Zrušení pasáží občanského zákoníku týkajících se bydlení navrhl Ústavnímu soudu Městský soud v Praze. Ten loni přerušil spor majitele domu a jeho nájemnice, která žije v bytě s regulovaným nájemným, a požádal o posouzení sporných bodů Ústavní soud.
Podle soudců Městského soudu jsou totiž pasáže občanského zákoníku upravující vztahy mezi nájemníky a majiteli domů protiústavní.
Rozhodnutí pro statisíce lidí
Rozhodnutí Ústavního soudu bude důležité jak pro vlastníky domů, tak pro asi tři čtvrtě milionu majitelů starých dekretů na byt s regulovaným nájmem.
Pokud by totiž Ústavní soud tuto část občanského zákoníku zrušil, ztratili by nájemníci ochranu, kterou mají nyní zaručenu. Skončily by také převody takových bytů na příbuzné.
Majitelé by pak podle právníků mohli žádat vyšší nájemné, a pokud by se na něm se svými nájemníky nedohodli, mohli by je z bytu vypovědět.
"Kdyby se vypustila ze zákoníku pasáž o nájmu bytu a Ústavní soud by řekl, že platí jen obecná ustanovení, šlo by všechny smlouvy na dobu neurčitou vypovědět do tří měsíců, a to bez svolení soudu, bez kterého to dnes nejde. Už by se nemusel držet regulovaný nájem," uvedla už dříve advokátka Klára Veselá-Samková.
Šéf Sdružení nájemníků a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček zase tvrdí, že zrušení pasáží občanského zákoníku týkajícího se bydlení by mohlo vyvolat anarchii.
Protiústavní regulace
Ústavní soud opakovaně označil nynější způsob regulace nájmů za protiústavní. V listopadu 2002 zrušil cenový výměr ministerstva financí o regulaci nájemného. Vláda pak na zvyšování nájemného uvalila moratorium, i to ale ústavní soudci zrušili.
Poslanci už sice schválili nový zákon o deregulaci nájemného, ten ale sněmovně vrátili zpět senátoři.
Horní komora souhlasila s tím, že se nájemné v bytech s regulovanými činžemi má zvyšovat od ledna 2007 do roku 2010 v průměru o 14,2 procenta ročně. Na návrh ODS ale senátoři odmítli umožnit od roku 2011 regulovat nájemné i v bytech, kde už nyní činže regulovány nejsou. Poslanci tak budou muset o zákonu rozhodnout znovu.
Na Ústavní soud se se svou stížností obrátil také podnikatel Girolamo Giormani. Ten tvrdí, že už kvůli deregulaci musel tři domy s nájemníky prodat, protože na ně doplácel. Na českém státu chtěl vysoudit na 64 milionů korun, soudy ale jeho žalobu zamítly.
Regulace ve Štrasburku
Na regulaci nájemného v Česku si u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku stěžují na tři tisíce majitelů domů.
Jen za morální újmu požaduje každý majitel u soudu deset tisíc eur. Pokud by štrasburský soud přiznal českým majitelům také náhradu ušlých zisků, stát by jim musel vyplatit až desítky miliard korun.
Ve Štrasburku se nyní čeká rozhodnutí v podobném případu polské majitelky francouzského původu Marie Hutten-Czapské. To bude důležité i pro posuzování stížností z Česka.
