Praha - Sociální demokraté dostali do rukou materiál, který shrnuje všechny přešlapy a chyby, kvůli nimž strana propadla v říjnových parlamentních volbách. ČSSD se dostala na své historické minimum, když získala 7,3 procenta voličů. Analýza, kterou má redakce k dispozici, upozorňuje na selhání v komunikaci, vnitrostranické hádky, papalášské manýry i nadbíhání Číně.
"Že si naši voliči nepřejí hádky v koalici, že jsme marketingově prohráli všechny důležité střety s hnutím ANO, že naše politika přestává být pro naše voliče srozumitelná… To vše jsme věděli, ale nedokázali jsme na to adekvátně a včas reagovat," přijímá kritiku ministr pro lidská práva a nově předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.
Strana se nedokázala vypořádat ani s kvalitním marketingem svého hlavního soupeře, šéfa hnutí ANO a vítěze voleb Andreje Babiše. Ten na rozdíl od sociálních demokratů uměl příznivcům své aféry vysvětlit, a navíc prezentoval úspěchy celé vlády vedené sociální demokracií jako své vlastní. Podle analýzy mohly špičky sociální demokracie odvolat Babiše z vlády, když naplno propukl skandál kolem Čapího hnízda.
"Můžeme se domnívat, ale nemáme k tomu žádná dostupná data, že k odvolání Andreje Babiše mohlo dojít dříve, například po březnovém (2016) projednávání kauzy Čapí hnízdo ve sněmovně," píše se v materiálu. Dokumentu dávají zpětně za pravdu i některé osobnosti z ČSSD. Varování před střetem, který sociální demokracii oslabí, zaznívalo už před rokem. Straně to ukazovaly výsledky přes takzvané focus groups, metodu, která pozoruje reakce lidí na konkrétní změny.
"Vedení mělo tehdy před sebou dvě možnosti - buď v ten moment neútočit na Babiše a to by bylo neospravedlnitelné, nebo zaútočit a čelit riziku ztráty preferencí," míní Radim Hejduk, šéf Idealistů, inkubátoru budoucích sociálních demokratů. Hejduk však přiznává, že sám by neměl zcela jasno, jak by se ve vedení v podobné situaci zachoval.
Pozdě a bez pozitivního efektu
Předseda vlády Bohuslav Sobotka nakonec Babiše odvolal, ale až na jaře letošního roku. Premiér své rozhodnutí nedokázal dostatečně obhájit a vysvětlit lidem. Nejdříve hrozil odvoláním šéfa ANO ze svého kabinetu, pak demisí celé vlády a nakonec se vrátil k původnímu záměru dostat Babiše z ministerstva financí.
"Premiér vystoupil v podstatě až druhý den poté a v prvních kritických hodinách nikdo z ČSSD situaci nekomentoval. Namísto toho měl Andrej Babiš celý mediální prostor jen pro sebe a svou verzi příběhu. Lidé jí uvěřili," uvádějí analytici ve zprávě. Ve stejném období, kdy předseda hnutí ANO musel odejít z vlády, sociální demokracii dramaticky spadly preference. Mezi dubnem a květnem roku 2017 se strana podle agentury Median dostala z 18 na 14 procent.
Odvolání Babiše je příkladem toho, že ČSSD selhávala v krizové komunikaci. Často nedokázala včas reagovat na kritiku a hájit se. To se ukázalo například i těsně před volbami v kauze lithium a během jednání sněmovny, která letos v září vydala Babiše k trestnímu stíhání kvůli dotačnímu podvodu v kauze Čapí hnízdo.
Místo Čapího hnízda přišlo OKD
Poslaneckou diskusi se však hnutí ANO podařilo do značné míry otočit směrem ke kauze bytů OKD, která je pro sociální demokraty nepříjemná. "Upozorňoval jsem na to, že se nemůžeme střílet do kolene. Ale v té době už jsem věděl, že některé komunikační věci nezvládáme," říká místopředseda ČSSD a poslanec Jan Birke s tím, že zpětně nechce na nikoho házet vinu. "Můžeme za to všichni. Tečka. Hotovo," dodal.
Analytici rozebírají ve více než dvacetistránkové zprávě celou situaci krok za krokem a všímají si zejména klíčových chyb. Už v první části zprávy tak upozorňují na letitý problém ČSSD, která je vnitřně rozdělená, což nemají rádi voliči žádné strany. Vnitřní roztržky se objevují pravidelně, ale na veřejnost výrazně prosákly po prohraných krajských volbách v roce 2016. Ve stejné době sociální demokracie čelila ještě kritice za podlézavost totalitní Číně.
"Celý říjen i listopad 2016 působila ČSSD rozhádaně, k dobrému mediálnímu obrazu jí nepřispělo ani takzvané prohlášení čtyř," vypichuje analýza kritický moment. Tehdy Hrad vydal dokument podepsaný prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), šéfem Senátu Milanem Štěchem (ČSSD) a předsedou sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD), který kritizuje schůzku ministra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním dalajlamou. Image strany v těchto měsících analýza označuje za pošramocenou.
Sociálním demokratům se podařilo vytvořit dojem jednotné strany až po letošním sjezdu v březnu. Na této akci si řečníci vzájemně slibovali, jak zlepší komunikaci strany a zvednou ČSSD, aby dokázala čelit konkurenčnímu hnutí ANO. Strana měla v té době preference na úrovni dvaceti procent a ANO agentura Median přisoudila oblibu u více než 28 procent respondentů.
"Po sjezdu se očekávalo, že začne kampaň, stana ožije a začne více konkurovat favoritu průzkumů veřejného mínění, hnutí Andreje Babiše. Nestalo se však téměř vůbec nic," kritizuje ČSSD analýza, kterou si strana nechala zpracovat. Podle expertů nezabrala ani jarní kampaň a ani pozdější předvolební slogan "Válka levné práci". Grafické zpracování kampaně bylo průměrné, ale spoty Lubomíra Zaorálka se analytikům líbily.
Papalášské manýry
To, že strana může na své voliče působit papalášsky, je podle dokumentu také důležitá chyba, které by se měli sociální demokraté vyhýbat. Podle analytiků šlo třeba o bývalého šéfa strany Jiřího Paroubka, který úřadoval z luxusního hotelu Kempinski. Anebo rok 2016, kdy ČSSD zahajovala kampaň před krajskými volbami ve čtyřhvězdičkovém hotelu Clarion v Olomouci.
"Kolik voličů sociální demokracie se ubytovává během svých toulek po České republice v takto luxusních zařízeních? Jistě, strana musí vypadat v médiích co nejlépe, mladě, svěže, dynamicky, ale nejde vzhledem k jejímu dluhu i samotné podstatě sociální demokracie volit jiné prostředí?" ptají se autoři.
Podle sociologů ČSSD ztratila nejvíce voličů ve prospěch hnutí ANO. "Přeběhli ale i částečně k SPD," míní výzkumník Vojtěch Prokop z agentury Behavio. Pokud jde o lidi, kteří měli označit jinou stranu jako druhou volbu po ČSSD, vede hnutí ANO s 27 procenty, poté KSČM s 15 procenty, KDU-ČSL s 13 procenty a SPD se čtyřmi procenty.
