Praha/Stráž pod Ralskem - Třicet let se v okolí Stráže pod Ralskem těžil uran. Dalších více než čtyřicet let potrvá, než stát vyčistí zamořené spodní vody.
Vláda ve středu jednala o tom, jestli na sanaci rozsáhlého území poskytne do roku 2042 více než 31 miliard korun. Stát přitom od roku 1996, kdy chemické loužení uranu zastavil, už na odstranění této staré ekologické zátěže vydal 16 miliard.
"Sanace by se měla platit ze speciálního účtu ministerstva financí, na který míří výnosy z prodeje privatizovaného majetku a z účasti státu v obchodních společnostech, tedy z dividend," řekl Aktuálně.cz Jiří Sochor z tiskového oddělení ministerstva průmyslu.
Kabinet nakonec debatu o desítkách miliard korun na odstranění této staré ekologické škody neukončil, o návrhu budou dále jednat ekonomičtí ministři.
Po chemickém dobývání uranu, při němž se do země mimo jiné vtlačily 4 miliony tun kyseliny sírové, zůstala zamořená podzemí voda o rozloze, která odpovídá velikosti jeden a půl Slapské přehrady.
Pod zemí zůstávají tuny chemikálií
Zamoření podzemních vod po chemické těžbě uranu v okolí Stráže pod Ralskem je jednou z největších starých ekologických škod v zemi. Jelikož o čištění oblasti se stará státní podnik Diamo, není tato oblast zahrnuta do obřího ekotendru, k jehož vyhodnocení by se kabinet měl dostat v nejbližších týdnech.
Kromě zmiňované kyseliny sírové se při získávání uranu vtlačilo od 60. let minulého století pod zem také 320 tisíc tun kyseliny dusičné, 111 tisíc tun čpavku a 26 tisíc tun kyseliny fluorovodíkové.
Pod zemí v Podještědí stále zůstávají tuny chemikálií, nejvíce právě kyseliny sírové. "Celkové množství rozpuštěných látek je 6,07 milionů tun," uvádí se ve zprávě pro vládu, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Chemie ohrožuje další vodu
Ministerstvo průmyslu upozorňuje, že bez pokračující sanace hrozí reálné nebezpečí znečištění vodních zdrojů v okolí Mimoně a Doks. Ohroženy jsou rovněž ekosystémy Horní Ploučnice.
Ve zprávě pro vládu se píše, že bez odstraňování této staré ekologické škody nastane zcela nepřijatelné negativní ovlivnění vodohospodářsky velmi významných zásob podzemní vody.
"Celková plocha území s akutním rizikem přímého zasažení zbytkovými technologickými roztoky dosahuje 160 kilometrů čtverečních," konstatuje dokument.
Kocourek chce obnovit těžbu uranu
Nevládní organizace využily zprávu o dopadech těžby uranu na přírodu Podještědí k tomu, aby kritizovaly plán ministra průmyslu Martina Kocourka obnovit dobývání této suroviny. Kocourek by chtěl těžbou a zpracováním uranové rudy posílit českou jadernou energetiku, kterou podporuje i premiér Petr Nečas.
"V Evropě jsme jediná země, kromě Rumunska, která uvažuje o těžbě uranu v takto hustě obydlené oblasti. Po neblahých zkušenostech je třeba úvahy o pokračování těžby uranu odmítnout. Nemůžeme riskovat, že místo zásob pitné vody budeme mít další kontaminované podzemní jezero," řekl Josef Jadrný ze sdružení Naše Podještědí.
Edvard Sequens ze sdružení Calla za koalici ekologických organizací připomněl, že škody z dobývání uranu se budou odstraňovat ještě desítky let.
"Ani dnes není známa technologie těžby uranu, která by neohrožovala životní prostředí a zdraví obyvatel. Proto považuji plány na otevírání nových uranových dolů v České republice za scestné," poznamenal Sequens.
Ministerstvo průmyslu oponuje, že by případná další těžba uranu v Česku musela být k životnímu prostředí mnohem šetrnější než v minulosti.
