Ve sněmovně se schyluje k projednávání klíčové reformy exekucí. Ta by mimo jiné ukotvila, aby peníze od dlužníků vymáhal vždy jeden exekutor v místě bydliště a přiděloval ho soud. Doteď má jeden dlužník s více dluhy i několik exekutorů z celé republiky. Tím se násobí i poplatky za vymáhání a dál se zvyšuje zadlužení lidí v exekuci. Reforma by zásadně narušila byznys několika obřích vymahačských firem.
V pondělí, těsně před sněmovním rokováním, však agentura STEM/MARK zveřejnila průzkum, z něhož plyne, že změnu legislativy většina Čechů odmítá. Práci agentury zaplatila Česká asociace věřitelů, která dlouhodobě lobbuje za práva exekutorů. Zprávu převzalo i několik českých médií.
Průzkum však vyvolal rozruch mezi částí sociologů. Otázky totiž označují za silně návodné, čímž se podle nich změnily výsledky dotazování. Konkurenční agentura Behavio dělala shodou náhod v podobné době pro své vlastní potřeby obdobný průzkum, jehož výsledky se liší o desítky procentních bodů. A na rozdíl od průzkumu STEM/MARK nepotvrzuje, že by lidé odmítali reformu, která by podle expertů omezila obchod s chudobou a mohla by 700 tisícům Čechů pomoci se dostat z dluhové pasti.
Jaký má formulace otázek vliv na výsledek výzkumu
Agentury STEM/MARK a Behavio v podobné době dělaly průzkumy, které chtěly zachytit postoje Čechů k reformě dluhových zákonů. Dotazování STEM/MARK platila Česká asociace věřitelů, která hájí zájmy velkých exekutorů. Výsledek byl v jejich prospěch. V případě výzkumu Behavio, které ho dělalo na vlastní náklady, dopadly výsledky opačně.
Otázka STEM/MARK: V Česku je více než 150 exekutorských úřadů, které se výrazně liší svou velikostí, personálním a technickým zázemím, kvalitou a úspěšností své práce. Je podle vás správné, aby si věřitel mohl vybrat exekutora, kterému svěří vymáhání svého práva? Možnosti: ano/ne/nevím. 54 procent Čechů si přeje, aby si věřitel mohl vybírat exekutora.
Otázka Behavio: Kdo má exekutora vybírat? Možnosti: věřitel/soud/dlužník/bez odpovědi. 87 procent Čechů si přeje, aby exekutora vybíral soud. Podobně dopadl v roce 2019 i průzkum agentury NMS zadaný poslancem Pirátů Lukášem Kolaříkem. Tehdy si dle průzkumu 69 procent Čechů myslelo, že by exekutor měl být přidělen státem podle trvalého bydliště dlužníka.
Experti kritizují i další otázky z průzkumu. STEM/MARK se například respondentů ptal, zda "Souhlasí s tím, aby stát novými zákony snížil vymahatelnost dluhů, čímž by mohlo dojít ke zdražení některých služeb (půjčky, povinné ručení, pojištění, energie apod.) pro poctivě platící zákazníky?" V jiném dotazu respondenti vybírají, zda by cílem státu mělo být "odpustit dlužníkům jejich dluhy" či "ztížit pro věřitele vymáhání dluhů a tím je od něho odradit".
"Jde o záměrný framing, jehož cílem je ovlivnit výsledky výzkumu podle přání zadavatele. Naprostá většina lidí vůbec netuší, co je to 'snížit vymahatelnost dluhů', zato velice dobře tuší, co je to 'zdražení služeb'," komentuje to Jiří Boudal z Behavia.
Podobně formulace dotazů kritizuje i sociolog Daniel Prokop. "Klíčové otázky jsou návodné, zamlčující a překrucující podstatu zákonů a procesů, v jejichž kontextu jsou interpretovány," uvádí Prokop.
Klíčové otázky jsou návodné, zamlčující a překrucující podstatu zákonů a procesů, v jejichž kontextu jsou intepretovány. A klidně může být pravda, že některé moje názory jsou minoritní. Ostatně většina lidí chce na rozdíl ode mne státní exekutory (dle lepších výzkumů NMS).
— Daniel Prokop (@dan_prokop) March 15, 2021
Samotný STEM/MARK pochybení odmítá. Stejně jako to, že by otázky formulovala asociace věřitelů, aby přinesly pro ni příznivé výsledky. "Od zadavatele jsme dostali témata, na jejichž základě jsme navrhli znění otázek. Finální dotazník byl schválen zástupci České asociace věřitelů. Abychom se co nejvíce vyhnuli možné 'návodnosti' otázek, je většina z nich formulována jako výroky, s nimiž respondenti vyjadřují souhlas či nesouhlas pomocí sedmibodové škály," reagoval Petr Gajdušek ze STEM/MARK.
Podle něj průzkum splnil zásady profesního Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR. To svým členům předepisuje pravidla, která mají manipulacím průzkumů zabránit. "Zadavatel na metodické nastavení, průběh ani na výsledky výzkumu neměl žádný vliv," doplnil Gajdušek.
