Vraťte 451 milionů korun, které neoprávněně čerpal Agrofert, píše se v auditu

Domácí Domácí
Aktualizováno 3. 12. 2019 16:19
Evropská komise požaduje v závěrečné zprávě k auditu o střetu zájmů Andreje Babiše, aby Česko vrátilo 451 milionů korun z unijních dotací, které byly přiděleny holdingu Agrofert. Vyplývá to z textu auditu, jehož část má k dipozici Deník N. Podle serveru chce komise vrátit 283,7 milionu korun za 17 projektů Agrofertu. Dalších 168 milionů se má platit kvůli chybám v projektech.
Andrej Babiš před pražským sídlem společnosti Agrofert v roce 2013, v roce 2017 své firmy převedl do svěřenských fondů.
Andrej Babiš před pražským sídlem společnosti Agrofert v roce 2013, v roce 2017 své firmy převedl do svěřenských fondů. | Foto: ČTK

"Andrej Babiš je stále konečným vlastníkem holdingu Agrofert a od února 2017 také dvou svěřenských fondů, které přímo ovládá a má přímý ekonomický zájem na úspěchu holdingu," píše se na dvacátédruhé straně závěrečné zprávy, kterou cituje Deník N.

Podle auditní zprávy byly všechny dotace Agrofertu po 9. únoru 2017 vyplaceny neoprávněně. K tomuto datu vstoupila v platnost česká novela zákona o střetu zájmů. 

Celkem se korekce týká 17 různých projektů za zhruba 283,7 milionu korun. Na tyto dotace uvalila komise takzvanou stoprocentní korekci, což znamená, že by je Česko mělo vrátit v plné výši. Vztahuje se to například na Inovace výrobních postupů v Lovochemii, Inovativní linku na výrobu toustového chleba v pekárnách Penamu nebo výměny sušáren zrnin v Chotěboři, Havlíčkově Brodu nebo Jičíně. 

Z celkem 98 dotací pro Agrofert však auditoři přezkoumali také 36 projektů firem z holdingu Agrofert, a to za delší časové období, konkrétně za roky 2012 až 2018. Kvůli chybám v nich by Česko mělo vrátit dalších téměř 168 milionů korun.

Jak s odkazem na předběžný audit už dříve informovaly Hospodářské noviny, komise uvedla například situaci, kdy Česko přiznalo jedné firmě z holdingu Agrofert dotaci na výrobu produktu, který přitom už v té době vyráběla jiná firma rovněž vlastněná Agrofertem, konkrétně Duslo Šala.

Celkově má tedy Česko vracet 451 milionů - částku, o které mluvil už předběžný audit. Tyto peníze by měl český stát následně po firmách z Agrofertu vymáhat.

Přes 250 stran

Podle informací Deníku N je audit až třikrát delší, než návrh, který do Česka přišel na konci letošního května. Dokument má čítat přes 250 stránek, auditoři se museli vypořádat s připomínkami z české strany. Červnový text měl 71 stran.

Konečnou verzi auditu odeslala EK do Česka minulý týden. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) odmítla obsah zprávy zveřejnit, podle ní ho komise označila jako důvěrný. Po zveřejnění auditu volá řada sněmovních stran. Mimo jiné i Piráti. Jedna kopie auditní zprávy přitom dorazila i na pražský magistrát, v jehož čele stojí pirát Zdeněk Hřib. I on však se zveřejněním zatím váhá. S právníky zkoumá, jaké sankce by hrozily v případě, že dokument zveřejní.

Vládní ČSSD bude chtít na pondělním jednání vlády slyšet, jak budou dotčení aktéři na výtky Evropské komise reagovat. Podle předsedy strany a vicepremiéra Jana Hamáčka by bylo nejvhodnější, aby příslušné osoby doporučením komise vyhověly. Zdůraznil, že náklady na případné vracení peněz nesmí nést daňoví poplatníci.

Babiš v minulosti opakovaně řekl, že se necítí být ve střetu zájmů. Tvrdil také, že Česko žádné peníze za poskytnuté dotace nebude muset vracet.

Do auditu nezasahuji, nemám pravomoc cokoliv zveřejňovat, jsem vázána slůvkem důvěrné, pravidla porušovat nebudeme, říká ministryně pro místní rozvoj. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy