Žádný z vládních politiků to jasně neřekl, ale z řady informací je nepochybné, že Česko zatím nezvládá testovat dostatek lidí na přítomnost koronaviru, protože systém nefunguje zdaleka tak, jak by měl. A to přesto, že odborníci považují za zásadní testovat co nejvíce osob. Česko ale v tomto za řadou zemí zaostává. Svědčí o tom nejen statistiky, ale také příběhy lidí, kteří se obracejí například na redakci on-line deníku Aktuálně.cz.

Paní Marie popisuje, jak už 7. března bylo jejich sedmnáctiletému synovi velmi špatně, proto zavolali s manželem pohotovost. Měli obavu z koronaviru, ale lékaři jim řekli, že vzhledem k tomu, že nikdo z rodiny nebyl v rizikových oblastech, je test zbytečný. Po týdnu onemocněla paní Marie i její muž. "Horečky, pálení na hrudi, závratě, bolesti hlavy," popisuje problémy.

Související

Přenos skončil

USA hlásí přes 100 tisíc nakažených, Babiš chce o měsíc prodloužit nouzový stav

Otevřít souhrn

V pátek 13. března volali na hygienickou stanici, prosili o test, opět byli odmítnuti se stejným vysvětlením jako u syna. Protože se jejich stav ještě zhoršil, v pondělí přijela sanitka se zdravotníkem, který jim odebral vzorky.

"Řekli nám, že se druhý den ozve lékařka s výsledkem, což se nestalo. Volali jsme na hygienu, řekli nám, že nemají přístup k seznamům, ale jestli se nikdo neozval, tak jsme nejspíš negativní. Ani týden po odběru se nám nikdo neozval. Když jsme volali toto pondělí, řekli nám, že jsme sice v seznamu, ale výsledek nemají u nás ani jiných, kterým byl odebrán vzorek minulé pondělí. Následně volali, že se omlouvají, ale naše výsledky ještě nejsou zpracované, protože jich mají strašně moc," popisuje paní Marie, jejíž totožnost redakce zná. Ani do úterního večera se jí nikdo neozval. 

Od dubna se to zlepší, tvrdí Prymula

Její rodina není zdaleka jediná, která prochází podobnou situací. Tisíce lidí čekají dlouho na výsledky testů, stát zatím jejich testování nezvládá. Náměstek pražského primátora Petr Hlubuček prohlašuje: "Přijde nám nesmyslné nabírat další vzorky, když je nemá kdo testovat. Tisíce odebraných vzorků jsou zmražené a čekají na otestování."

Související

Bez příznaků nechoďte. Přehledná grafika radí, kdy se nechat otestovat na koronavirus

Infografika

Když se deník Aktuálně.cz zeptal náměstka Prymuly v úterý dopoledne, proč zůstává mnoho vzorků neotestovaných a lidé čekají na výsledek i týden, odpověděl, že se začátkem dubna se situace zlepší.

"Ostrý systém, kdy chceme zvýšit řádově kapacitu, je od 1. nebo 2. dubna, tehdy by to mělo být nastaveno," odpověděl s tím, že teď se Česko "vyšplhalo" na současnou maximální možnou kapacitu, což je kolem 2200 vzorků za den. "Musíme ten systém překroutit tak, že tam budou akademické laboratoře, které to budou dělat svými prostředky bez závislosti na komerčních setech ze zahraničí, které jsou nedostupné," uvedl Prymula, který potvrdil, že jakmile se připojí laboratoř Akademie věd v Praze, bude možné testovat i deset tisíc vzorků za den.  

Na upozornění ohledně toho, že lidé čekají na výsledek i týden, odpověděl, že teď tuto záležitost řeší. "Kraje si udělaly poměrně hodně odběrových míst, ale nenavázaly na ně laboratoře. A když to posílají do laboratoří, které slouží pro konfirmaci (dovyšetření nebo potvrzení výsledku) pozitivních výsledků, nebo pro svou spádovou oblast. Proto se opravdu stává, že někteří lidé čekají na výsledek zbytečně dlouhou dobu," přiznal Prymula a slíbil, že čekání by se mělo brzy zkrátit na jeden a půl dne.

Testování musí být národní priorita

Zatím má však systém testování mezery. Mnozí odborníci se přitom shodují, že množství testovaných je v přímé úměře s tím, zda se podaří v té které zemi nad smrtící nákazou zvítězit. "Pro všechny země máme jednoduchý vzkaz: testujte, testujte, testujte," naléhá generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Související

Další problém v boji s koronavirem. Začínají chybět důležité testovací "tyčinky"

Z vyjádření odborníků je zřejmé, co všechno nefunguje tak, jak by mělo. Na odběrových místech se sice daří lidem vzorky odebírat, jenže následné zpracování se velmi táhne, protože dosud bylo stále ještě málo laboratoří, kterým navíc chybí mnohdy potřebné vybavení. Navíc není v celém tomto koloběhu dostatečně dobrý systém.

"Potřebovali bychom, aby byl v krizovém štábu někdo, kdo si vezme testování na starosti," upozornil minulý týden v Deníku N prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Jan Konvalinka, který prohlásil, že Česko musí otestovat minimálně deset tisíc vzorků za den, jako to dělá Jižní Korea nebo Německo.