Také Česká asociace věřitelů odmítá, že by průběh a výsledky průzkumu ovlivňovala. "Asociace položila tematické okruhy. Následně již na průběh a výsledek neměla vliv. Ze strany agentury nám byla zaručena nezaujatost a reprezentativnost výsledků," uvedla mluvčí asociace Alžběta Běličová. O tom, že by byly otázky manipulativní, prý nic neví. "Plně spoléháme na expertizu agentury při tvorbě otázek," doplnila.
Profesní organizace: zveřejnění těsně před jednáním sněmovny je nátlakové
Samotná profesní organizace SIMAR, která si klade za cíl bránit standardy sociologických výzkumů, už ale oznámila, že chce průzkum a jeho průběh zkoumat. STEM/MARK je jejím členem, Behavio nikoliv. "Je to závažná věc, my se vždy snažíme, aby byly průzkumy transparentní a objektivně dělané. Vytvoříme platformu odborníků, kteří se na tento případ podívají, budeme na to ale potřebovat víc času. Uvědomujeme si, že je to významná společenská problematika, takže to bereme vážně," konstatovala Hana Huntová.
Zveřejnění výzkumu placeného lobbistickou skupinou těsně před tím, než o změně legislativy bude rozhodovat sněmovna, už nyní označila za problematické. "Není v pořádku, že výzkum, který má takovou společenskou závažnost, se vydá takhle těsně před projednáváním v parlamentu. Průzkumy mají být spíše podkladem pro veřejnou debatu a tohle mi přijde spíše nátlakové," komentuje to Huntová. "Zadavatel toho průzkumu využil poslední moment to publikovat a to ke společenské debatě rozhodně nepřispívá," doplňuje Huntová.
Podobný rozruch kolem výzkumu členské organizace SIMAR je neobvyklý. Sociologové obvykle kritizují spíše postupy agentur, které členy nejsou a k dodržování jejích standardů se nezavázaly.
Proti způsobu provedení výzkumu už ve společném prohlášení protestují odborníci na dluhovou problematiku z Platformy za reformu exekucí, jejímiž členy jsou například organizace jako Charita ČR, Rubikon Centrum či Institut prevence a řešení předlužení, ale i zástupci zaměstnavatelů a někteří podnikatelé, výzkumníci, akademici a organizace zabývající se právním poradenstvím Frank Bold.
Šéf asociace věřitelů: Na poslance tlačí hrstka lidí
V původní tiskové zprávě c na dluhové experty na základě průzkumu útočí její šéf Pavel Staněk. Podle něj zákonodárci podléhají tlaku zlomku společnosti. "Je zřejmé, že pohled zákonodárců je v této věci velmi výrazně zkreslen zájmy a názory hrstky bojovníků za práva dlužníků, kteří jsou bohužel na rozdíl od běžných občanů a věřitelů velmi aktivní v médiích a na sociálních sítích," uvedl Staněk.
Samotná asociace je na internetu aktivní. Zřídila například portál cesivpravu.cz, který v úterý nabídl rozhovor s prezidentem Exekutorské komory Janem Mlynarčíkem. V titulku tvrdí, že politici straní dlužníkům. O den dříve web přebral i zmiňovaný průzkum.
Odborníci na dluhovou problematiku se proti tvrzením Staňka ohrazují. Podle nich výzkum stojí na manipulativních otázkách respondentům, ale také změny legislativy prezentuje nepravdivým způsobem. Obsahuje například otázku "Je podle Vás správné, že současné zákony umožňují, aby byly dlužníkovi dluhy smazány i za situace, kdy z nich splatí méně než 30 procent?" Tu kritizuje i sociolog Prokop.
Přes 700 tisíc Čechů v exekuci
- Podle údajů Exekutorské komory mělo loni v listopadu exekuci 719 503 lidí.
- Exekucí bylo 4,33 milionu.
- Zadlužený musel v průměru splácet bez úroků a poplatků 441 200 korun.
- Od loňského února se suma zvedla o 69 300 korun.
- Podle expertů na dluhovou problematiku se situace může v příštích letech kvůli dopadům epidemie koronaviru zhoršovat.
Podle něj manipuluje respondenty, protože nezmiňuje, že k tomuto odpuštění dochází po pěti až šesti letech v tvrdém procesu insolvence, ve kterém jim výrazně klesají příjmy a případně je jim zabaven majetek, ani to, že dlužníci často už před vstupem do insolvence splatili část dluhů, které nezřídka obsahují i vysoká příslušenství, jako jsou sankce, úroky a náklady vymáhání.
Samotná agentura na tom ale nic problematického nevidí a spojování průzkumu s konkrétními zákony odmítá. Odpovědi respondentů se podle STEM/MARK vztahují vždy pouze k položené otázce, nikoliv k celé problematice chystaných legislativních změn v této oblasti, což ani nebylo cílem výzkumu. "Interpretace výsledků v závěrečné zprávě z výzkumu se drží znění otázek, aniž bychom tyto výsledky jakkoliv zobecňovali," reagoval pro ČTK na kritiku Petr Gajdušek ze STEM/MARK.
