Ústavní soud se zastal cizince, který střílel na policisty. Nechtěl nikoho zabít, zdůvodnil

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 5. 2016 11:41
Ústavní soud se zastal občana Kosovské republiky. Skender Bojku byl odsouzen ke čtyřem letům vězení za to, že vystřelil skrz dveře na policisty, kteří se snažili dostat k němu do domu. Střelnou zbraň použil, neboť se domníval, že s k němu snaží dostat lupiči, a chránil tak sebe i svou rodinu. Soudkyně Ústavního soudu uvedla, že se neprokázalo, že cizinec střílel v úmyslu usmrtit člověka za dveřmi. Už proto se podle ní nemohlo jednat o trestný čin vraždy. Případ tedy znovu projedná Krajský soud v Praze.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Brno - Ústavní soud (ÚS) se zastal cizince potrestaného čtyřmi roky vězení za střelbu na policisty, které považoval za lupiče. Justice porušila jeho právo na spravedlivý proces a nerespektovala princip presumpce neviny. Případem se musí znovu zabývat Krajský soud v Praze.

Podle ÚS se neprokázalo, že cizinec střílel v úmyslu usmrtit člověka za dveřmi. "Už proto se nemohlo jednat o trestný čin vraždy," řekla soudkyně Kateřina Šimáčková. Justice podle ní pohlížela na celou situaci primárně optikou policistů, nikoliv z pohledu vyděšeného člověka, který má strach o své blízké.

"Už dlouho jsem neviděla Ústavní soud tak strašně naštvaný jako v tomto případu," řekla cizincova advokátka Klára Samková. Případ označila za exces, který zdevastoval slušně žijící rodinu. Doufá, že si policisté i soudy vezmou ponaučení.

Občan Kosovské republiky Skender Bojku použil zbraň, když se do jeho domu v Herinku u Prahy dobývala nad ránem policie pomocí beranidla. Bál se lupičů. Podle obhajoby tedy šlo o takzvanou putativní, domnělou nutnou obranu v situaci, kterou považoval za bezprostřední kriminální útok na sebe i rodinu. Výkřiky "Policie" podle svých slov přes dveře neslyšel.

Bojku byl do dneška ve výkonu trestu. Z jednací síně jej ještě odvezla eskorta zpět do vazební věznice. Ještě během dne by se ale měl dostat na svobodu. Uvalení vazby je s ohledem na obsah nálezu ÚS a také vzhledem k tomu, že Bojku si už odseděl asi tři roky, nepravděpodobné.

Případ se vrací na začátek

Cizincovi původně hrozilo za pokus o vraždu až 18 let vězení. Krajský soud v Praze mu vyměřil pětiletý trest, Vrchní soud v Praze verdikt o rok zmírnil a rozhodnutí pak potvrdil Nejvyšší soud. Ústavní soudci zrušili rozsudky soudů všech stupňů, případ se tak vrací na začátek. Podle Samkové by státní zastupitelství mělo zvážit stažení obžaloby. V případě zproštění by mohl Bojku žádat odškodnění.

Incident se stal 10. prosince 2013. Útvar rychlého nasazení zasahoval společně s protikorupční policií. Použití beranidla bylo podle policistů nutné, protože dostali informaci, že obyvatel domu u sebe má legálně drženou zbraň. Nad policejním zásahem se ústavní soudci dnes pozastavili a poukázali na to, že Bojku tehdy nebyl z ničeho obviněný ani podezřelý. Byl bezúhonný, v ČR pobýval legálně. "První, co mě osobně napadlo, když jsem si ten spis otevřela, bylo: A proč na něj normálně nezazvonili?" uvedla Šimáčková. Ani při domovní prohlídce policisté nenašli, co hledali.

Cizincova manželka dnešní nález označila za zázrak. Zásah policie také zprvu považovala za kriminální útok. "Bylo to brutální přepadení naší rodiny, trvalo vše asi 15 vteřin, to ani nevstanete, jste dezorientovaní, byly tam krčící se postavy," popsala novinářům.

Bojku, kterého probudily hlasité rány, vystřelil ze vstupní haly domu přes hliníkové vchodové dveře. Střela pronikla rámem a venku trefila jednoho ze členů zásahové jednotky do opasku a ochranné vesty v oblasti podbřišku. Policista neutrpěl vážné zranění.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy