"Čeští občané nejčastěji důvěřují české armádě (74 procent), policii (72 procent), místní (69 procent) a krajské (67 procent) samosprávě. To jsou z dlouhodobého hlediska stabilně pozitivně vnímané instituce, což potvrzuje rovněž i srovnání s průzkumem před rokem, v květnu 2021," uvedl STEM. Důvěra v tyto instituce se proti loňsku změnila maximálně o dva procentní body.
Většina lidí přes pokles na 64 procent věří ještě České národní bance, víc než polovina také Severoatlantické alianci a Ústavnímu soudu shodně s 58 procenty. Důvěra v NATO proti loňsku, tedy době před ruským vpádem na Ukrajinu, mírně vzrostla. Ústavnímu soudu důvěra lehce klesla.
Méně než polovina důvěřuje Evropské unii, důvěra v ní se ovšem zvýšila z loňských 41 procent na letošních 45 procent. Veřejnoprávní České televizi naopak klesla ze 48 na 42 procent.
"Tradičně velmi nízká je míra důvěry českých občanů v instituce politické výkonné a zákonodárné moci," uvedli autoři průzkumu. Členům vlády věří 30 procent dotázaných, Sněmovně 36 procent, Senátu a prezidentovi shodně 37 procent. Loni před povolebními změnami ve Sněmovně a vládě věřilo členům kabinetu 26 procent lidí, Sněmovně 31 procent a Senátu a prezidentovi opět shodně 34 procent.
U vlády a Sněmovny se proti loňsku změnil pohled sympatizantů různých politických stran. "V květnu 2021 mělo důvěru v členy vlády 59 procent stoupenců hnutí ANO a 16 procent stoupenců ODS, nyní vládě důvěřuje 19 procent sympatizantů ANO a 75 procent sympatizantů ODS," uvedl STEM. Prezidentu Miloši Zemanovi setrvale věří malý podíl příznivců stran nynější vládní koalice, naopak větší důvěru má mezi stoupenci hnutí ANO a SPD.
Letošní průzkum agentura STEM provedla mezi 10. a 20. červnem u 1018 lidí starších 18 let.
