Brno - Církevním restitucím už nic nestojí v cestě.
Ústavní soudci totiž zamítli a odmítli návrhy opozičních poslanců na zrušení restitucí. Ze zákona soudci škrtli pouze jediné slovo, a to "spravedlivé". "Ústavní soud není povolán k tomu, aby rozsoudil spor o smysl českých dějin," uvedli soudci v pondělí vyhlášeném nálezu.
Verdikt soudu nebyl přijat jednohlasně, odlišné stanovisko měli čtyři soudci včetně předsedy soudu Pavla Rychetského.
Zákon otevírá církvím cestu k nemovitému majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Jde hlavně o pole, lesy a rybníky, ale také nemovitosti včetně památek.
Církev dostane budovy i peníze
Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních. Podle vlády církevní restituce znamenají definitivní vypořádání s dědictvím komunismu.
Ústavní soudci ve svém nálezu, který má dvě sta stran, odmítli nebo zamítli všechny námitky opozice. Rozhodli tak, že přijímání církevních restitucí ve sněmovně bylo v pořádku, opozice poškozena nebyla. Soudce zpravodaj Stanislav Balík zdůraznil, že soud není strážcem politické kultury, morálním arbitrem či vychovatelem politické reprezentace. Soudci také uvedli, že v několika svých nálezech v minulosti nečinnost politiků při vydávání majetku církvím kritizovali.
Soudci odmítli i stížnosti na to, jak byla stanovena výše vyrovnání státu s církvemi. „Výměra původního majetku, z níž vychází důvodová zpráva, nevykazuje znaky libovůle či omylu zákonodárce, nýbrž má rozumnou a přiměřenou vazbu na dostupné historické údaje. Ústavní soud pak neshledal neústavnost ani v právní úpravě smluv mezi státem a dotčenými církvemi," rozhodli soudci. Podle nich zákon nijak neovlivní církevní neutralitu České republiky.
Soud ze zákona pouze škrtl slovo "spravedlivé". "Plénum Ústavního soudu dospělo k závěru, že je nezbytné v tomto ustanovení zrušit slovo „spravedlivé", neboť v kontextu celé věci není zřejmé, jaká výše náhrady by byla považována za spravedlivou a podle jakých měřítek (zda dobových nebo současných) by se měla hodnotit," uvedli soudci.
Podle předsedy legislativní rady vlády a ministra bez portfeje Petra Mlsny jde o drobnou změnu, která má spíše technický ráz. Důsledkem je to, že pokud církve o nějakou konkrétní nemovitost přišly v souladu s dobovými předpisy a získaly za ni náhradu, do církevních restitucí ji nelze zahrnout, myslí si Mlsna. "Nebude to mít žádný zásadní význam pro aplikaci toho zákona," uvedl Balík.
Odlišná stanoviska měli čtyři soudci - předseda soudu Pavel Rychetský, Jaroslav Fenyk, Vojen Güttler a Jan Musil, podrobnosti zveřejní soud později.
"Rozhodnutím Ústavního soudu ve věci zákona o majetkovém vyrovnání se uzavírá jedna z neslavných kapitol naší minulosti, let 1948 až 1989," uvedl kardinál Dominik Duka. Za spravedlivé označil restituce také premiér Petr Nečas.
Opozice zákon ostře kritizuje. "Církve v tomto případě si berou od státu něco, co není v souladu s právem ani s obecnými principy spravedlnosti. Mrzí mě, že Ústavní soud nedal větší prostor tomu, abychom se o těchto věcech bavili. Dochází tady k obrovskému transferu majetku, samotný návrh zákona mluví o 134 miliardách. My se celou dobu nemůžeme dobrat toho, jak se k těmto číslům došlo," uvedl sociální demokrat Lubomír Zaorálek.
Protesty před jednáním
Podle Věcí veřejných Ústavní soud morálně církevní restituce odsoudil, ale krádež miliard potvrdil. "Reálný apel národu Ústavního soudu je tak - krást se nemá, ale někteří mohou," okomentoval verdikt Vít Bárta.
Před zahájením jednání proti vydání majetku církvím protestovala skupina asi deseti lidí, mezi kterými byla spisovatelka Lenka Procházková.
Právní zástupce Věcí veřejných Karol Hrádela navíc na začátku jednání zpochybnil složení soudu, podle něj už dnes neměl v soudu zasedat soudce Miloslav Výborný.
Tomu totiž dnes skončil desetiletý mandát. Hrádela zdržel jednání o pět minut, ve kterých se soud radil. Ústavní soud ale námitku odmítl.
Podívejte se, jak se jednalo o církevních restitucích
