Domažlice - Podmíněné tresty čtrnáct a třináct měsíců vyměřil v pátek domažlický okresní soud pražským učitelkám Aleně Doležalové a Yvoně Zikové, které se zpovídaly z usmrcení z nedbalosti.
Obžaloba je vinila z toho, že předloni při školním výletě na Domažlicko nedávaly dostatečný pozor na děti při koupání a nevšimly si, že dvanáctiletý chlapec po skoku do zatopeného lomu nevyplaval nad hladinu.
Dítě vytáhl z vody až přivolaný provozovatel areálu Lomeček. Našel ho pod molem. Chlapce se sice podařilo oživit, měl ale těžce poškozený mozek, byl v komatu a za půl roku zemřel.
Šedesátileté Doležalové vyměřil soud trest čtrnáct měsíců se zkušební lhůtou na 2,5 roku, Zikové třináctiměsíční trest s dvouletou zkušební lhůtou. Učitelkám hrozilo až šestileté vězení. Rozsudek není pravomocný, obě ženy se proti němu odvolaly.
Okresní soud rozhodoval v případu už podruhé. Loni v říjnu vyměřil Doležalové roční trest s dvouletým podmíněným odkladem a Zikovou viny zprostil. Krajský soud v Plzni ale rozsudek zrušil a vrátil spis do Domažlic k novému projednání.
O něco větší míru viny měla podle pátečního verdiktu soudu Doležalová. Podle dohody s kolegyní byla přímo na mole a dohlížela na pět dětí, které tam byly. Byli mezi nimi i chlapci, kteří skákali z mola do vody.
Ziková byla zatím s další skupinou dětí na jiném místě. Podle soudu se obě ženy provinily především tím, že připustily, aby děti na tak nebezpečném místě, jako je bývalý zatopený lom s velkou hloubkou, do vody skákaly. Doležalová to přímo uvedla ve výpovědi, Ziková řekla, že skákání zakázala.
Podle soudu však jako vedoucí výletu měla Ziková důsledně vyžadovat dodržování tohoto zákazu. O tom, že děti do vody skákaly alespoň čtvrt hodiny, totiž musela vědět, nebezpečnou situaci ale neřešila, míní soud.
Učitelkám zároveň vytýká, že na to, že chlapec po skoku do vody nevyplaval, nepřišly samy hned, ale musely je na to upozornit děti. Hlavně Doležalová, která byla přímo na molu, si nevšimla, že dítě nevyplavalo. Vznikla tak určitá prodleva v organizování záchrany.
U soudu vypovídalo i několik dětí, i když se jejich výpovědi lišily, shodly se většinou v tom, že Doležalová se na ně na mole nedívala nepřetržitě. Obě učitelky ale tvrdily, že na žáky neustále dohlížely, pořád je měly na očích a počítaly je. Měly je rozdělené do skupinek a předpokládaly, že koupaliště je bezpečné.
Nikde v areálu nebyly cedule ani žádná upozornění, že koupání může být nebezpečné. I když podle soudu lze přičíst určité spoluzavinění i provozovateli areálu, kde byly zanedbané některé bezpečnostní standardy, míru odpovědnosti učitelek to nesnižuje.
"S ohledem na specifika zatopeného lomu si musely být vědomy, že dozor musí vykonávat se zvýšeným úsilím," řekl soudce.
Obě ženy vyjádřily lítost nad celou událostí. Jsou ale přesvědčeny, že na děti dohlížely podle svého nejlepšího svědomí. Provozovatel areálu Lomeček, který až s potápěčskou výstrojí dítě pod vodou našel a vytáhl ven, ale u soudu dříve tvrdil, že podle jeho názoru učitelky nehlídaly dostatečně.
"Je mi hrozně líto, co se stalo. Já jsem tam hlídala. Já jsem ty děti tam nevzala, v životě jsem nevzala děti do hloubky, vzala je tam kolegyně. Tam nebyla jiná možnost, jak by se dostaly do té vody, než skokem - byli to všichni plavci. Já jsem seděla metr a půl od nich, hned jsem pro něho skákala, myslím, že jsem dělala maximum," řekla po vynesení rozsudku Doležalová.
