Londýn - Sabotážní akci proti demokratizačnímu hnutí v Československu s krycím názvem Progres zahájil tehdejší šéf sovětské tajné služby KGB Jurij Andropov v květnu 1968.
Mezi cíli agentů byla média včetně rozhlasu a televize, Svaz československých spisovatelů, Univerzita Karlova, nekomunistické strany působící v rámci takzvané Národní fronty i osobnosti jako spisovatelé Pavel Kohout a Milan Kundera. Dokládají to informace z archivu Univerzity v Cambridgi na základě nově zpřístupněných záznamů někdejšího pracovníka KGB Vasilije Mitrochina.
Británie v pondělí veřejnosti zpřístupnila první část rozsáhlého souboru dokumentů, které před dvěma desítkami let Mitrochin propašoval z Ruska.
Mitrochinův archiv
Takzvaný Mitrochinův archiv, který je podle britských historiků vůbec nejdůležitějším vyneseným zdrojem zpravodajských informací, podrobně popisuje aktivity KGB a přináší seznam jejích agentů.
Archiv obsahuje i informace o akci Progres, kterou sovětská tajná služba v Československu v roce 1968 nasadila k potlačení Pražského jara.
Anglický přepis části archivních záznamů potvrzuje, že Andropov nařídil vybrat 15 "zkušených agentů rozvědky". Měli být vycvičeni pro práci v Československu, kde měli provádět ilegální operace pod krycím názvem Progres.
Vysláni do akce měli být do 12. května 1968. Nedlouho poté, 21. srpna, zastavil politické uvolňování v Československu vpád vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem.
Mezi cíli "ilegálního pronikání" v Československu byli podle často zkomolených jmen uvedených v anglickém přepisu zjevně například předseda Svazu československých spisovatelů Eduard Goldstücker a spisovatelé Pavel Kohout či Milan Kundera.
Další skupinu cílů tvořili šéfové médií jako ředitel Československé televize Jiří Pelikán a šéf televizního zpravodajství Kamil Winter, redaktor Československého rozhlasu Milan Weiner a zástupce šéfredaktora Rudého práva Zdislav Šulc. Agenti se měli zaměřit také na deník Svobodné slovo či týdeník Literární listy.
Nikdo z agentů nemluvil česky
Mezi dalšími cíli byly Univerzita Karlova, zvláště Filozofická fakulta, Klub angažovaných nestraníků (KAN) nebo také Československá strana lidová a Československá strana socialistická.
Každý z nasazených agentů měl dostávat odměnu 300 dolarů měsíčně a navíc měl mít hrazeny náklady na ubytování a dopravu. V Mitrochinově dokumentu jsou uvedena jen jejich krycí označení, jako Viktor, Jürgen, Sadko nebo Vlas.
U jazykové výbavy ani jednoho z patnáctičlenné skupiny není uváděna čeština. Někteří už za sebou měli zkušenosti z operací v zemích západní Evropy.
Ve složce je u některých agentů zaznamenáno i konkrétní zadání. Například jedna pětice měla "infiltrovat reakční kruhy" ČSSR s cílem "zjistit jejich konkrétní záměry a plány".
Informace z archivu mimo jiné uvádějí, že agenti "Gromov" a "Gurijev" dostali adresy a mapy bydlišť literárního vědce Václava Černého a spisovatele Jana Procházky s cílem vlákat je, pod záminkou, že jim hrozí nebezpečí, do automobilu a unést. Akce, která měla být provedena 10. května, ale skončila nezdarem.
Na základě dřívější dohody s nyní již zesnulým Mitrochinem Británie zpřístupnila 19 z celkem 33 složek s jeho strojopisnými záznamy v ruštině. Ručně psané poznámky v sešitech zůstávají tajné.
