Ekologičtí aktivisté zablokovali magistrálu v centru Prahy. Odnést je musela policie

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 10. 2019 17:22
Ekologičtí aktivisté z hnutí Extinction Rebellion zablokovali v sobotu před 16:00 téměř na 40 minut magistrálu v centru Prahy. Přes 40 lidí si lehlo na přechod pro chodce u Národního muzea. Všechny protestující z místa odnesla policie, jsou podezřelí z přestupku.

Akce byla součástí protestní akce Velká rebelie za život, kterou v sobotu uspořádali aktivisté na Václavském náměstí. Organizátoři připravili hudební program, přednášky a workshopy.

Protestu se podle policie zúčastnilo 40 až 50 aktivistů. Policisté je vyzvali, aby přestali blokovat dopravu. Když výzvy neuposlechli, účastníky blokády z přechodu odnesli. "Některé, kteří se k zemi připevnili lepidlem, jsme museli odlepit," řekl policejní mluvčí Jan Daněk. Všichni jsou podezřelí z přestupku. Po dobu blokády policisté odkláněli dopravu přes Václavské náměstí a Vinohradskou ulici, dodal mluvčí.

Mluvčí hnutí Martin Vrba řekl, že na akci očekává účast asi 500 lidí, blokády se podle něj mělo původně zúčastnit asi sto lidí. Jde o další ze série akcí, kterými chce hnutí Extincion Rebellion prosadit, aby stát začal neprodleně snižovat emise z fosilních paliv a v roce 2025 dosáhl uhlíkové neutrality. Větší blokádu v Praze hnutí chystá na jaře.

"Jsme nenásilní, ale rozhodně nechceme vyvolávat pasivismus, ten už si nemůžeme dovolit. Požadujeme konec doby uhelné do roku 2025, protože Pařížská dohoda není dostačující," řekl Vrba. Pařížská dohoda v rámci Rámcové úmluvy OSN počítá s globálním omezením skleníkových plynů do roku 2020. Americký prezident Donald Trump ale například v červnu 2017 oznámil, že Spojené státy od dohody odstupují.

Program sobotního happeningu má několik zón - Říkejte pravdu, Jednejte okamžitě, Přednášky a tréninky, Rodinná zóna a Otevřená pléna. Promluvili v nich odborníci na ekologii, vědci nebo zástupci Amnesty International či aktivisté z řad občanů. Umělecká část festivalu nabídla divadelní představení, workshopy, a umělecké performance.

Akce ekologických aktivistů připadla na den, kdy se v katedrále svatého Víta konala zádušní mše za zpěváka Karla Gotta a v zemi byl vyhlášen den smutku. "Respektujeme význam Karla Gotta pro tuto zemi. Chápeme, že naše akce v den jeho pohřbu může působit nevhodně. Naše aktivity ale nemůžeme přerušit. Karel Gott prožil dlouhý a bohatý život a zemřel pokojně ve spánku. To je něco, čeho se nám a našim dětem možná nedostane," uvedli pořadatelé v prohlášení.

Aktivisté z hnutí Extinction Rebellion protestují ve světových velkoměstech od začátku týdne, například v Berlíně, Londýně, Paříži či několika australských městech. Česká odbočka hnutí dříve například poukázala na klimatickou a ekologickou krizi rozvěšením oblečení na téměř dvacítce míst v Praze, protestovali také při zasedání takzvané uhelné komise před úřadem vlády.

Ve čtvrtek uspořádala happening na náměstí Republiky a v pátek před budovou energetické společnosti ČEZ, kdy policie zadržela jednoho z demonstrantů. Přes den dvakrát zablokovali pražské silnice a odpoledne protestovali také na Staroměstském náměstí.

Video: Z uhlí se nenajíš! Stovky studentů opět protestovaly v Praze za ochranu klimatu

Video: Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 3 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy