen, ale že potřebuje zásoby drogerie.

Petra se Žanetou se také snaží čím dál více úkolů spojených s provozem projektu Fandi mámám a jeho fungováním delegovat na samoživitelky zapojené v projektu. Pomáhají jim jako dobrovolnice a těm osvědčeným dávají možnost trochu si přivydělat. Shánějí rovněž sponzory, z jejichž peněz by později tyto maminky platily pravidelně v rámci malého úvazku.

"Tento rok bude ve znamení profesionalizace projektu. Dvě samoživitelky nám pomohou na dohodu s administrativou a náborem nových maminek do projektu. My se pak budeme moci více soustředit na další rozvíjení projektu, tak aby mohl ještě více pomáhat. Při naší vlastní práci a péči o domácnost a rodinu jsme totiž aktuálně na hranici našich možností," říká Žaneta. Petra Květová Pšeničná totiž dělá moderátorku na rozhlasových stanicích Frekvence 1 a Rádio Zet, Žaneta Slámová zase moderuje v Českém rozhlase a nově i na Televizi Seznam.

Projekt Fandi mámám bude čím dál více ležet na bedrech samoživitelek-dobrovolnic.
Projekt Fandi mámám bude čím dál více ležet na bedrech samoživitelek-dobrovolnic. | Foto: Fandi mámám

Nemůžeme spasit svět

Na podzim 2020 se staly laureátkami Ceny Via Bona, což považují za určitý zlom. O organizaci Fandi mámám se začalo více psát, více o ní vědí nejen maminky, ale doslechly se o ní i firmy, které se teď stávají jejich dárci.

Petra ale uznává, že i tento projekt má své limity: "Nemůže spasit svět. Když se člověk seznamuje s mnohdy šílenými příběhy maminek, má pocit, že by potřeboval změnit celý systém, aby se toto už nedělo. Musí si říct, v čem ještě může pomoci a v čem už ne." Žaneta jako určitou slabinu zmiňuje křehký vztah důvěry, na němž pomoc funguje. "Maminky nám musí důvěřovat, že často velmi osobní informace, které nám sdělí, nijak nezneužijeme. Dárci nám zase musí věřit, že ženy, které prezentujeme, skutečně pomoc potřebují. Cítíme velkou zodpovědnost."

Kdo by se jimi chtěl inspirovat a rozjet svůj charitativní projekt, neměl by se nechat odradit tím, že samotná pomoc představuje třeba jen třicet procent času a energie, zbytek zabírá administrativa. "Je to trochu demotivující, člověk má pocit, že nepomáhá mamince, ale papíruje a zadává do tabulek," líčí Žaneta. Petra zase doporučuje předem si zjistit, co taková práce všechno obnáší. "Třeba co všechno musí člověk udělat, když chce pomáhat jako spolek, nebo co všechno musí splnit kvůli GDPR." Důležité je podle ní rovněž obklopit se lidmi, kterým dotyčný důvěřuje a kteří ho podrží, až přijde nějaká krize.

"Ale rozhodně to všechno stojí za to," ujišťují na závěr. "Každý příběh maminky, které pomůžete, tak moc potěší, protože tím vlastně pomáháte i jejím dětem a v důsledku i celé společnosti."

Video: Raději prodejte ledničku, radila úřednice samoživitelce žádající o pomoc

Pomoc státu měla být mimořádná a okamžitá, ale tyhle přívlastky se nenaplnily, líčí ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy