Brno - Vydání Rusa Andreje Sachkova do vlasti, kde mu hrozí trest za údajný pokus o rozsáhlý podvod, je přípustné.

Stížnost Sachkova odmítl Ústavní soud (ÚS), který se jej loni zastal, ale tentokrát už potvrdil verdikt Vrchního soudu v Praze. Vychází to z usnesení v soudní databázi.

Rus se bojí porušování svých práv a tvrdí, že v případě vydání bude ohrožen na zdraví a životě. V Česku požádal o azyl a usiloval o získání občanství.

ÚS připustil, že výkon práv obviněných nebývá v Rusku vždy v souladu s mezinárodní Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

"Z hlediska ÚS je však podstatnou ta skutečnost, že případy, kdy došlo k hrubému porušení práv obviněných, lze považovat za excesivní, že se nejedná o takový způsob zacházení, jež by měl znaky systematičnosti," stojí v usnesení zpravodajky Michaely Židlické. Ruské orgány se prý snaží jednotlivé excesy postihovat.

Kauzou Sachkova se ÚS poprvé zabýval loni v říjnu. "V případě vydání do Ruska bych byl podroben mučení a krutému zacházení," řekl tehdy Sachkov.

Senát se zpravodajem Miloslavem Výborným poté zrušil rozhodnutí pražských soudů, které Rusovo vydání k trestnímu stíhání označily za přípustné. Zároveň nařídil, aby se justice detailněji zabývala humanitárními a rodinnými okolnostmi. Vrchní soud v Praze však v únoru i napodruhé označil vydání za přípustné.

V Rusku Sachkov čelí podezření z pokusu o rozsáhlé podvody. Podle tamních vyšetřovatelů byl součástí skupiny, která se pomocí falešných pohledávek pokusila získat nemovitosti vlastněné ruskými státními podniky. Definitivní rozhodnutí o vydání Sachkova je v kompetenci ministerstva spravedlnosti. Musí ale počkat na výsledek azylového řízení.

Dřívější případy Rusů

ÚS už letos vyhověl dvěma ruským občanům a odložil jejich případné vydání do vlasti. Nebylo to však kvůli skepsi k dodržování lidských práv v Rusku. V případě Andreje Odina, stíhaného v Dagestánu za podvod, předložila ruská prokuratura nedostatečné podklady.

Stížnosti Aliho Acajeva, někdejšího bojovníka v první čečenské válce, vyhověl ÚS kvůli tomu, že o vydání cizince nelze definitivně rozhodnout dříve, než skončí paralelní azylové řízení, a to včetně případného přezkoumávání soudem.

Ústavní soudci v minulosti opakovaně nedopustili vydání Gruzínců do jejich vlasti, a to kvůli obavám z porušování základních práv. Podobně se postavili také k vydání muže do Moldavska.