Vimperk - V šumavských lesích se podle ředitele tamního národního parku Jana Stráského natolik rozmnožil kůrovec, že je nezbytné vyhlásit kalamitní stav.
Ten by umožnil masivnější a rychlejší zásah proti tomuto škůdci.
"Situace vyžaduje vyhlášení kalamitního stavu," navrhnul ředitel Stráský ministrovi životního prostředí Tomáši Chalupovi (ODS).
Dokument s názvem Návrh opatření k utlumení kůrovcové kalamity v Národním parku Šumava, který návrh na vyhlášení kalamitního stavu obsahuje, dokončil Stráský zkraje týdne. Ačkoli zatím není veřejný, redakci Aktuálně.cz se ho podařilo získat.
Kalamitní stav umožnil například po orkánu Kyrill v roce 2007, aby lesníci pustili do popadaných porostů více dřevařských firem bez výběrových řízení.
Bursík odmítl smrky odvézt
Jednou z výjimek byl právě Národní park Šumava, kde tehdejší ministr Martin Bursík rozhodl, že mnoho smrků zůstane tam, kde spadly.
Nejdůležitější textové pasáže Stráského zatím tajené zprávy o kůrovci:
"Lesy v těch nejcennějších částech národního parku necháváme samovolnému vývoji právě proto, že jde o národní park, nikoli hospodářský les. Jeho účelem není produkce dřeva," zdůvodnil tehdy své rozhodnutí Bursík.
Je to proti zákonu, tvrdí Stráský
Právě nečinnost po orkánu Kyrill napomohla podle Stráského k současnému rozšíření kůrovce v Šumavském národním parku.
"Území národního parku je již čtvrtým rokem ve stavu kůrovcové kalamity (2008 - 2011)," napsal Stráský ve zmiňované zprávě o šumavském kůrovci. "Přesto nebyl kalamitní stav v Národním parku Šumava dosud vyhlášen, což je v rozporu se zákonem."
Podle Stráského je situace natolik vážná, že je zapotřebí dokonce pustit dřevorubce do prvních, nejcennějších zón parku, kde je jinak jakákoli činnost zakázána.
"Rychlost a intenzita rozpadu lesních ekosystémů je natolik dominující, že ohrožuje přirozené funkce lesních ekosystémů jak v samotném národním parku, tak i v širší oblasti u sousedních vlastníků lesů," uvedl Stráský ve zprávě pro Chalupu.
Vědci protestují u ministra Chalupy
Česká společnost pro ekologii, která sdružuje desítky vědců z Jihočeské univerzity, Přírodovědecké fakulty nebo Botanického ústavu, ovšem proti vyhlášení kalamitního stavu i proti dalším plánům ředitele Stráského varuje.
"Vyhlášení kalamitního stavu umožní velkoplošnou těžbu dřeva i v dosud bezzásahových oblastech lesa, v oblastech, kde je kůrovec už na ústupu, bez aktivních ohnisek výskytu a tudíž už ve stádiích počátečního omlazování lesa," napsala společnost ministru Chalupovi i dalším politikům a úředníkům.
"V těchto územích je velkoplošná těžba zbytečná, nebo dokonce škodlivá," napsali dále vědci, kteří nesouhlasí s tím, aby se zrušila bezzásahová území, jak byla stanovena po orkánu Kyrill.
Zničíte Šumavu, varují vědci
Společnost pro ekologii, kterou podpořila i Komise pro životní prostředí Akademie věd, varovala před fatálními dopady na unikátní šumavskou přírodu.
"Krizový management navrhovaný současným vedením Národního parku Šumava zcela zřetelně směřuje k nevratným ztrátám z hlediska ochrany přírody a k likvidaci národního parku jako velkoplošného území s největším stupněm ochrany," napsali vědci.
Chalupa chce rozhodnout brzy
Rozhodnutí, co se šumavským kůrovcem, teď leží na ministrovi životního prostředí Tomáši Chalupovi.
"Chci rozhodnout co nejdříve," řekl Aktuálně.cz Chalupa.
Uvedl, že Stráského návrh bude posuzovat například podle plánů na scelování prvních zón parku, které jsou nyní rozdrobeny na desítkách míst.
