Praha - Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek chce podat žalobu na prezidenta Miloše Zemana kvůli tomu, že veřejně potvrdil 150 milionů vyplacených únoscům dvou dívek v Pákistánu. "Pan prezident si naprosto cíleně zahrává s bezpečností nejen občanů v zahraničí, ale také nás všech na území České republiky," tvrdí Ženíšek. Zeman následně svůj výrok mírnil, prý jen vycházel z otevřených zdrojů.
Ústavní právníci Marek Antoš a Jan Kysela v Zemanově jednání velezradu nevidí. "Podle ústavy je velezrada definována jako jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Já moc nerozumím tomu, v čem je u prezidenta toho jednání spatřováno,“ řekl Aktuálně.cz Antoš.
Případná ústavní žaloba navíc kvůli složitému procesu podání moc šancí na úspěch mít nebude. To ovlivnily změny ústavy v souvislosti se zavedením přímé volby. Dřív mohl podat žalobu samotný Senát jen se souhlasem absolutní většiny svých členů, zatímco dnes je potřeba třípětinová většina přítomných senátorů a navrch ještě tří pětin poslanců.
"Tím se extrémně snížila možnost ústavní žalobu podat, a to až v té intenzitě, že je podle mě velice nepravděpodobné, že by se to v reálném případě podařilo,“ řekl Aktuálně.cz Antoš.
O smyslu žaloby pochybuje i Jan Kysela. "Je třeba zkoumat, jestli může někdo ohrozit státní tajemství vyzrazením informace ve chvíli, kdy ta informace byla opakovaně publikována. I pokud by to ale trestný čin byl, prezident se po dobu, kdy je prezidentem, těší trestní imunitě. Tudíž ve chvíli, kdy ten delikt nedosáhne intenzity velezrady nebo hrubého porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku – a v tomto případě je evidentní, že nedosáhne –, tak ho po dobu výkonu funkce trestně stíhat nelze," řekl.
Není způsobilý, může se usnést Sněmovna
Podle Kysely však existují i jiné možnosti, jak prezidentovo jednání "korigovat". "První spočívá v tom, že Poslanecká sněmovna a Senát se, tentokrát prostou většinou, můžou usnést na tom, že prezident z nějakých závažných důvodů není způsobilý svou funkci vykonávat," říká expert. Prezidentovy kompetence by tak přešly na předsedu vlády a předsedu Sněmovny.
"Tohle ustanovení je v zásadě asi mířeno na případy, kdy je prezident unesený nebo v kómatu, nicméně ono tak koncipováno není, zde jde hlavně o ty zákonné důvody,“ řekl pro Aktuálně.cz Kysela.
"Pokud by tedy někdo nabyl dojmu, že prezident si počíná neobvykle nebo podivně až bizarně, až to vzbuzuje pochybnosti o jeho zdravotním stavu a o jeho způsobilosti být prezidentem republiky, tak je potom na Poslanecké sněmovně a Senátu, aby to zvážily a eventuálně takové usnesení přijaly.“
Druhý instrument spočívá podle Kysely v rozsahu imunity prezidenta, kdy kvůli předposlední novele Ústavy prezident přestal být absolutně chráněn po skončení svého mandátu.
"Není teď úplně zřejmé, před čím vlastně chráněn zůstal. Jsou tady dvě možnosti: buď dodatečně prezidenta stíhat za všechno, nebo ho stíhat za klasické trestné činy typu krádež, vražda, ale zůstane mu imunita za úřední delikty. Pokud by mu zůstala imunita za úřední delikty, které spáchá při výkonu pravomocí prezidenta republiky, je třeba si ujasnit, jestli všechny projevy, řeči a slova vždycky říká jako prezident a jestli je tam nějaký prostor pro trestní stíhání,“ přiblížil možnosti stíhání prezidenta po skončení výkonu jeho funkce Kysela.
