Praha - Někdy se mu říká superúředník, jindy český „sir Humprey“. Josef Postránecký preferuje suché náměstek pro státní službu. Je tím, kdo dostal na starost odpolitizování státní správy a zavedení služebního zákona do praxe. Úkol prý zatím se svým týmem stíhá.
Mimo jiné bude ale také jakýmsi "ombudsmanem úředníků". Když dostanou od svého nadřízeného hodnocení, se kterým nesouhlasí, můžou se obrátit na Postráneckého.
Vložit se chce i do debaty o zvyšování platů úředníků, kde bude vyjednávat o desetiprocentním navýšení. "Služební zákon je na úředníky poměrně přísný a stanoví jim nemalý počet povinností a úkolů, které před nimi dosud nestály," vysvětluje Postránecký v rozhovoru.
Se služebním zákonem přichází množství změn, například pravidla pro hodnocení, jak úředníci plní svou funkci. Kdo a podle čeho to bude hodnotit?
Každý státní zaměstnanec každoročně projde služebním hodnocením. Bude se hodnotit celkem sedm kritérií, přičemž největší důraz bude kladen na kvalitu a výkonnost státních zaměstnanců z hlediska odborné kvality, rychlosti nebo samostatnosti. Budou se ale hodnotit i další kritéria – například jestli se ten člověk postupně vzdělává.
A na to bude nějaká komise, nebo to bude hodnotit jeden člověk?
Bude to hodnotit přímý nadřízený. S tím, že pokud úředníci nebudou souhlasit s výsledným hodnocením, tak to poté přezkoumá další vyšší nadřízený. Ale přezkum může skončit i u nás nebo případně soudně.
Rozhoduje-li o budoucnosti úředníka přímý nadřízený, není tu riziko, že budou v hodnocení hrát příliš velkou roli subjektivní postoje a třeba osobní antipatie?
Nadřízený bude muset své hodnocení odůvodnit. Právě teď připravujeme nařízení vlády, které bude obsahovat kritéria hodnocení podrobněji.
Kdy bude hotové?
Bude účinné nejpozději k 1. červenci, až bude překlopena většina úředníků – aby věděli, podle jakých kritérií budou hodnoceni.
Systém odměňování už je hotový, nebo se to také ještě ladí?
Základní parametry stanoví zákon – kategorie odměňování, výši odměny… Ta nesmí přesáhnout 25 procent ročního platu. A bude tu přímá vazba mezi zmíněným hodnocením a příplatkem, což je hlavní kategorie mimotarifní složky mzdy.
Bude se nějak zasahovat i do tarifů?
Zatím ne. Gestorem je ministerstvo práce a sociálních věcí, ale s ním a s ministerstvem financí diskutujeme o případné úpravě nebo změně nynějšího systému. Aby byl třeba lépe vázán právě na výkonnost.
Takže plánujete omezit třeba závislost na tom, jak dlouho je úředník ve funkci?
To je nyní předmětem diskusí, připravuje se detailní analýza současného stavu včetně srovnání se zahraničím. Abychom případně nový systém nastavili mnohem lépe, než tomu bylo doposud.
Navázání na délku praxe tedy není ideální, když říkáte "nastavit lépe"?
Ano, lépe, aby se kupříkladu platový stupeň neodvíjel jen od počtu let praxe, ale i od jiných kritérií. Aby byl komplexnější.
O desetinu vyšší platy
S tím souvisí i požadavek odborů na zvýšení platů státním zaměstnancům. Ministr financí řekl, že se tomu nebrání, ale bude potřeba propustit část úředníků…
Varianta, že zvýšení platů by bylo odvislé od snížení počtu státních zaměstnanců, nepřipadá v úvahu. Protože od 1. července tu bude platná systemizace, která stanoví počet služebních míst. A ten se bude moci měnit pouze se změnou kompetencí nebo rozsahu výkonu státní správy. Nikoliv ve smyslu rozhodnutí vlád z minulosti.
A jak se ke zvýšení platů stavíte vy?
Osobně se domnívám, že služební zákon je na úředníky poměrně přísný a stanoví jim nemalý počet povinností a úkolů, které před nimi dosud nestály, a tak je to potřeba kompenzovat určitým navýšením tarifní složky. Dobrou výchozí pozicí pro další jednání může být navýšení zhruba o deset procent. Odboráři požadují 25 procent a jsou zde i jiné návrhy, které chtějí zachovat stávající stav.
Vy budete zastávat tu desetiprocentní variantu?
Já se k ní kloním jako k výchozí základně. Jestli bude o nějaké procento vyšší nebo nižší, to už bude výsledkem jednání.
Už jste se o tom bavil s ministrem financí Babišem?
Zatím žádné jednání za mé účasti neproběhlo, ale diskuse nepochybně probíhají na různých úrovních.
