Brno - „Na každého jednou dojde," sliboval loni v létě ministr vnitra Ivan Langer, když byla řeč o zákazu některých extremistických hnutí. Teoreticky by se jeho slova mohla naplnit zítra u Nejvyššího správního soudu, který bude projednávat návrh na rozpuštění Dělnické strany.
Prakticky ale k rozpuštění vůbec nemusí dojít. Návrh na rozpuštění politické strany z dílny ministerstva vnitra je sepsán tak, že odborníci na extremismus mají pochybnosti, jestli uspěje.
Z vládního návrhu vyplývá, že Dělnická strana by měla být rozpuštěna jen proto, že dvakrát řádně neohlásila své shromáždění.
O porušování základních principů ústavnosti, směřování k totalitě nebo ohrožování práv občanů není v textu ani slovo.
„Zákonné důvody k rozpuštění Dělnické strany podle mého názoru jednoznačně existují. Jenže to podání je tak špatně napsané, že se obávám, zda k tomu soud vůbec bude moci přikročit," tvrdí právnička Klára Kalibová z organizace Tolerance a občanská společnost.
„Jsem přesvědčen, že tento návrh u soudu uspěje," věří naopak ministr vnitra Ivan Langer.
Rozpusťte je, neohlašují akce
Rozpuštění strany
Strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění, jestliže:
- porušují ústavu a zákony, jejich cílem je odstranění demokratických základů státu
- nemají demokratické stanovy nebo demokraticky ustanovené orgány
- směřují k uchopení a udržení moci, směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů
- jejich program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobodu občanů
Zdroj: Sbírka zákonů
Pro rozpuštění strany je třeba, aby naplňovala jeden ze čtyř základních znaků. Právníci ministerstva v návrhu uvedli naplnění jednoho jediného z těchto znaků - opakované porušení jednoho zákona.
„Činnost dělnické strany je v kolizi se zákonem o právu shromažďovacím." Tak zní jediný o konkrétní zákon opřený argument.
V dokumentu podepsaném premiérem Mirkem Topolánkem je zmíněn neohlášený pochod Hradcem Králové v srpnu 2008 a násilný protest v Litvínově o dva měsíce později.
Pak se text zmiňuje jen o tom, že strana spolupracuje s ultranacionalistickým Národním odporem a volá po revolučním zvratu a nulové toleranci k polistopadovému politickému systému.
„Není tam téměř nic, kde by se argumentovalo s ústavními principy. Chybí tam argumentace ústavou, listinou základních práv, judikáty," kritizuje návrh Kalibová.
Členové dělnické strany nad slabým textem vlády jásají.
„Disponuji právními rozbory od renomovaných právníků, kteří zcela jednoznačně považují vládní návrh za argumentačně slabý," uvedl předseda Tomáš Vandas v rozhovoru pro stranické Dělnické listy. Před soudem zítra hodlá stranu hájit sám.
Negramotní pastevci
Podle textu připraveného na Langerově ministerstvu by se tak skoro mohlo zdát, že Dělnická strana je kromě toho, že neohlašuje shromáždění, mírumilovným a demokratickým uskupením.
„Jestli zítra soud rozhodne, že Dělnickou stranu nerozpustí, bude to směrem k veřejnosti vypadat, že je demokracie bezzubá. Jenže ve skutečnosti to bude tím, že soud možná ani nebude moci rozhodnout jinak, aniž by porušil právo na spravedlivý proces," uvažuje Kalibová.
Pro schopného ústavního právníka by podle Kalibové přitom nebyl problém mezi tím, co na veřejnosti členové strany říkají a dělají, nasbírat dostatek argumentů, se kterými by u soudu uspěl.
Jediný ze čtyř bodů, které mohou vést k rozpuštění strany, Dělnická strana nenaplňuje. Má demokratické stanovy i demokraticky ustanovené orgány. „Na to oni si dávají velký pozor," vysvětluje Kalibová.
V dalších bodech, které se více týkají konkrétních slov, činů, programu strany a jejího vystupování na veřejnosti, už ale strana pokulhává. Je známá nevraživým postojem k národnostním i sexuálním menšinám, spojením s neonacisty či výzvám k uchopení moci.
„Mongolskou invazí, těmito negramotnými a základní hygienu neovládajícími pastevci, je hlavně postižena Plzeň a Pardubice. V Plzni, v tomto královském českém městě musíte strpět na ulici skupinky Mongolů, kteří hlučí a neustále plivají na českou dlažbu," píše například místopředseda Jiří Štěpánek na webu strany.
Vandas: Jsme demokraté
„Dělnická strana jednoznačně stojí na principu demokracie," tvrdí na konci vyjádření k Nejvyššímu správnímu soudu Tomášem Vandasem Dělnická strana, zastoupená Tomášem Vandasem.
Návrh vlády navrhuje zamítnout v celém rozsahu. Je možné, že kvůli slabým argumentům vlády skutečně uspěje.
Jestliže soudci naopak rozhodnou o rozpuštění strany, dá se očekávat, že Vandas zopakuje to, co tvrdí od začátku. Že rozpuštění strany je politickým rozhodnutím a nemá v demokracii obdoby. Rozpuštěná Dělnická strana se v očích všech jejích sympatizantů stane ještě obdivovanější.
Vandas už avizoval, že by v takovém případě zřejmě založil stranu novou, s jiným jménem.