Mimochodem, zatím se v Česku nedělá ani dva tisíce testů za den. Konkrétně to nebylo do 14. března dokonce ani tisíc vzorků, pak sice tato hranice padla, ale počet narůstal jen pomalu, přes dva tisíce vzorků bylo 19. března, ovšem 22. března to bylo zase méně, pouze 1793 vzorků. 

"Jestli chceme bojovat s koronavirem a epidemiologicky to zvládnout, musíme mít testování jako národní prioritu," burcuje biochemik Konvalinka s tím, že zatím se testuje zoufale málo. "Situace se nevyřeší tím, že se přivezou sady rychlotestů z Číny, to pomůže jen na chvilku," varuje.

Související

Průlom v testování koronaviru v ČR. Pomůže Akademie věd, zvládne až 4000 vzorků denně

Na české politiky naléhají ale také další odborníci, například virolog Ivan Hirsch z katedry genetiky a mikrobiologie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. 

"Ve srovnání s některými jinými zeměmi nejsme na tom úplně dobře, musíme zajistit testování, protože základní rozdíl je v tom, že například v Německu mají velký počet nemocných a malý počet úmrtí, což je dané protestovanou populací," prohlásil v České televizi. A prezident České lékařské komory Milan Kubek označil dosavadní počet nakažených v Česku jen "za špičku ledovce" právě proto, že není dost lidí testovaných. 

Přijde zlepšení, slibuje náměstek Prymula

V České republice nese největší zodpovědnost za testování ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a jeho náměstek Roman Prymula, který je zároveň šéfem Ústředního krizového štábu. Právě oni dva mají nejvíce informací a nejčastěji se na toto téma vyjadřují.

Pokud jde o ministra zdravotnictví, ten sice na jednu stranu říká, že je počet protestovaných skutečně velmi důležitý, ale větší problémy nepřipouští. "Stále slyšíme kritiku, že málo testujeme na koronavirus. Tak jsme se koukli za hranice. A testujeme více než Švýcarsko, Japonsko, Izrael nebo USA," prohlásil minulý týden s dodatkem, že stát dál navyšuje laboratorní kapacity i odběrová místa. 

Stát skutečně navyšuje počet odběrových míst a laboratoří, na speciálním webu věnovaném koronaviru se objevují další a další "puntíky", které ukazují, kde si lze nechat udělat test, a to případně i za vlastní peníze, více je i laboratoří. Pryč jsou ještě nedávné doby, kdy soukromé laboratoře neměly státní souhlas a například soukromá Tilia Laboratories Soni Pekové téměř prosila státní úředníky a politiky, aby jí dovolili testovat.

17:14

Testovat ještě nemůžeme, čekáme na jasné ano nebo ne, z toho, jak moc lidí bezpříznakově chodí po ulicích znamená pro lidi, že to není rozsudek smrti. | Video: DVTV, Daniela Drtinová

Problém je, že ani tento počet nestačí, navíc chybí k testování některé důležité věci, které jsou stejně nedostatkové třeba jako ochranné prostředky. "Laboratoře bojují s technickými potížemi, zejména nedostatkem chemikálií a přístrojové kapacity," potvrzuje prorektor Konvalinka. Deník Aktuálně.cz už před týdnem upozornil například na chybějící testovací "tyčinky", o čemž se zatím příliš nemluví. 

V tomto by se snad měla situace brzy zlepšit, protože teď přichází na pomoc "váhová síla" úplně jiné kategorie. Přidávají se totiž vědecké laboratoře z Brna, Olomouce a Českých Budějovic, které mohou otestovat až deset tisíc vzorků za den. Bude i Praha. A co víc - všichni mají potřebné vybavení.

Ani tehdy až se tyto laboratoře rozjedou naplno, nebude mít ale Česká republika vyhráno. Politici musí vnést do všeho řád a pořádek, přiznává to i náměstek ministra zdravotnictví a zároveň šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula, který na toto téma jednal i s premiérem Babišem. Prymula slibuje zavedení systému a dosazení lidí, konkrétně asi pětice koordinátorů, kteří budou vše řídit od odběrů až po testování.

"My chceme mít v podstatě pět koordinujících osob pro jednotlivé segmenty. Třeba pro hygienu bude jeden člověk, jeden člověk bude pro laboratoře. Takto to potřebujeme koordinovat," avizoval v neděli v České televizi s tím, že do systému bude zapojená i armáda jako "posilující prvek". "Chceme opravdu odchytávat potenciálně infekční jedince velice záhy, abychom je byli schopni trasovat. Potom ta opatření mají smysl," řekl Prymula. 

Na důležitost celého systému upozorňuje například zmiňovaný Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. "Nemá smysl jen tak bezhlavě navýšit testování. Každý nově identifikovaný musí být diagnostikován, několik dní by se neměl pohybovat na veřejnosti a měl by projít dalším testem," vysvětluje. A stejně mluví Konvalinka. "Hlavní problém není samotné testování. My můžeme v celé zemi udělat ne čtyři tisíce, ale deset tisíc testů denně. Problém je příprava vzorků, jejich odběr a zpracování," sdělil.