"Očekávám, že se objeví poznámky o megalomanském projektu. Znám lidi, nebudu je jmenovat, pro které je každý projekt větší než velikost kurníku megalomanský," hájil vodní dílo prezident Miloš Zeman před pěti lety ve sněmovně. V propojení Dunaje, Odry a Labe viděl posílení lodní dopravy, nové investiční příležitosti i možnosti rekreace v Česku.
Právě Zemanova vláda kanál začátkem století prosadila jako součást evropské dopravní sítě. I přes opakované varování odborníků, že tím zásadně naruší životní prostředí a vybudování bude příliš nákladné. Kabinet Andreje Babiše z ANO schválil v roce 2018 první etapu, průplav z Ostravy do polského města Kędzierzyn-Koźle.
V těchto dnech ale veškeré přípravy zastavil kabinet Petra Fialy z ODS. Plán, který se v různých obměnách objevuje už od 17. století, zarazil a zrušil také blokování pozemků pro chystaný vodní koridor. "Projekt není ekonomicky smysluplný a představuje obrovské riziko pro krajinu a její ekosystémy. Bylo by to ohromné plýtvání veřejnými prostředky i naším přírodním bohatstvím," uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš z Pirátů. Ke zrušení kanálu se vláda zavázala už ve svém programovém prohlášení.
Ekonomové rozhodnutí ocenili. "Je správně, že se to zastavilo. Zvláště v dnešní době nemá smysl dávat peníze na nesmysly, které se těžko vrátí," prohlásil hlavní ekonom investiční skupiny BH Securities Štěpán Křeček, jeden z poradců premiéra Petra Fialy.
Předchozí kabinet Andreje Babiše vyčíslil projekt téměř na 586 miliard korun, příprava stála desítky milionů. Kolik přesně, ministerstvo dopravy neuvádí. Jeho mluvčí František Jemelka poskytl pouze údaje o poslední studii. "Stála 27,8 milionu korun s DPH," napsal Aktuálně.cz. Podobných dokumentů vznikly během let desítky.
Náklady na ně ministerstvo nesdělilo ani Nejvyššímu kontrolního úřadu, který v roce 2018 prověřoval, zda se peníze na rozvoj vodních děl využívají účelně. Kontroloři konstatovali, že v letech 1998 až 2018 vypracovalo ministerstvo dopravy celkem 55 dokumentů k vodnímu dílu. "Náklady na tyto materiály ministerstvo vyčíslilo jen u šesti z nich, a to v celkové částce 34,2 milionu korun," uvedli v závěrečné zprávě.
Stovky milionů na obětovaných příležitostech
"Ekonomicky je vodní cesta absolutně nerentabilní a nereálná," upozornil Martin Kvizda, profesor na katedře ekonomie Masarykovy univerzity, který srovnal uvažovaný kanál se železnicí. "Železniční doprava vyšla jako daleko příznivější, s větší kapacitou a menším zásahem do přírody," prohlásil o svém výpočtu.
Právě dopad na životní prostředí je dalším kritizovaným bodem projektu. Ekologové dlouhodobě varovali, že by koridor zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.
Podle Kvizdy by měl Nejvyšší kontrolní úřad spočítat, na kolik vypracování všech 55 studií veřejné rozpočty vyšlo. "Podle mého názoru to budou vyšší desítky, možná stovky milionů," řekl. "Tratili jsme tady nesmírný objem peněz přímo i nepřímo, ale i lidské práce," dodal.
Ztráty ale podle ekonomů nekončí jen u studií a zbytečné práce úředníků. Podepsala se na nich také blokace pozemků určených pro stavbu kanálu, která od roku 2010 bránila v rozšiřování desítkám měst a obcí v Česku. "Některá území to na dlouhé roky připravilo o možnost rozvoje. Lidé je kvůli tomu opouštěli a stěhovali se jinam. Bylo to pro ně krajně nepříjemné," zdůraznil Křeček z BH Securities.
Stát tak v Česku blokoval tisíce hektarů. "Na blokovaném území by mohlo vzniknout něco, co by mělo nějakou hodnotu. Průmyslová zóna, občanská vybavenost, bydlení. Jenže pozemky ležely ladem. Ztráty bych odhadoval na vyšší desítky i stovky milionů," doplnil Kvizda z Masarykovy univerzity.
Zástupci obcí i krajů zastavení projektu vítají, právě kvůli uzávěrám jej většinou odmítali. "Určitě je to pozitivní změna, budeme uvažovat, co s pozemky uděláme," řekl například starosta Jiří Hrdlička z východočeského Rybníka. Bohumínu bránila blokáda v rozvoji čtvrtí Starý Bohumín a Šunychl, podobně jako v Ostravě, Uherském Hradišti nebo České Třebové.
"Uzávěra byla bezprostředně vedle zastaveného území. Jde o jedno z mála míst, kde jsme schopni rozvíjet výstavbu domů a bytů. Jinde už je kopcovitý terén nebo hustě zalesněné území," popsal Zdeněk Řehák, starosta České Třebové. Uvolnění ale neznamená, že se na místě začne ihned stavět. "Je to impulz k tomu něco dělat," zhodnotil přínos vládního rozhodnutí pro obce.
