Průlom v testování koronaviru v ČR. Pomůže Akademie věd, zvládne až 4000 vzorků denně

hrz ČTK Domácí hrz, ČTK, Domácí
17. 3. 2020 17:48
Máme vědecké pracovníky i dobře vybavené biologické laboratoře, můžeme pomoct s testováním odebraných vzorků na přítomnost koronaviru v těle, nabídla se Akademie věd ČR ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a Masarykovou univerzitou. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula odpoledne oznámil, že se na zapojení vědců dohodli. Denně by mohli otestovat až 4000 vzorků.
Odběrové místo pro vzorky na testování nákazy Covid-19 v pražské Nemocnici Na Bulovce
Odběrové místo pro vzorky na testování nákazy Covid-19 v pražské Nemocnici Na Bulovce | Foto: ČTK

Zázemí dobře vybavených biologických laboratoří i kapacity vědeckých pracovníků a jejich znalosti nabídly společně vládě výzkumné instituce Akademie věd, Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně působící v oblasti biologie.

S nabídkou v úterý odborníci oslovili předsedu vlády Andreje Babiše, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a předsedu Ústředního krizového štábu Romana Prymulu. "Z pracovišť Akademie věd ČR mohou pomoci například Ústav molekulární genetiky, Ústav organické chemie a biochemie, Biologické centrum, Mikrobiologický ústav a Biofyzikální ústav," uvedla Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR.

"Jedním z nejdůležitějších opatření, jak zvládnout krizi způsobenou šířením nového koronaviru SARS-CoV- 2, je zajistit dostatečné testování populace. Věřím, že tato aktivita může zásadním způsobem navýšit kapacity v testování přítomnosti koronaviru," říká Petr Dráber, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Koronaviry jsou RNA viry, jedná se tedy o stanovení ribonukleové kyseliny (RNA). V Ústavu molekulární genetiky patří stanovení ribonukleové kyseliny k rutinním metodám. Mají tu sady, díky nimž mohou stanovovat 380 vzorků najednou v robotizovaném přístroji. "Otázkou není, jestli to jsme schopni dělat, ale jestli to můžeme dělat," sdělil Petr Dráberserveru Aktuálně.cz. Instituce totiž dosud neměla potřebné bezpečnostní certifikáty. 

Vše se dělá automaticky, odbavit tak mohou tisíce vzorků denně. "Akreditované laboratoře jsou navíc zcela závislé na diagnostických kitech, které se vesměs dovážejí. Laboratoře Akademie věd si vše nenákladně připravují sami, diagnostické soupravy tak nepotřebují," upozorňuje.

Podle něj jsou nemocnice schopné poměrně rychle nabrat tisíce vzorků, ale již je nejsou schopny rychle zpracovat. Vědci z Akademie věd proto navrhli spolupráci. Nemocnice by vzorek odebrala, inaktivovala by ho tak, že by se virus rozpustil, zůstala by však ribonukleová kyselina (RNA), která by přítomnost viru potvrdila. Vzorek by však již byl neinfekční.

Akademické laboratoře navíc nebudou pracovat s osobními daty pacientů, půjde o anonymizované vzorky a výzkumníci pouze oznámí, která čísla jsou pozitivní a která negativní. Odpadl by tedy problém s GDPR.

Náměstek Prymula odpoledne potvrdil, že se vláda s vědci dohodla. "Navážeme spolupráci s Akademií věd a Univerzitou Karlovou. Jde o Ústav organické chemie a biochemie. Mají výraznou kapacitu, která je mnohonásobkem toho, co máme v Česku nyní, a jsou denně schopni zanalyzovat až 4000 vzorků. Teď řešíme, jestli používat komerční sety a které, případně jestli jsou oni schopni vytvořit své vlastní sety. Jde nám hlavně o kapacity," uvedl Prymula.

Koordinátorem pomoci s testováním bude Jan Konvalinka, který je vědeckým pracovníkem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zároveň působí na katedře biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a je prorektorem pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy.

"Celá řada našich biomedicínských a biochemických pracovišť má možnosti detekovat viry, mají na to technologie i schopnosti," řekl Aktuálně.cz ředitel komunikace Akademie věd Jan Martinek. Podle něj stát dosud pracoval se svými certifikovanými pracovišti a možná nevěděl o možnostech dalších vědeckých pracovišť. "Naše laboratoře běžně pracují s živočišnými viry, ta zkušenost tu je," doplňuje.

Pomoc v regionech: České Budějovice a Brno

Vedle celostátně koordinovaného zapojení laboratoří už začala konkrétní pomoc pracovišť Akademie věd v regionech. Biologické centrum Akademie věd ČR vede jednání s Nemocnicí České Budějovice, která pro testování prozatím kapacity má. V případě, že nebudou stačit, zapojí se vědci Parazitologického ústavu Biologického centra.

"Jsme připraveni a čekáme na povolání do nemocnice. Můžeme diagnostikovat na našem zařízení BSL-3 pro práci s vysokou infekcí," říká Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra.

Možnost detekovat přítomnost viru ve své nově vzniklé virové laboratoři nabídli zdravotníkům Fakultní nemocnice Brno i vědci Biofyzikálního ústavu Akademie věd. "Vědečtí pracovníci se zaškolí v nemocnici a v ústavu pak budou testovat izolovanou RNA na přítomnost viru SARS-CoV-2," vysvětluje ředitelka Biofyzikálního ústavu Eva Bártová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 34 minutami

Vláda odvolala většinu členů správní rady Správy železnic

Vláda odvolala pět ze sedmi členů správní rady Správy železnic, včetně předsedy rady Pavla Hrubeše. V radě skončili například i bývalý ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) a poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Ve středu to uvedl server Zdopravy.cz. Kabinet schválil tři nové členy rady, dvě místa zatím zůstávají neobsazená. Novým předsedou rady bude podle serveru hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS).

Kromě bývalého děkana Fakulty dopravní ČVUT Hrubeše, Ťoka a Foldyny skončili ve správní radě státní Správy železnic Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice a Vít Janoš z Ústavu logistiky a managementu dopravy ČVUT. Novými členy rady se stali kromě Červíčka zastupitel Středočeského kraje a místopředseda krajského výboru pro dopravu Jan Lička (Piráti) a bývalý šéf Ředitelství silnic a dálnic ČR David Čermák. Z původního složení správní rady zůstali jen poslanec ANO Martin Kolovratník a náměstek ministra dopravy Ladislav Němec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy