Honolulu (USA) / Praha – Znepokojení nad "možností realizace komerčních projektů na Šumavě" vyjádřil v úterý světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Českou republiku pak v rezoluci vyzval k nápravě, aby mohl Národní park Šumava zůstat národním parkem podle mezinárodních kritérií.
Kongres stanovil minimálně dvě podmínky. Rozloha takzvaného bezzásahového území musí být podle něj neprodleně zvětšena na 30 procent plochy národního parku a v souladu s vědeckými doporučeními má být vytvořen závazný harmonogram pro další rozšiřování území ponechaného přírodnímu vývoji na nejméně polovinu rozlohy národního parku do roku 2030.
Rezoluce se týká i sousedního národního parku Bavorský les v Německu a chráněného území Böhmerwald-Mühltäler v Rakousku, jejichž zástupce vyzývá ke spolupráci a dodržování jednotných zásad péče.
"Mezinárodní komunita vždy obdivovala příkladný závazek České republiky chránit jedinečné a globálně významné šumavské ekosystémy v tak velkém národním parku. Je však důležité, aby státy své závazky též skutečně plnily," řekl k rezoluci předseda Expertní skupiny IUCN pro divočinu a prezident WILD Foundation Vance Martin.
Pro národní parky je podle něj nejlepší, pokud je chrání závazný režim v souladu s mezinárodně uznávanými normami IUCN. "Členové IUCN z celého světa vyjádřili zcela zřetelně své znepokojení nad možností realizace komerčních projektů na Šumavě, které mohou ničit přírodní hodnoty parku. Přejí si, aby zde zůstala vysoká úroveň ochrany přírody a Šumava si tak udržela prestižní označení, které z toho plyne," popsal Martin.
Developerům otevřeli regionální politici
"Velice mě překvapilo, jak velký zájem projevují účastníci kongresu z celého světa o osud národního parku kdesi ve střední Evropě," řekl profesor Pavel Kindlmann, který se kongresu na Havajských ostrovech účastní.
Na Šumavu se ho prý ptá skoro každý. "Česká republika má ve světě pověst země, která o své přírodní bohatství řádně dbá, a cizinci proto nedokážou pochopit, proč je zrovna Šumava ve světové ochranářské obci vnímána jakožto kontroverzní území díky zprávám z misí IUCN či ze světového kongresu o divočině," uvedl Kindlmann.
Na vině jsou podle něj regionální politici, kteří si udělali program právě z plánů na její otevření developerům. "Vedlo to ke zničení divoké šumavské přírody. Politici prokázali pověsti České republiky ve světě skutečně medvědí službu," sdělil profesor Kindlmann.
Bezzásahových zón je zatím jen 23 procent
Rezoluci vítá například Hnutí DUHA. "Správa národního parku musí přinejmenším přidat několik procent bezzásahového území hned a ochránit taková unikátní místa, jako je divoká řeka Vydra nebo kaňony Křemelné a Otavy," uvedl expert na ochranu přírody a lesů Hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Bezzásahové zóny se v současnosti nacházejí na 23 procentech území šumavského parku. Dalších pět procent spadá pod tento režim částečně, jelikož se v nich zasahuje pouze způsobem, který neovlivní ekosystém.
Podle ředitele Pavla Hubeného park projednává nový plán péče, který by zvýšil počet bezzásahových ploch o 22 procent. "Cílíme tak k tomu, abychom v roce 2030 měli více než 50 procent rozlohy parku, kde budou bez omezení probíhat pouze přírodní procesy," uvedl Hubený.
Národní park Šumava vznikl v roce 1991 vyčleněním z největší chráněné krajinné oblasti (CHKO) tehdejšího Československa – CHKO Šumava, zřízené v roce 1963 na rozloze 1630 kilometrů čtverečních. Národní park Šumava má rozlohu 680 kilometrů čtverečních a je největším ze čtyř českých národních parků.
