Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová uklidňuje veřejnost, že aktuální únik radiace v Černobylu, způsobený obsazením oblasti ruskými jednotkami, je nebezpečný jen přímo v dané lokalitě.
Jak sdělila v rozhovoru pro Českou televizi, naměřené hodnoty jsou sice zvýšené, nicméně nijak významné. Došlo k nim pohybem těžké vojenské techniky. Dokládá to i oficiální zpráva Ukrajinského státního dozoru zaslaná do Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která podle jejích slov konstatuje v podstatě normální stav.
Čtvrtý blok, který explodoval v roce 1986, chrání dvojitý sarkofág z ocelobetonové konstrukce, který odděluje roztavené jaderné palivo a další vysoce radioaktivní části reaktoru číslo 4 od okolí. Jelikož životnost prvního pláště dosluhovala, v roce 2016 byl přes něj nasunut další. Jeho plánovaná životnost je sto let.
Na Ukrajině se však nachází celkem čtyři významné lokality s funkčními jadernými elektrárnami - Záporožská, Chmelnická, Rovenská a Jižněukrajinská. V nich se nachází patnáct jaderných reaktorů. Jak vyplývá z dotazů ve veřejném prostoru, někteří lidé se obávají, že jaderná zařízení mohou poškodit boje či zbloudilé ruské rakety. "I kdyby tam někomu něco ulétlo, tak by to elektrárny pravděpodobně vydržely, protože jsou velmi robustní, jejich projekt počítá s určitou mírou ohrožení. Jsou dimenzované na pád stíhačky či letadla," řekla pro Aktuálně.cz Drábová.
Neobává se ani o celkovou bezpečnost ukrajinských jaderných elektráren. Dle jejích slov je srovnatelná s těmi našimi. Sama se v minulosti účastnila několika hodnoticích misí na Ukrajině pod hlavičkou Mezinárodní agentury pro atomovou energii a výsledky byly pozitivní.
Něco jiného by prý bylo, kdyby jaderná elektrárna čelila cílenému útoku s úmyslem ji zničit. "To ale zakazují mezinárodní konvence a to už by muselo někomu opravdu hrábnout, aby něco takového udělal," uvedla pro Aktuálně.cz Drábová. Na poznámku, zda se ruský prezident Vladimir Putin bude ohlížet na dodržování mezinárodních konvencí aspoň v tomto směru, podotýká: "Na něco se na tomto světě musíme spoléhat."
Větší problém by podle ní pro Ukrajince nastal, kdyby byla zasažena třeba elektrická rozvodna a oni by museli některou z atomových elektráren odstavit. "Ukrajina má padesát procent elektřiny z jaderných elektráren. Odstavit se dají v případě nutnosti velmi rychle, nahodit je trvá dny," dodává.
Boje aktuálně probíhají třeba právě v Záporoží a okolí na jihovýchodě Ukrajiny. V blízkosti, u města Enerhodar, se nachází Záporožská jaderná elektrárna, jež sestává ze šesti reaktorů a svým výkonem je největší v Evropě a pátá na světě.
