Tak se stavělo za Béma. Manévry kolem pražského metra

Petr Holub
26. 11. 2013 5:30
Deník Insider zrekonstruoval průběh neobvyklé veřejné soutěže o stavbu metra A.
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Rozhodnutí o tom, kdo postaví nejdražší úsek metra v historii, prodloužení trasy A z pražských Dejvic do Motola, předcházely sedmiměsíční manévry. Tak označil neobvyklý průběh veřejného tendru deník Insider ve svém pondělním vydání.

Dokonce i na tuzemské poměry se soutěž o stavbu dalšího úseku pražského metra odvíjela nezvyklým způsobem.

Připomeňme si, jaká je právě doba: píše se rok 2009, na pražské radnici vládne primátor Pavel Bém a v dopravním podniku generální ředitel Martin Dvořák.

Tehdy, 30. listopadu 2009, rozhodla komise pod vedením radního Radovana Šteinera o tom, že zakázku na stavební část trasy z Dejvic do Motola dostane sdružení Metrostav-Hochtief.

Insideru se podařilo průběh unikátní soutěže zrekonstruovat podle důvěryhodných zdrojů.

Zakázka na stavební část šestikilometrového metra měla podle investora hodnotu 15 miliard včetně DPH a v dubnu 2009 se do soutěže o ni přihlásilo devět firem. Nechyběl nikdo z významných hráčů na stavebním trhu, včetně velké pětky Skanska, Strabag, Metrostav, OHL a Eurovia, kterou zastupovala sesterská firma SMP. Vedle nich si dokumentaci vyžádaly společnosti PSVS, Hochtief, Berger Bohemia a Energie. Do třetího června však nabídku předložily pouze Strabag, OHL a Metrostav ve sdružení s Hochtiefem.

Ostatní odradily kvalifikační podmínky, později označené ministerstvem dopravy za diskriminační: například dvacetimiliardový obrat uchazeče během posledních tří let nebo zkušenost se třemi tunelovými stavbami za nejméně pět miliard korun za uplynulých pět let.

Čtěte v deníku Insider

Jak se odvíjel tendr na stavbu trasy A pražského metra? Svědectví v deníku Insider

 

Právě se děje

před 20 minutami

AfD připravuje v Drážďanech volební program, v ulicích jsou demonstranti

Německo, ale normální. S takovým sloganem vstupuje Alternativa pro Německo do kampaně před zářijovými parlamentními volbami. Kdo se jako volební lídr postaví do čela strany, která je označována za populistickou až krajně pravicovou, o tom rozhoduje na víkendovém sjezdu v Drážďanech 600 delegátů. Od rána se v saské metropoli konají demonstrace proti AfD, žádné střety s policií a ani násilnosti zatím hlášeny nejsou.

Očekává se, že lídři budou dva a že jedním z nich bude spolupředseda Tino Chrupalla, který patří k radikálnímu proudu. Hodně se hovořilo o Alici Weidelové, která spoluvede poslaneckou frakci strany ve Spolkovém sněmu. Ta dnes ale oznámila, že kandidovat nebude.

Vedle vnitřních třenic se AfD potýká s úbytkem příznivců na západě Německa. V březnových zemských volbách v Porýní-Falci a Bádensku-Württembersku strana přišla o třetinu voličů. Na východě Německa, konkrétně v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku, zůstává AfD stále silná, dokonce se jí daří nové příznivce získávat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy