Praha - Národní ekonomickou radu vlády posílil nový člen, profesor ekonomie Jan Švejnar. Své první zasedání absolvoval nad klíčovou reformou - reformou penzijního systému.

Jan Švejnar tvrdí, že koncept reformy je celkově dobrý a souhlasí i s opt-outem, tedy vyvedením část peněz, které dnes každý z nás platí do důchodového systému, do soukromých penzijních společností.

Navrhuje ale, aby peníze, které budou lidé povinně odvádět do soukromých penzijních fondů nebo jednoho veřejnoprávního fondu, patřily jen a jen klientům fondů a vláda si je nemohla "půjčit" v okamžiku, kdy by se důchodový systém dostal do nějaké pasti.

Stal se sice fakticky "poradcem" současné trojkoaliční vlády, kabinet Petra Nečase ale zároveň varuje: přijďte s reformami, a to brzy, jinak ztratíte odvahu vůbec nějaké provést.

Já to vidím jako první krok, možná nezbytný. Já se s tím všeobecně neshoduji, nikde na světě neměly plošné škrty dlouhodobě pozitivní dopad. Bude to v pořádku, pokud bude následovat větší propracovaná reforma. Pokud by ty plošné škrty byly jediným krokem, mělo by to negativní dopad.

A.cz: Říkáte, že je koncept důchodové reformy propracovaný, máte ale vůči něčemu výhrady?

Je důležité rozhodnout některé věci konkrétněji - například jak dlouhodobě financovat důchodový systém, který způsobuje podstatný schodek rozpočtu. Takže je otázka, zda to hradit z nepřímých daní - z DPH - nebo z něčeho jiného, nebo jak ten systém parametricky upravit. A pak je ten soukromý pilíř - tam je otázka, zda to má být povinné, nebo nepovinné, ale to je víceméně politické rozhodnutí.

A.cz: A podle vás spíš povinné nebo nepovinné?

Pokud by ten systém byl dobře připravený, pak myslím, že povinné je lepší. Dává to lidem větší míru zajištění, než když se spoléhají pouze na stát. Když se podíváme, co se stalo v Maďarsku, kde se ten druhý pilíř nyní přesunuje zpátky do prvního pilíře, tudíž vláda si ty peníze tzv. půjčuje, i když slibuje, že je lidem potom v penzi splatí zpátky, tak vidíme, že někdy ty sliby nejsou tak pevné, než se zdálo zpočátku.

A.cz: Když jste zmínil Maďarsko - nezavádíme teď něco, od čeho Maďarsko ustupuje?

Myslím si, že je tu určité politické riziko. A proto mám takový nápad, jestli by nestálo za to, aby ten fond - i když by byl veřejnoprávní - měl někoho, kterým by byl zpracován jaksi z vnějšku, třeba odborníky, kteří na to ve světě jsou. Tedy úplně mimo vládní složku. Samozřejmě vláda by to musela kontrolovat, ČNB by nad tím měla dohled, ale aby to nebylo čistě v rukou vlády.

A.cz: Aby o těch penězích nemohla vláda rozhodnout sama?

Stoprocentně. Že by je kontrolovala, ale že by to bylo vlastnictví těch lidí, kteří tam spoří. Že by nebylo možné převést ty peníze z jedné části vládního rozpočtu do jiné.

A.cz: Je to politické rozhodnutí, ale když se na to podíváme ekonomicky: je vůbec nutný ten druhý soukromý pilíř, když penzijní fondy dnes negenerují zisk, tedy vložené peníze nezhodnocují?

Cílem té přípravy je zajistit, aby ty fondy - a především ten jeden, veřejnoprávní - měly tu nejlepší správu, jak administrativní, tak investiční. Např. ve světě jsou fondy, které mají velmi dobré výsledky. Mají velmi nízké poplatky, např. 0,1 procenta, což je zlomek toho, co si účtují tuzemské penzijní fondy. Potom ty výsledky jsou mnohem lepší. A když se vám nestrhává každý rok procento, ale jen desetina procenta, tak se dá za několik desetiletí nastřádat fakt hodně peněz.

A.cz: Takže vy věříte jako ekonom, že by ty penzijní společnosti byly schopné generovat zisk?

Myslím, že ano, protože jsou schopné i jinde ve světě. Musíte to brát v řádu 30 nebo 40 let, tak tam ty výsledky jsou silně pozitivní.

A.cz: Navíc jste už vloni mluvil o nutnosti zvýšit věk pro odchod do důchodu. Nehrozí ale, že ti starší lidé stejně nenajdou práci a uvíznou stejně v sociální síti?

Tak samozřejmě určité procento ano. Ale na druhé straně to bude menší procento než 100 procent. A ti lidé můžou být ještě velmi produktivní. Každý z nás zná mnoho dvaašedesátníků, kteří jsou velice zdraví a jsou schopní pracovat. Zrovna jsem mluvil se dvěma, kteří se hrnou do penze, aby si opravili střechu.

A.cz: Možná jsou schopni pracovat, ale není o ně zájem na trhu práce...

Tak oba mají zaměstnání - v tomto případě. Nechci říkat, že všichni budou mít, ale dobře fungující ekonomika, jakmile se dostaneme opět do konjunktury, bude mít o ně zájem. A pak se můžeme mnohem lépe postarat o ty, kteří jsou mezi tou sedmdesátkou a osmdesátkou.

A.cz: Vláda uvažuje o tom, že by obě sazby DPH sjednotila na 19 procentech a z toho financovala i důchodovou reformu. Vidíte toto jako dobrou cestu?

Jsem pro zjednodušení daňové soustavy, eliminaci výjimek, pokud možno všech. A myslím si, že mít jednotnou sazbu DPH je lepší. Ale ty chudší vrstvy musí být kompenzovány nějakou přímou dotací vázanou na jejich příjem. Osobně jsem zastáncem toho zvýšit věk odchodu do důchodu, ale částečně to kompenzovat zvýšením příjmů lidí, kteří jsou už v penzi a jsou starší a částečně z toho financovat reformu penzijního systému.

A.cz: Takže vyšším věkem pro odchod do důchodu zvýšit příjmy toho průběžného systému a dodat i příjmy z DPH?

A jsou i další daně, které zatím nevybíráme dost - zvlášť daň z nemovitostí.

A.cz: A ty sazby DPH sjednotit na těch 19 procentech, nebo třeba i níž?

Optimální je mít tuto sazbu co nejnižší. Jít na těch 17, 16 procent by nebylo špatné. To opravdu povzbuzuje ekonomiku.
Příští rok bude reformní.

A.cz: Jaké další reformy - kromě té důchodové - vidíte jako naprosto nezbytné?

Zdravotnickou reformu, která by posílila kvalitu péče a byla i ekonomická, aby se méně plýtvalo. A třetí je reforma školství, vědy a výzkumu. Jako země, která nemá velké nerostné bohatství, musíme spoléhat na lidský kapitál. Musíme srovnat náš výzkum se světem, vystavit ho konkurenci. Jsme na rozcestí. Prošli jsme 20 let, kdy jsme průmysl a zemědělství vystavili mezinárodní konkurenci, ale neudělali jsme to třeba s vysokým školstvím.

Prostě zajistit, že budeme mít naši nejlepší univerzitu mezi první stovkou univerzit v mezinárodním hodnocení. Kde zatím bohužel nejsme. Dvacet let válení bylo dost a potřebujeme nastoupit rázným krokem.

A.cz: Za jeden z faktorů, které podvazují ekonomiku, jste označil korupci. Vidíte reálnou snahu vlády korupci zbrzdit?

Zatím je to na úrovni proklamací a příprav. Ale myslím, že je to bráno vážně. Otázkou bude, co se stane v prvním čtvrtletí příštího roku. Pokud dojde k určitým reformních kroků, tak ta vláda má namířeno dobře. Jestliže vláda nepřijde s reformami, tak to bude politicky složité, protože se začne připravit na další volby a chuť k velkým reformám opadne.