Zabetonování nehrozí
Přijde se služebním zákonem slibovaná depolitizace státní správy? Třeba ministři podle našeho zjištění nabírají i desítky lidí a opozice kritizuje politické strany, že se takto snaží "zabetonovat" své lidi ve státních institucích…
To je spíše výklad médií nebo veřejnosti. Všichni stávající vedoucí zaměstnanci na ministerstvech, ať už jsou to náměstci, ředitelé odborů nebo vedoucí oddělení, budou na jedné straně na těchto pozicích překlopeni 1. července do svých funkcí dle služebního zákona, na straně druhé také v horizontu dvou let budou vyhlášena výběrová řízení na tyto posty. A oni je buď obhájí, nebo budou vybráni jiní.
Takže „zabetonování“ podle vás nehrozí?
Rozhodně nezůstanou natrvalo. Budou muset projít soutěží a také budou každoročně hodnoceni. A pokud bude jejich služební hodnocení nedostatečné, tak okamžitě skončí ve vedoucí funkci.
Už se ví, kolik úředníků bude spadat pod služební zákon?
Definitivně se to bude vědět, až vláda schválí systemizaci. Odhady se ale nijak zásadně neliší od těch loňských. Je jen potřeba vzít v potaz, že v loňském roce se vázaly na tehdejší výčet úřadů, které budou pod služebním zákonem. Koncem roku se ale počet rozšířil, a tak jsou naše odhady o něco vyšší – v režimu služebního zákona bude okolo 65 tisíc státních zaměstnanců a 7 až 8 tisíc by jich zůstalo pod zákoníkem práce.
Kdo všechno bude spadat pod služební zákon? To je otázka, která se otevřela v souvislosti s paní Livií Klausovou.
Vedoucí diplomatických úřadů pod zákon spadají.
To znamená, že paní Klausová bude muset na postu velvyslankyně na Slovensku skončit, protože jí je 71 let?
Nechci hovořit o konkrétních osobách, protože neznám jejich věk. Ale konkrétně u velvyslanců je třeba vzít v potaz, že jejich odvolání podléhá schválení prezidentem republiky. Takže tam ten proces bude ještě složitější a nebude se vázat pouze na služební zákon.
Objevil se také výklad, že by si ministři nemohli přivést ani svého tiskového mluvčího…
To není pravda. Zákon právě velmi striktně odděluje rovinu úřednickou a tu takzvaně politickou. V té ministr může mít svého tiskového mluvčího. Ale oddělme tuto pozici od ředitele tiskového odboru. To už bude pozice, která bude v režimu služebního zákona, protože tento odbor poskytuje médiím a veřejnosti informace za celé ministerstvo.
Jsou ještě nějaké další podobné sporné momenty?
Ne. Pokud jde o ty takzvaně politické funkce, tak jsou tři druhy: političtí náměstci, tiskoví mluvčí a poradci. Nic dalšího.
Stíhá se zavádění služebního zákona do praxe podle plánu?
Jak můj post, tak post personální ředitelky byly obsazeny v únoru a březnu. Nyní probíhají výběrová řízení na státní tajemníky.
Nesetkali jste se zatím s nějakým zádrhelem, například u výběru státních tajemníků?
To ano. Ve dvou případech se bude výběrové řízení opakovat, ale už teď v průběhu dubna. V případě ministerstva zemědělství se totiž nepřihlásil žádný uchazeč a v případě ministerstva spravedlnosti ani jeden ze dvou uchazečů nesplnil stanovená kritéria.
Jak se to bude řešit, podobně jako u vašeho výběrového řízení, že se změní některé podmínky?
Ano, komunikuji s oběma dotyčnými ministry a požádal jsem je o návrh případných změn kritérií.
Pracujete i na tom, aby se součástí předpisů stali i whistlebloweři (lidé, kteří upozorní na nepravosti a korupci - pozn. red.)?
Ano, to je jeden z předpisů, které musí být k 1. červenci a nyní bude zaslán do meziresortního připomínkového řízení. Ale tady je potřeba říci, že i samotný zákon to řeší: pokud má úředník za to, že obdržel úkol, který je v rozporu s právním nebo služebním předpisem, tak svého představeného upozorní. A ten, pokud trvá na plnění úkolu, mu to musí dát písemně. Nově to ale státní zaměstnanec oznámí mně a já budu řešit, jestli uložení úkolu je v souladu nebo rozporu s právními předpisy. Nově bude whistleblowing jakýmsi doplňkem v případě, kdy by mohlo dojít ke korupci – umožní chránit oznamovatele.
Před čím, před odvoláním?
Ano, naprostá většina věcí týkajících se služebního poměru, tedy i odvolání, se bude řešit ve správním řízení. Zde má každý státní zaměstnanec opravné prostředky, a tudíž to nebude na libovůli nadřízeného, že se chce zbavit nějakého zaměstnance tím, že mu dá špatné hodnocení nebo si vymyslí něco jiného.
Když by takový úředník zašel za vámi, jako za jakýmsi úřednickým ombudsmanem, jak byste to vy osobně řešil?
Zákon stanoví naši roli třeba u kázeňského řízení – sekce státní služby bude tím místem, kde se bude možné odvolat proti rozhodnutím v oblasti služební kázně. Takže si vyžádáme dokumentaci, posoudíme ji a podle konkrétní situace rozhodneme.
